Média o Charlie Hebdo: skoro jako bychom už byli ve válce

Až příliš mnohá česká média vesměs reagují na pařížské události komentáři, které se vezou na vlně strachu a nenávisti. Důsledně střízlivý tón si udržely jen Hospodářské noviny a internetový deník Echo24.

(vd)

09.01.2015 19:39

Noviny

Komentáře českých novin oscilují mezi paušalizacemi a opatrným kladením otázek k naší budoucnosti. Foto Vratislav Dostál, DR

Související

Teroristický útok v Paříži je již třetí den prakticky jedinou agendou médií. Jaký obraz události svými komentáři konstruují? A jakou náladu tím ve společnosti šíří?

Komentáře oscilují mezi paušalizacemi a opatrným kladením otázek k naší budoucnosti. Celkově v českých médiích mnoho povzbudivého čtení v posledních dvou dnech nevychází, útěchou nám tak budiž, že nás v příštích měsících nečekají žádné volby…

LN, Reflex, Novinky: Jsme ve válce
Těžko překonatelnou laťku českému talibánskému psaní nasadil text redaktora Reflexu Jiřího X. Doležala, který se obrací na nejnižší pudy svých čtenářů. Tvrdí, že jsme ve válce: „…dnešní útok v Paříži snad i nejpřesvědčenějšího islamofila přesvědčil, že s námi neválčí jenom nějací extremisté, ale muslimové.“

Skutečně bizarní text zveřejnil server Týden.cz. Autor Petr Podaný se v něm „na oko“ strachuje o lidi propagující multikulturalismus. Klopotně ironickým tónem se pokouší s konceptem multikulturalismu polemizovat. Chce jej zesměšnit, ale připomíná přitom krasobruslaře, který při pokusu o smělou piruetu, upadl. Mají v Týdnu ještě editory?

Podplukovník v záloze a vojenský analytik Martin Koller na serveru Novinky.cz tvrdí, že Evropa má v podstatě pouze dvě možnosti: „…buď se za nějakých padesát let stát dalším islámským chalífátem, nebo zůstat křesťanskou Evropou s výrazně odlišnými menšinami.“

Islám se podle něj bohužel transformuje do podoby náboženství nesnášenlivosti a teroru v Evropě, Africe i Asii a mnohde doslova ohrožuje zažité civilizační hodnoty. Při četbě Novinek.cz se zdá, že autory projevů by zdejší Talibán mezi domorodým obyvatelstvem neměl obtíže nalézt.

Také autoři Lidových novin či MF Dnes nezůstávají v šíření atmosféry strachu pozadu. Šéfkomentátor Lidových novin Petr Kamberský ve čtvrtek napsal, že pokud se chce liberální demokracie udržet, bude možná muset některé svobody na čas omezit.

„Jinak ji smetou hlasatelé radikálních řešení, kteří se napřed vypořádají s teroristy a potom se samotnou svobodou,“ napsal Kamberský. Omezování svobody... ve jménu svobody? A co třeba léčení chronické ztrátovosti Lidových novin jejich zrušením?

MF Dnes: změňte se
MF Dnes zveřejnila ve čtvrtek i v pátek texty Teodora Marjanoviče. Titulek páteční glosy se táže, co má společného teror s Koránem. A hned si také odpovídá: „Právě že dost.“

Marjanovič v textu připomíná, že Islám vyznává více než miliarda lidí. A třebaže přiznává, že je nelze všechny házet do stejného pytle se zakuklenými hrdlořezy, hned také tvrdí, že musíme „jim“ i sobě samotným po pravdě říct, že zde je problém, jenž se týká právě víry samé.

„Ideologie moderního džihádu zjevně není nic, co by stálo mimo Mohamedovo učení. Jistě není jeho hlavním sdělením a v dávných stoletích, třeba v poklidném islámském Španělsku, mu byla opravdu na hony vzdálená. Ale v dnešní době z něj bohužel vyvěrá tuze často a snadno,“ tvrdí komentátor MF Dnes.

„Neřekneme-li tuhle souvislost nahlas, budeme jen tápat, jak reagovat. Fatwa na Salmana Rushdieho nebyla špatně praktikovaným pokusem uvádět Korán do praxe, nýbrž náramnou ukázkou, jak lehce jej lze interpretovat ve vražedných intencích,“ píše dále s tím, že fatwa nevznikla v hlavách hlupáků s puškami, ale učených ajatolláhů.

Podle Marjanoviče se proto nesmíme bát, že jsme hned xenofobové: „Ne my, ale muslimové se musí změnit, a to ve smyslu, aby si přestali namlouvat, že jejich víra nikdy přece nemůže někoho svádět k teroru. Ano, dnes svádí.“ Nebyly to ale právě argumenty tohoto typu, který svedl k teroru Breivika? Těžké otázky.

Páteční MF Dnes otiskla také komentář Josefa Krause z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií. Ten tvrdí, že pokud chce Evropa skutečně čelit současné hrozbě islámského extremismu a terorismu na svém území, nemůže donekonečna pouze obviňovat sama sebe a ustupovat ze svých standardů a pozic.

„Není možné tolerovat aktivitu extremistických muslimských duchovních s poukazem na náboženskou svobodu, když duchovní jiných náboženství se takto neprojevují. Základem je jasně identifikovat hrozbu, dát bezpečnostním silám státu možnost využít všech legálních metod k její eliminaci, a hlavně vyvolat politickou korektností nesvázanou diskusi nad řešením problému s agresivní částí muslimské populace západní Evropy,“ píše Kraus.

Tvrdí dokonce, že bude muset nejspíš dojít i na dílčí legislativní úpravy ve stylu amerického Patriot Act. „Teroristickým útokům osamělých vlků sice nelze nikdy zcela zabránit, ale zredukovat jejich genezi už v našich silách je. Umírnění a integrovaní muslimové to jistě pochopí a přizpůsobí se nutné aplikaci metody cukru a biče, respektive prevence a represe,“ dodal.

Podle Krause doba pacifismu a iluzí o konci dějin, v nichž zvítězila demokracie, lidská práva a pravda s láskou, je nenávratně ztracena. Skoro to vypadá, že Babišova média se s orosenými čely a s nefalšovaným nadšením hrnou do éry lži a nenávisti, jako by se nemohla dočkat. Třeba se nás ještě stihnou zeptat, zda tam chceme s nimi.

HN a Echo24.cz: vytyčujeme zásady
Šéf zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl je ve svých závěrech opatrnější. Odpověď na radikální islám se podle jeho názoru hledá složitě, lidé ovšem čekají na reakce. Zkrátka chtějí poradit, jak situaci rozumět.

„Proti islamizaci protestují pravidelně tisíce Němců. Politické body sbírají strany dosud označované jako extremistické či okrajové. Nyní visí ve vzduchu otázka, kolik voličů třeba ve Francii přihraje vraždění v Charlie Hebdo do náručí Národní fronty, která na odporu vůči islámu staví velkou část svého programu,“ uvedl Ehl.

Vraždění v Paříži si podle jeho názoru žádá nesmlouvavou, avšak nikoli hysterickou reakci. „A vyvolává mezi voliči otázky, na které evropští lídři zatím odpovědět neuměli,“ říká Ehl. Jeho kolega a komentátor Hospodářských novin Petr Fischer v pátek zdůraznil, že vraždy z Paříže, v hloubce motivované věkovitým kulturně-politickým konfliktem, jsou velmi kruté a hrozivé, avšak reakce na ně by tuto hrůzu neměla kopírovat v opačném gardu.

A Martin Weiss napsal ve čtvrtek na serveru Echo24.cz, že naše diskuse nejsou otázkou boje o přežití, nýbrž vytyčováním zásad, sympatií a antipatií. Jestliže, tvrdí Weiss, někdo říká, neschvaluji vraždy, stojím za svobodou projevu, ale karikatury Charlie Hebdo byly hloupé a provokativní, je mu třeba oponovat starými zásadami: „svoboda projevu, která se vztahuje jen na sympatické projevy, není skutečná svoboda“.

Na závěr není od věci připomenout slova sloupkaře DR a poslance KSČM Jiří Dolejše: každou ideologii či náboženství lze zneužít k agresi. Klíčové je podle něj ovšem nepřistoupit na logiku kulturního konfliktu a odmítnout bigotní antiislamismus jako paušální a diskriminační vůči jednomu z hlavních světových náboženství. „Abychom v boji s temnotou džihádistů sami neupadli do stejné temnoty,“ napsal Dolejš.

Je to tón, v němž se v Deníku Referendum nesou prakticky všechny komentáře k události.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.