Iniciativy kritizují vládní návrh zákona o státním zastupitelství

Vratislav Dostál

Vládní návrh zákona o státním zastupitelství odporuje závazku koaličních stran o tom, že se zasadí o posílení nezávislosti státního zastupitelství. Tvrdí to zástupci iniciativ Vraťte nám stát a Veřejnost proti korupci.

Návrh zákona o státním zastupitelství, jak byl předložen ministryní spravedlnosti, naprosto odporuje závazku ve vládním prohlášení, kde se hovoří o posílení nezávislosti státního zastupitelství, aby mohlo fungovat bez přímého politického vlivu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci uvedli zástupci iniciativ Vraťte nám stát a Veřejnost proti korupci. „Návrh podle nás představuje zásadní riziko a ohrožení demokratického právního systému.“

Za největší rizika předloženého návrhu považují oslabení výkonnosti a účinnosti státních zastupitelství v oblasti vyšetřování závažných korupčních případů. Návrh totiž předpokládá vytvoření paralelní struktury v soustavě státního zastupitelství. Vzniklo by nově Speciální státní zastupitelství v Praze, nad nímž by dohled vykonávalo Speciální vrchní státní zastupitelství v Praze.

„Působnost obou speciálních státních zastupitelství by byla velmi široká, takže přímým důsledkem by bylo naprosté zahlcení těchto nových „speciálů“. Tím by se výrazně zkomplikovalo vyšetřování nejzávažnější hospodářské a  korupční trestné činnosti,“ tvrdí iniciativy.

Nesouhlasí také s odnětím pravomocí při vyšetřování nejzávažnější hospodářské kriminality vrchním státním zastupitelstvím a Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Podle návrhu by Nejvyšší státní zastupitelství již nemohlo provádět dohled nad vyšetřováním v žádné trestní věci a Vrchní státní zastupitelství v Praze a v Olomouci by už nemohla provádět dozor nad vyšetřováním žádné trestní věci (s výjimkou dokončení běžících případů).

Návrh tedy sice neruší vrchní státní zastupitelství, ale odnímá jim kompetence dozorovat vyšetřování nejzávažnějších korupčních a hospodářských kauz. Dalším rizikem předkládaného zákona je podle iniciativ posílení personálních pravomocí ministra spravedlnosti.

Ministr spravedlnosti by podle návrhu mohl téměř volně vykonávat veškerá personální rozhodnutí v systému státního zastupitelství a nemusel by respektovat výsledky výběrových řízení. „To z ministra spravedlnosti činí de facto hlavu státního zastupitelství a vytváří prostor pro ovlivňování vyšetřování korupčních kauz dle zájmu vlády.“

V neposlední řadě kritizují možnost zasahování a vstupování do živých případů ze strany ministra spravedlnosti. Zasahování do činnosti státních zastupitelství a živých případů by se realizovalo pod záminkou získání informací k projednání priorit trestní politiky. To však podle iniciativ není zapotřebí, neboť pro koncepční a legislativní činnost může vláda využívat každoroční podrobné zprávy o činnosti Nejvyššího státní zastupitelství.

„Předložený návrh výrazně posiluje závislost státního zastupitelství na vládě a na ministrovi spravedlnosti. Nezávislost státního zastupitelství na vládě je přitom klíčovým předpokladem vyšetřování citlivých korupčních a závažných hospodářských kauz,“ uvedly za iniciativy Hana Marvanová a Jiřina Dienstbierová.

Návrh tak podle nich neposkytuje sebemenší záruku nezávislosti při vyšetřování kauz souvisejících s politikou, a tím vlastně přímo ohrožuje základní principy právního státu a znamená návrat do dob zametání korupčních kauz pod koberec. „Za daného stavu je lépe zachovat status quo než přijímat takovýto zákon,“ uzavřely.