Fronta na Ukrajině opět ožívá, obavy z eskalace sílí

Během úterka a středy bylo hlášeno nejméně padesát případů ostřelování, separatistickým územím projíždí nová ruská technika. Značná část pozorovatelů čeká obnovu otevřeného boje do několika dní. Otázkou zůstává za jakým účelem.

Petr Jedlička

13.11.2014 01:38

A1

Separatistická technika v pohybu. Foto archiv VoiceOfWar.com

Fronta mezi oblastí kontrolovanou proruskými separatisty a zbytkem Ukrajiny opět ožívá. Děje se tak od minulého týdne. Ve čtvrtek hlásili pozorovatelé prvních 32 tanků, 16 houfnic a řadu nákladních aut se zakrytými korbami překračujících ruskou hranici. O víkendu byl zaznamenán pohyb povstaleckých záloh. V úterý upozornila OBSE na dalších 43 ruských vozidel mimojiné s raketomety a střelami země-vzduch a ve středu potvrdilo přesun ruské techniky na Ukrajinu i NATO.

„Jedná se opět o tanky, dělostřelectvo, protileteckou techniku i ozbrojence. Vše bez rozpoznávacích symbolů, státních znaků či jakéhokoliv dalšího označení, vše přijíždějící z ruské strany hranice (...) Na řadě míst povstaleckého teritoria je současně zaznamenáván posun směrem k frontové linii,“ hlásil do středečního vysílání BBC David Stern, dopisovatel stanice na Ukrajině.

Podle zpráv přímo z pole zatím nedošlo k celofrontovému útoku, po celé délce fronty jsou ale zaznamenávány výpady a dělostřelecké výměny. Mluvčí ukrajinské armády ve středu uvedli, že povstalci odstřelovali armádní pozice za uplynulých 24 hodin v celkem padesáti různých případech. To je dle vyjádření několika expertů citovaných agenturami nejvíce od uzavření děravého příměří 5. září v Minsku.

„Ještě bych neřekl ,zase válka’, ale všichni zde se na ni připravují,“ hlásil Stern z ulice jednoho z ukrajinských měst.

Současná fronta a předpovědi vývoje
Znalci připomínají, že dohoda o příměří byla v minulých měsících porušována soustavně oběma stranami, fronta samotná se ale od září příliš nepohnula.

Separatistické jednotky se posunuly pouze o několik kilometrů blíže k Mariupolu a zabraly celou pobřežní silnici. Ukrajinská armáda a Národní garda zase postoupily kousek v okolí Doněcku a v Debalcevské kapse obsadily dvě další vesnice.

Jinak je stále hranicí pásmo okolo řeky Doněc na severu a řeky Kalmius na jihozápadě. Velká sídla ve střední části fronty – tj. Doněck, Horlivka a Makivka – zůstávají pod kontrolou separatistů.

Nahoře fronta v době uzavření příměří, dole nyní. Nejvýznamnější posun je zřejmý na jihu nad Mariupolem a ve středu v tzv. Debalcevské kapse. Repro Wikimedia Commons


Ohledně dalšího vývoje lze najít čtyři ucelené předpovědí. Podle první zahájí separatisté brzy celofrontovou ofenzívu, aby dobyli co největší kus území před začátkem prosince – okamžikem, kdy začne zasedat nový ukrajinský parlament a země získá vládu s plnohodnotným mandátem vyjednat mír.

Podle druhé předpovědi se povstalci pokusí získat jen ta území, která ovládali na jaře, tj. především důležitá města Kramatorsk a Slavjansk. Docílit toho mají chtít zejména z prestižních a propagandistických důvodů, aby mohli, resp. Rusko mohlo poukázat na absurditu celého postupu Kyjeva od letošního března.

Třetí prognóza předpovídá rozsáhlejší konflikt, do něhož se Rusko vloží ještě více, a jehož primárním cílem bude ovládnutí přímořského pásu mezi ruskou hranicí a Krymem a sekundárním průnik na sever – do průmyslově důležité Charkovské oblasti.

Čtvrtá prognóza naopak s žádnou ofenzívou nepočítá. Podle ní se povstalci pouze zakopávají v dosavadních pozicích, opevňují frontové pásmo a z Ruska doplňují zničenou techniku. Dle zastánců této prognózy mají čerstvě dodané tanky, děla apod. posloužit pouze k odstrašení ukrajinské armády od útoku, maximálně pak ke končenému rozhodnutí bojů o doněcké letiště.

Hýbou se i Ukrajinci
Ruská federace stále odmítá, že by na separatistické území vůbec kdy vyslala svoje jednotky. Tvrdí, že Kyjev straší ruskou invazí, aby nemusel dodržovat Minský protokol, a pokazuje na to, že ukrajinští vojáci se také přesouvají blíž k frontě, a to už od říjnových parlamentních voleb.

Z pohybů ukrajinských jednotek se zdá, že Kyjev počítá i s ofenzívou vedenou přímo z Ruska. Vedle frontových oblastí se ukrajinští vojáci už týden opevňují také u Charkova a v přístavním městě Berdjansk, jakoby očekávali útok i přes moře.

Rusko samotné pak soustavě posiluje vlastní kontingent na Krymu. Desítky aktuálních snímků ukazují přepravní terminál u Kerčské šíje plný vojenské techniky.

O aktuální situaci na východní Ukrajině a dalším vývoji stále jedná Rada bezpečnosti OSN a obojí má být tématem rovněž nadcházejícího summitu G20. Na ten 15. a 16. listopadu zamíří do Austrálie všechny významné hlavy velmocí, včetně Baracka Obamy a Vladimira Putina.

Další informace:
RFE/RL Live Blog: Ukraine In Crisis
RFE/RL News Analysis: What's Behind The Resurgence Of Fighting In Eastern Ukraine?
BBC News Ukraine crisis: Russian troops crossed border, Nato says
BBC News Ukraine crisis: Poroshenko orders troops to key cities
Kyiv Post Donbas conflict escalates as insurgents get more Russian arms
CommonDreams.org Heavy Shelling Resumes in Eastern Ukraine
Time.com Cease-Fire in Ukraine Fails and Preparations for War Begin
RT Moscow to Kiev: Stick to Minsk ceasefire, stop making false ‘invasion’ claims
RT US, NATO say no evidence of new 'Russian invasion' of Ukraine
AFP Surrounded by rebels, Ukrainian soldiers battle on
AFP Kiev says tanks roll in from Russia
The Guardian Ukraine’s rebel ‘people’s republics’ begin work of building new states


A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Sobota, 15.Listopadu 2014, 09:03:29

Vzhledem k tomu, jak se k celé věci staví Rusko, vzhledem k tomu, co do oblasti proudí, a vzhledem k tomu, co sledujeme, tj. budování státu, bych čekal toto:
----- Vytvoření nárazníkové zóny kolem velkých měst.
----- Zlikvidování tzv. Debalcevské kapsy.
Jde hlavně o praktické opatření ke zkrácení hraniční linie.
----- Ovládnutí Mariupolu.
Přístav s železničním spojením na hlavní průmyslová centra nových států.
----- Zabezpečení těchto nových hranic velkou pozemní palebnou silou i protileteckou obranou.

Se Slavjanskem a Kramatorskem bych to moc neviděl, ale nemožné to není.

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Sobota, 15.Listopadu 2014, 09:19:45

Když už jsme u těch nových a starých států:

Barack Obama se zřejmě rozhodl zničit další stát, konkrétně Sýrii.

Velmi tvrdě, ale trefně na toto téma jeden významný český novinář a jeden politik:

http://www.blisty.cz/art/75475.html

http://paroubek.blog.idnes.cz/c/435226/Lze-porazit-Islamsky-stat.html

Luděk Ševčík - OSVČ

Myslím, že takového Petránka Sobota, 15.Listopadu 2014, 13:00:30

by na lehkou váhu neměl brát nikdo. Těžko jej prohlásit za rusifila, či Putinova agenta, jak je dnes běžně praktikují ti, kteří mají jednostranné myšlení. Proto dopuručuji ke čtení:http://www.novarepublika.cz/2014/11/rusko-aneb-bez-iluzi-o-zitrku.html

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pondělí, 17.Listopadu 2014, 12:26:47

Díky pane Ševčíku.
Neobyčejně čtivě napsaný článek pana Petránka.

Ano, Rusko nyní stejně jako Spojené státy vlastní nejstrašlivější a nejničivější útočnou zbraň, jakou tento svět kdy spatřil - ponorku schopnou z pod hladiny vypouštět inteligentní raketové nosiče s jadernou hlavicí na vzdálenost tisíců kilometrů. Popis schopností Jurije Dolgorukého je až mrazivě velkolepý.

Zkvalitnění ruské armády je vidět ve všech složkách, někde více, někde méně. Třeba zmiňované pozemní vojsko skutečně prošlo výraznou početní redukcí, nicméně struktura velení i struktura výcviku se zmodernizovala.
Moc dobře to bylo vidět na Krymu.
Vzpomínáte si ještě na zprávy z 20. února, kdy bylo informováno o příletu desítek dopravních letounů a helikoptér z Ruska do sevastopolské základny na tehdy ještě ukrajinském Krymu?
Přilétali členové a vybavení ruských speciálních jednotek.
Tyto elitní -- nebo důstojnické, chcete-li -- jednotky realizovaly obsazení v té nejkonkrétnější fyzické podobě. Každý, i ten "nejřadovější" člen téhle jednotky je samozřejmě špičkově vycvičený profesionál. Tito lidé organizovali přesuny sevastopolských vojáků, obkličování krymských základen, jednání s proruskými předáky atd.
Jako vcelku nepodstatná ale výmluvná perlička o schopnostech těchto lidí mi přijde osud snajpera, který se objevil v Simferopolu. Stačil zabít jen jednoho člověka a jednoho těžce zranit. Dostali ho během chvíle a fičel zpátky do Lvova.
V podstatě se dá říct, že pokud jde o pozemní vojsko, Rusko je schopno okamžitě, v jednotkách dnů, disponovat vysoce schopnými bojovými jednotkami v řádu desetitisíců členů, v jednotkách týdnů v řádu statisíců, v jednotkách měsíců armádou milionovou.
Upřímně - kdo jiný to ještě má?
http://www.blisty.cz/art/75428.html

Zkrátka když Putin spokojeně říká, že si Rusko nikdo nedovolí napadnout, nekecá.

Samozřejmě, jak říká Petránek, tato armáda není určená k frontovému napadení zbytku Evropy. Rusko se výrazně a vědomě projektuje do pozice význačného producenta surovin. Kromě radarů a ponorek je dobré opravdu sledovat dění v Arktidě i z pohledu ruské armády. Otevření bájné severní mořské trasy a zlepšování přístupu k severomořským surovinovým zdrojům - obé bude spadat pod ochranu ruských vojsk. Jeden z nejvýraznějších armádních úkolů v budoucnosti....

Zkrátka hezký pohled až téměř ruskýma očima od Petránka.

Luděk Ševčík - OSVČ

Smutné ovšem je, Pondělí, 17.Listopadu 2014, 15:33:37

že demokracie, nedemokracie, nic se za ta tisíciletí nezměnilo. Kdo má víc mečů - letadel, ten má víc práv. We are the World? Ne, jen ti s mnoha letadly. Je mi nablití z těch keců našich politiků, z keců o tom, jak jsme se stali členy toho lepší, Západního světa. Kde vítězí lidská práva, demokracie. Jak musíme s NATO a EU držet basu, podporovat naše přátele. Ve skutečnosti jsme vlezli do zlodějské smečky, která nejen okrádá ty okolo sebe, ale okrádá se i mezi sebou. Stejně, jako dříve pod záminkou pokřesťanštění se vojensky obsazovaly cizí státy, stejně tak se dnes děje pod hlavičkou demokratizace, či boje proti terorismu. Který je tímto postupem naopak výborně živen. Kdyby těmto zlodějům šlo skutečně o demokracii a boj proti terorismu, nemohli by se přátelit s režimy, které demokracii pošlapávají a terorismus podporují. Jenže jsou to naši darebáci.
Je to smutné, když si uvědomíme, že mír a spolupráce mezi národy jsou jen fikce. Vždyť ten natvrdlý Švarcenberk už div nevítá, že máme konflikt kousek od našich hranic. A ta jeho sqadra stejně postižených by nejraději Rusy srovnala se zemí.
Nic jsme se nenaučili, nic jsme nepochopili.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.