Znečištění ovzduší prachem v Litoměřicích v tomto roce přesáhlo legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM 10). Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí . Podle zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2013 má znečištění ovzduší prachem v České republice na svědomí asi 5200 předčasně zemřelých lidí a 1900 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Obyvatelé Litoměřic dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 µg/m 3) pro znečištění prachem (PM 10) po 35 dnů během kalendářního roku. Ale monitorovací stanice v Litoměřicích podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překročila limit 36-krát už 28. října,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Podle statistik ČHMÚ byl v Litoměřicích vysoký počet dnů s překročeným limitem pro prach i v předchozích letech. „V roce 2009 šlo o sedmačtyřicet dní s překročeným limitem, v roce 2010 o devětačtyřicet dní, v roce 2011 o čtyřiašedesát dní, v roce 2012 o třiačtyřicet dní a v roce 2013 o osmadvacet dní,“ připomněl Šuta.

Zdůraznil také, že celoroční průměrné koncentrace prachu v posledních letech sice v Litoměřicích nepřekračují limit, avšak ten není stanoven odborně, nýbrž politickým rozhodnutím. „Hodnota doporučená WHO pro ochranu lidského zdraví byla v Litoměřicích překročena v posledních letech v průměru o padesát procent, “ připomíná.

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM 10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM 2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a proto jsou pro zdraví lidí nebezpečnější.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Roční průměrná koncentrace jemného prachu sice nebyla v Litoměřicích v minulých letech měřena, ale podle modelového výpočtu ČHMÚ dosahovala v letech 2009 až 2013 dvojnásobku doporučení, které pro ochranu lidského zdraví vydali odborníci Světové zdravotnické organizace,“ uvedl Šuta.

Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování. „Celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu nesmí přesáhnout 1 ng/m 3, podle modelu ČHMÚ jeho průměrná koncentrace v Litoměřicích v posledních letech překračovala přibližně limit o padesát procent,“ uzavřel Šuta.