Potřebuje Česká republika rozšířit Temelín?

Podporovatelé rozšíření Jaderné elektrárny Temelín získali posilu v novém americkém velvyslancovi Schapirovi. V EU však panuje trend přecházet k obnovitelným zdrojů a i navzdory různým zájmovým skupinám se tomu nemůžeme vyhnout ani my.

Významná část českých politických elit, silně podporovaná rozhodující částí velkého českého byznysu, prosazuje hlava nehlava dostavbu dvou jaderných bloků. Oba v Temelíně anebo v Temelíně a v Dukovanech po jednom. A to v situaci, kdy v sousedním Německu, v nejvýznamnějším hospodářském partnerovi našeho státu, dochází k úprku od jádra a k orientaci na posílení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu.

České politické i ekonomické elity přitom rády argumentují tím, že u nás nejsou pro větší roli obnovitelných zdrojů v energetice podmínky jako v Německu. A samozřejmě argumentačně využívají i nákladnosti stávající podpory obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu po solárním boomu v letech 2008-2010.

Tehdejší vláda – především Topolánkova – nenastavila parametry v legislativě tak, aby bylo výhodné instalovat sluneční panely především na střechy rodinných domů a průmyslové a jiné hospodářské objekty, a naopak neinstalovat ohromné množství solárních panelů na loukách a jiných plochách, jak k tomu u nás došlo. Cestou instalace solárních panelů na menších objektech se úspěšně vydalo sousední Rakousko.

Nyní získala fronta „za Temelín“ novou posilu, a to velmi významnou. Je jí nový velvyslanec USA v České republice Andrew Schapiro. Tomu se podařilo vcelku šokovat svými „doporučujícími“ vyjádřeními hned poté, co na Pražském hradě prezidentu Zemanovi předal pověřovací listiny.

Je totiž velmi nezvyklé, aby se velvyslanec cizí, byť spřátelené země vyjadřoval takovým způsobem, který zvolil Schapiro, například ohledně českého rozpočtu na obranu, když uvedl: „Jsem rád, že Česká republika zvyšuje svůj rozpočet na obranu na 1,4 % HDP. Jak asi víte, cílem NATO jsou 2 %, takže bychom rádi viděli v tomto směru další pokrok.“

Připomínám, že obranné výdaje např. Německa činí 1,3 % HDP a německá kancléřka Angela Merkelová už se nechala slyšet, že je Německo v žádném případě navyšovat nebude. Její pozici plně chápu. A proč bychom se měli chovat jinak než Německo?


Kam a za jakých podmínek bychom  energii z nových bloků vyváželi, když už dnes vyvážíme téměř celou roční produkci Temelína, tedy 20 % u nás vyrobené elektrické energie? Foto Dobrin Stojčev, Mediafax

Ještě více jako z jiného světa pak působilo z úst nového velvyslance Schapira nabádání k dostavbě jaderné elektrárny Temelín. S takovým jednáním jsem se od bývalých amerických velvyslanců, například Cabanisse nebo Grabera, s nimiž jsem coby premiér české vlády a později jako předseda hlavní opoziční strany hovořil, nikdy nesetkal. Dobře, oba pánové prosazovali americkou radarovou základnu v České republice, ale nečinili to tak neomaleně. Nevykonávali přitom politický nátlak, byli korektní.

Je vcelku pochopitelné, že americký velvyslanec má na srdci i získání zakázek pro americké firmy, ačkoli by stálo za to se dozvědět, co je na japonské firmě Westinghouse amerického, ale Schapirův nezakrývaný nátlak považuji za nehoráznost. Česká média jsou ovšem v takovém stavu, že už snad ani Haló noviny nejsou schopné to takto hodnotit.

V EU, zejména pak v Německu, jak jsem se výše zmínil, je trend přecházet větší měrou k výrobě energie z obnovitelných zdrojů a i přes silnou obranu určitých podnikatelských zájmových skupin se tomuto trendu nemůžeme vyhnout ani u nás. Důležitým faktem také je, že pokud budou dodrženy cíle z Klimaticko-energetického balíčku pro rok 2030 (a Sobotkova vláda se k nim hlásí), ušetří EU (a tedy i naše země) do roku 2030 30 % elektrické energie (!).

Kam a za jakých podmínek bychom pak energii z nových bloků vyváželi, když už dnes vyvážíme téměř celou roční produkci Temelína, tedy 20 % u nás vyrobené elektrické energie? Další neméně podstatnou záležitostí je, že elektřina vyrobená v jaderné elektrárně, vzdor všeobecně zakořeněné představě mohutně podporované různými vlivnými zájmovými skupinami v médiích, není v žádném případě levná, není konkurenceschopná.

Když se podíváme na údaje z pražské energetické burzy PXE, zjistíme, že se elektřina pro příští rok v základním pásmu obchoduje za 975 korun za megawatthodinu. Přitom autoři energetické koncepce vyčíslili náklady na jednotku elektřiny u moderního jaderného bloku na 1 600 korun.

Výstavba nových jaderných bloků by si také zřejmě vyžádala záruky ze strany státu, pokud jde o výkupní ceny energie. Tuto záruku by tedy měla poskytnout americká vláda, pokud USA tak touží po obří zakázce. O tom se však již pochopitelně nový americký velvyslanec nikterak nezmínil.

Pokud by snad záruku poskytla česká vláda, mohlo by se klidně stát, že ČR bude vyvážet českými dotovanou elektřinu do zahraničí, například do Německa nebo Rakouska (jejichž spotřeba elektřiny bude ale také klesat) a investice 300–400 miliard korun, které by dostavba Temelína stála, protože nikdo není schopen garantovat sumu kolem 200 miliard korun, na výstavbu Temelína jako limitní, by se do státní kasy nikdy nevrátila.

Pak by ovšem cena elektřiny byla někde úplně jinde než dnes. A zaplatili by to čeští malí spotřebitelé a podnikatelský sektor, který by se tím stal méně konkurenceschopný.

Pevně doufám, že úvodní představení Andrewa Schapira u prezidenta bylo jen ojedinělým představením, které se již nebude opakovat. Jeho tým na velvyslanectví by jej měl seznámit s fakty. Pokud je Andrew Schapiro rozumný muž, jistě bude schopen korigovat svůj postoj k Temelínu.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.