Na trhu působí až 60 000 subjektů, které poskytují nebankovní půjčky. Zkušenosti nevládních organizací ukazují, že mezi nimi působí pouze desítky poctivých podnikatelů, kteří půjčují za férových podmínek. Desetitisíce dalších subjektů tuto činnost vykonávají buď na hraně zákona či s jasným cílem poškodit dlužníka.

Podle Jaroslava Klašky z KDU-ČSL, který se bojem s lichvou dlouhodobě zabývá, není klíčovým faktorem omezování výše roční procentní sazby nákladů (RPSN), nýbrž přísná regulace možnosti v tomto oboru podnikat.

Návrhy na zamezení lichvy již Poslanecká sněmovna probírala. Původně se však zabývala omezením výše RPSN. Po prozkoumání problematiky se ale ukázalo, že samotná výše RPSN není tím zásadním problémem. Klíčem k řešení je rozlišit férové poskytovatele půjček od neférových, a těm pak zamezit možnost na trhu působit.

„Problematiku jako první na plénu otevřeli poslanci z hnutí Úsvit. Ti se však zabývali omezováním výše RPSN. Takový návrh byl však nepřijatelný, protože by spotřebitele nechránil, naopak by nejchudší skupiny zahnal do černé zóny ekonomiky. Po konzultaci s Člověkem v tísni, finančním arbitrem a řadou dalších institucí jsme došli k závěru, že správnou cestou je rozlišovat ty poctivé a nepoctivé poskytovatele,“ uvedl Klaška.

Novela zákona o spotřebitelském úvěru by podle něj měla obsahovat především zavedení licencí na výkon této podnikatelské činnosti a povinnost složení akreditované zkoušky u ČNB. Licencování považuje v této věci za klíčové, stejně jako vznik integrovaného orgánu dohledu, který by měla představovat právě ČNB.

Mezi další podmínky by patřila povinnost prokázání bezdlužnosti, podnikatelské historie a minimální kapitálová zajištěnost v podstatné výši. Smyslem přísných podmínek pro získávání živnostenského oprávnění v této oblasti je ztížit vstup do podnikání a vytvořit dostatečné bariéry pro vstup do odvětví pro nepoctivé poskytovatele spotřebitelských úvěrů.

Dalším zásadním opatřením by měl být zákaz doložek přímé vykonavatelnosti a zajišťovacího převodového práva tak, aby tyto smluvní atributy již poskytovatelé úvěru nemohli využívat. Smlouvy o půjčce bývají často podepsány ve spěchu či pod tlakem. „Poskytovatelé úvěrů často využívají důvěřivosti dlužníků, kteří na to potom doplácejí. Důvěřivost nesmí být nevýhodou,“ doplňuje Klaška.

Na navrhovaných opatřeních chce Klaška pracovat s ministerstvem financí a novelu předložit jako vládní materiál v souladu s dohodou v koalici. Do Poslanecké sněmovny by měla jít nejpozději do konce letošního roku 2014.