Černý výlep Martina Luthera

Asi nejslavnějším černým „výlepem“ v dějinách je 95 tezí Martina Luthera proti odpustkům, které reformátor roku 1517 přibil na dveře kostela ve Wittenbergu. Zreformoval by církev, kdyby se s farářem dohodnul a plochu vrat si pronajal?

Každá slušná debata o černém výlepu spořádaně končí u sdělení, že černý výlep je nelegální. Ano, je nelegální. Jako je nelegální přejít na červenou, jako je nelegální zahodit papír nebo vajgl na ulici, abych zůstal u příměrů z variety ilegalit ve veřejném prostoru, je nelegální jako graffiti. Vadí. Pohoršuje. Znečišťuje. Proniká do veřejného prostoru, bere si ho díl, neplatí za to a sděluje si v něm něco, co si většina jeho uživatelů neobjednala.

Jsem si téměř jist, že v této zemi není parcela, místo, čtvereční metr, který by nikomu nepatřil. Krom pozemků sporných, o něž stojí, případně nestojí víc jednotlivců, je všechno dávno zaevidováno, zaneseno v katastrálních knihách a jako každé vlastnictví také vymáháno. Co nikdo nechtěl přímo vlastnit, a zbylo, spravuje nejčastěji obec a stát. To je veřejný prostor, jak ho chápe soukromé právo. Našla se kdysi dokonce většina poslanců, která prosadila, že zájmem soukromých vlastníků je nechtít chodníky před vlastními domy a tak je od té doby vlastní a udržují s obrovskými náklady a nízkou účinností obce.


Když Luther přibil svých pětadevadesát tezí proti odpustkům na jedna nebo desatera kostelní vrata nelegálně, udělal to záměrně. Foto capl.washjeff.edu

Veřejný prostor ale nemusí být jen tím, co zbylo. Je také tím, co společně užíváme proto, že vlastnit a užívat to soukromě by bylo příliš nákladné a zřejmě nemožné. Veřejný prostor je tak tím, co chceme a nutně musíme mít společné. V takto odlišně pojatém veřejném prostoru, nikoli jako zbylého, ale jako nezbytného, se pak uplatní dva přístupy. Jeden ten, že společně a v demokraciích většinovým rozhodnutím definujeme, co se ve veřejném prostoru smí a nesmí. A jsou tu dovoleny i zakázány jiné věci, než které můžeme u sebe doma, byť mnohé je povoleno, případně zakázáno doma i ve veřejném prostoru. Tedy, že je již dáno, co je ve veřejném prostoru legální. A pak druhý ten, že se v něm diskuse nad tím, co má být legální, teprve a vždy znovu vede, že tu vzniká legitimita pro novou legalitu.

Jsou-li ideály základů demokracií postaveny na svobodném projevu, jehož limit není předem stanoven, platí, že do diskuse může každý vstoupit a svůj názor hájit tak dlouho, až se stane většinovým a zlegalizuje se. Rozhodnutí v demokraciích mají vznikat ze střetů názorů, v nichž vítězí nejlepší argument, praví Habermas.

Jenomže nežijeme v ideálních demokraciích, nevedeme jeho ideální diskuse a nevítězí tak ani nejlepší argument. Naše diskuse se odehrává zprostředkovaně, nedebatují všichni, alespoň ne všichni stejnou měrou. Už Luther chápal, že chce-li do veřejné diskuse vstoupit, musí to udělat zprostředkovaně, mediálně. Nebyl však státníkem ani zákonodárcem, aby své teze mohl vydat a legalitu stanovit. Nebyl ani vlastníkem vhodných ploch pro šíření svých argumentů, věděl, že nájemce mu plochy pro názory podkopávající autoritu legality jeho současnosti neposkytne a věděl, že chce stávající legalitu reformovat. Proto do veřejné diskuse vstoupil ilegálně.

Nevíme dnes, jestli se jeho černý výlep odehrál na jedněch kostelních vratech, nebo byl-li jen na jedněch zaznamenán, arci, že tady nejvíc vadil, pohoršil, znečistil. A není to ani podstatné. Ve Wittenbergu své doby zvolil nástroj politické komunikace svého sdělení veřejnosti, jak ukázala historie, přiměřeně.

Demokratický stát, město, obec však může veřejný prostor uzpůsobit tak, aby jeho část veřejnou diskusi umožnila. Může ho darovat, může ho zapůjčit, a to i za poplatek. Ten však musí pro účel vedení veřejné diskuse nad zdrojem legality a tedy nad současnou mocí, nad poskytovatelem samým být symbolický a rozsah onoho prostoru zároveň relevantní, jinak se úspěšnost úsilí o změnu legality a výkonu moci stává buď nemožným, nebo otázkou peněz. Jedině ty totiž dovedou těm, kdo nejsou držiteli moci, zajistit rovnocennější soupeření o legalitu příští. Každé sdělení ve veřejné diskusi ve společnosti masové a mediální komunikace je tak odkázáno nikoliv na svou kvalitu, ale na množství finančních prostředků, které této kvalitě prostor ve veřejné diskusi koupí.

Peníze ovšem nezíská ten, kdo neslíbil hájit zájem darujících. A držitelé peněz se na to zpravidla ptají, ještě než prostředky poskytnou. Tak jej budou jistě hájit ti, kdo měli aktuálně dost peněz na to, aby skoupili všechny nejlevnější legální plochy u nás na Žižkově, některé pak podle svého už neveřejného uvážení přeprodali, a znemožnili tím veřejnou diskusi v předvolební kampani na nosičích masové komunikace, které k tomu město za mírný poplatek poskytuje.

Když Luther přibil svých pětadevadesát tezí proti odpustkům na jedna nebo desatera kostelní vrata nelegálně, udělal to záměrně. Moc nad vraty by mu plochy na to, aby ji vyzval, neposkytla. Veřejný prostor, není-li, nebo je-li uzurpován či skoupen stávající mocí, je třeba obsadit a to i nelegálně. Tak jako jiná práva jej totiž moc nikomu dobrovolně nedá. V našem, a tuším, že i v Lutherově případě, dokonce ani neprodá.

A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Čtvrtek, 11.Září 2014, 09:43:37

Ano. Moc je vždycky bohatá a bohatství je mocné. Koupí si hravě všechny veřejné plochy včetně práva vylepovat na ně.
My nejsme bohatí, tedy tuto možnost nemáme. Čili podkopeme tuto moc tím, že si naše nezcizitelné právo vylepovat přivlastníme. Patrně si ho ale tímto aktem nepřivlastníme natrvalo, ale jen na kratičkou dobu, během které - jak doufáme - se nám podaří někoho oslovit nebo přímo získat, což je pravděpodobně smyslem akce.
Ale co když moc provede protiakci na stejné úrovni? Místo aby si legálně kupovala veřejné plochy, koupí si vlastní ilegální vylepovače. Nastane válka vylepovačů?

Josef Poláček - Manuální pracovník

Kostelní vrata a nová idea Čtvrtek, 11.Září 2014, 13:09:38

K tomu je ovšem nutno připojit, že Luther se svou kritikou prodeje odpustků naprosto nebyl odkázán jenom na ten "černý výlep" na dveřích wittenberského zámeckého kostela (kde to ostatně podle všeho nevyvolalo žádnou reakci). Ostatně, tento akt dlouho platil jako pouhá legenda; podle nedávno objevené poznámky jeho tajemníka se ale dá soudit, že k tomu přece jenom došlo.

Ovšem: své první prohlášení proti odpustkům Luther odstartoval už celý rok před tímto datem - jakožto podnět k diskusím svým kolegům-docentům teologie.

A i tento o rok později obnovený apel proti odpustkům rozšířil především čistě poštovní cestou - jak příslušnému kardinálovi, tak svým vlastním známým a příznivcům.

Na začátku tyto jeho "kacířské" téze ani nevyvolaly příliš velký rozruch; mnozí biskupové je dokonce přivítali pozitivně, protože byli tím excesivním prodejem odpustků také znepokojeni a znechuceni. Až teprve po čase se oficiální církev rozhoupala k verdiktu, že Luther je kacíř.

Takže, v každém případě se opravdu dost dobře nedá tvrdit, že Luther by své nové učení rozšiřoval "nelegálně"; ta kostelní vrata tu byla jenom nepatrnou epizodkou.

A ostatně, ne příliš jinak bych to viděl i pro dnešek. Je sice pravda, že veřejný prostor je okupován zcela určitými zájmovými a mocenskými skupinami, které také mají odpovídající finanční prostředky - krátce řečeno, oligarchií.

Ale - kdyby se našla nějaká opravdu nosná a zažehující myšlenka, pak by si cestu k lidem pořád ještě mohla dokázat najít. Problém není v tom, sehnat někde nějaká příhodná "kostelní vrata"; problém je v tom, najít tu novou myšlenku.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Nová nosná myšlenka? Čtvrtek, 11.Září 2014, 13:52:2

V podstatě jde pořád o stejnou myšlenku: bohatství nesmí být všemocné.
Odpustky mají s dnešním mafiánským kapitalismem myslím dost společného. Takže - pryč s kapitalismem!

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Čtvrtek, 11.Září 2014, 14:04:0

Možná jde spíš o to, jakým novým způsobem tu myšlenku lidem sdělit, aby se jich to dotklo, aby je to zasáhlo.
A hlavně najít způsob, jakým to panství kapitálu překonat.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 11.Září 2014, 20:14:52

Ovšem, to heslo "Pryč s kapitalismem!", to v žádném případě není myšlenka či idea nová; a nedá se nic dělat, ale je i dost pochybné, je-li to myšlenka stále ještě opravdu nosná, zapalující...

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Čtvrtek, 11.Září 2014, 20:39:55

Já to heslo "Pryč s kapitalismem" taky nehodlám nikde vylepovat. Na účinky vylepování stejně moc nevěřím.
Ani na nové ideje ne.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Lutherův mediální prostor byl na kazatelně - vylepené teze si mohl přečíst jen ten, kdo číst uměl... Čtvrtek, 11.Září 2014, 22:38:16

Lutherův hlavní a nejúčinnější mediální prostor byl na kazatelně.
"Veřejný prostor" byl ve středověku zaneřáděn piktogramy a hulákáním spíše než přemírou psaných informací.
"Načerno vylepené"/ přibité teze si mohl přečíst jen ten, kdo číst uměl. V 15. století v Německu tedy jen nepatrný zlomeček populace.

Martin Profant - Praha 7

Kláře Mičkalové Pátek, 12.Září 2014, 09:42:26

Ono se šestnácté století -- to je to, co v něm letopočty začínají jedničkou a pak následuje pětka a ve kterém proběhl ten "černý výlep" -- obvykle označuje za novověk. Ten podle historické konvenceš začal zároveň maurskou genocidou ve Španělsku a objevem ještě většího prostoru pro podobné jednání za Atlantikem. Upalování čarodějnic a kupodivu dost rozšířená gramotnost, alespoň u nás a v Říši. A také knihtisk, i když to už nebyla v roce 1517 žádná horká novinka.
Stačí se podívat na to množství letáků, které provázely náboženské války, abyste viděla, že ono to čtoucí publikum nebylo zase tak bezvýznamné.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pátek, 12.Září 2014, 12:26:26

Ale v tom, že Luther zreformoval církev, se autor mýlí. On ji nezreformoval, on vytvořil novou.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.