Podivné mlčení ohledně vydávání nových státních dluhopisů

Na úhradu letošního a loňského rozpočtového schodku a na dluhy, které bude nutné refinancovat, ministerstvo financí vydá státní dluhopisy v hodnotě více než 674 miliard korun. Kolem celá operace však zůstává řada nejasností.

Vláda včera schválila návrh ministerstva financí na vydání státních dluhopisů v hodnotě více než 674 miliard korun. To jsou zhruba dvě pětiny z celkového státního dluhu, tedy obrovská částka. Peníze z dluhopisů budou využity na úhradu letošního a loňského schodku v rozpočtu a dále na dluhy, které bude nutné v letech 2015 a 2016 refinancovat.

Navržený zákon zavádí dva státní dluhopisové programy. Na úhradu schodku státního rozpočtu má pak být určeno 192,2 miliard a zhruba 482 miliard má vláda v plánu využít na dluhy splatné v letech 2015 a 2016. Místo dříve obvyklé lhůty splatnosti padesát pět let stanovuje zákon lhůtu na sto pět let. To stojí za zamyšlení a určitě to neujde kritice lidí, jako je např. Miroslav Kalousek.

Státní dluh, který k 31. prosinci 2013 činil zhruba 1,683 bilionu korun, by se emisí zvýšit maximálně o 192,2 miliard korun, tedy o jmenovitou hodnotu prodaných státních dluhopisů určených ke krytí schodku státního rozpočtu. Státní dluh tak tedy vzroste cca na 1,9 bilionu korun.

Zdá se, že stát by tímto svým postupem mohl výrazně ušetřit, neboť v podstatě „staré dluhopisy“ s mnohdy vysokým úrokovým výnosem nahradí jedna emise dluhopisů, u které by se dalo čekat, že bude mít v průměru nižší úrokovou sazbu než ty stávající – a to vzhledem k tomu, že v současnosti si stát byl schopen půjčovat za historicky nejnižší úrokové sazby.

Nicméně když se blíže podíváme na seznam dluhopisů, které mají být nahrazeny, zjistíme, že mezi nimi jsou i krátkodobější emise s vcelku nízkým výnosem, např. 0,5 % úrokem. Jakou koncepci MF v tomto směru zvolilo? Budou dluhopisy s dlouhodobou splatností ještě levnější, anebo naopak dražší než krátkodobé.


Ministerstvo financí vydá státní dluhopisy v hodnotě více než 674 miliard korun. Foto commons.wikimedia.org

Bohužel však zatím nevíme, jaká bude skutečně výnosovost (výše kuponu – úroková míra) těch dluhopisů. Jediné, co víme, je, že hlavním dealerem těchto nových dluhopisů budou Kalouskem vybrané banky, které by z této monstrózní emise, ale i z doprovodných služeb, jako např. kurzové nebo úrokové zajištění či samotná činnost na sekundárním trhu, mohly mít celkem slušné peníze. Veřejnost by jistě zajímalo, jak velké budou náklady na realizaci emise a kolik na ní jednotlivé dealerské banky vydělají.

Další zajímavá otázka je, zda tyto dluhopisy budou vydávány i v cizích měnách, tedy v euru, což vzhledem k předpokládanému poklesu hodnoty eura vůči koruně v následujících deseti letech může přinést úsporu ve státním dluhu.

Uvažuje ale vůbec ministerstvo také tímto směrem, anebo chce jen vysát veškerou likviditu z českého finančního sektoru (veškeré volné zdroje v české měně), což povede ke snížení dostupnosti úvěrů pro české firmy, a díky působení zákonu nabídky a poptávky k růstu úrokových sazeb úvěrů pro podnikatelský sektor. Dochází vůbec tyto možné následky ministru Babišovi? Je mi vcelku jasné, že ne. Andrej Babiš by nás měl seznámit se svou koncepcí restrukturalizace významné části státního dluhu.

Dobře informované kruhy tvrdí, že úvěrová angažovanost Babišových firem se pohybuje kolem třiceti miliard korun. Bylo by zajímavé porovnat, kterým bankám Andrej Babiš dluží a jaké úroky platí s tím, které banky budou dealery podílejícími se na prodeji českých státních dluhopisů. Rozhodně lze říci, že jde o konflikt zájmů zcela neslýchaného rozsahu.

Je také až podezřelé, že česká média této zprávě o vydání nových dluhopisů, které se zdá být na první pohled pro stát vcelku výhodné, nevěnují téměř žádnou pozornost. A že ani sám mistr PR Andrej Babiš se nikde „nepochlubil“. Že by právě kvůli výše popsaným rizikům?

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.