Tři sta letadel se zpozdilo v Madridu
Patrik EichlerVýročí je příležitost zařadit danou událost do vlastní historické tradice. Stejně tak je na místě využít výročí ke kontrole, zda obvyklé vyprávění o minulosti je skutečně soudržné.
Dokud Pavel Šaradín psával do těchto novin, mívaly jeho texty často podobu poznámkového bloku. Pět šest odstavců, pět šest zmínek o tématech, která by stálo za to rozpracovat. Textům Pavla Šaradína nechyběl vtip. A že nepíše, je škoda.
Dnes já sám nevím, kam bych měl skočit dřív.
x
Včera uplynulo sto padesát let od smrti zakladatele sociálně demokratického politického hnutí Ferdinanda Lassalla. Vratislavský rodák rozeslal svůj dopis lidem trpícím nespravedlností 1. března 1863. Navrhoval realistický program sjednocení v jedné politické straně a prosazení všeobecného volebního práva. Mýlil se ve třetím bodu svého programu. Myslel si, že až dělnická strana prosadí všeobecné volební právo, tak dělníci, protože jich je mezi obyvatelstvem většina, převezmou moc ve státě.
Politické hnutí, jehož vznik Lassalle inicioval, stále existuje. Nejméně posledních sto let patří sociální demokracie mezi nejvlivnější politické proudy moderní Evropy.
Věnec k Lassallovu hrobu ve Vratislavi položil včera mezi jinými místopředseda Sociálně demokratické strany Německa Ralf Stegner. ČSSD chyběla k vlastní škodě.
x
Včera před třiceti čtyřmi lety byla podepsána Gdaňská dohoda. Zaručovala kromě jiného vznik odborů nezávislých na polské komunistické straně — PZPR. Za stávkující dělníky text podepsal Lech Walęsa. Za PZPR byl signatářem hlavní vyjednavač dohody, vicepremiér Mieczysław Jagielski.
Příběh, kterak vznik odborové Solidarity znamenal významný krok na cestě ke konci komunistické vlády v Polsku, patří mezi ty nejméně zajímavé.
Nejpodnětnější je dnes debata, kterou vede například disident a medievalista Karol Modzielewski ve svých pamětech. Zda totiž je nějaká souvislost mezi Solidaritou z roku 1980 a Solidaritou obnovenou koncem osmdesátých let v době rozhovorů u kulatého stolu. Podle Modzielewského se obě „Solidarity“ personálně prolínají jen letmo.
A jak je možné, že strana spojená s odborovou organizací opírající se o dělníky z velkých továren, prosazovala v devadesátých letech politiku, která přímo usilovala o zánik velkých továren a o práci připravila dva až tři miliony lidí. Podle Modzielewského uhranutí symbolem Solidarity i mezi řadovými dělníky dalece převážilo nad schopností tak jako v minulosti hájit vlastní politické zájmy.
x
Nejdůležitější zpráva víkendu přišla v sobotu v 19.27. Příštím předsedou Evropské rady bude dosavadní polský premiér Donald Tusk. Shodl se na tom summit evropské osmadvacítky v Bruselu. Evropskou diplomacii nově povede italská ministryně zahraničních věcí Federica Mogherini.
Jde o pokračování povolební politické dohody mezi sociálními a křesťanskými demokraty v Evropské unii. Polský premiér je jednak zástupcem nové členské země, jednak ujištěním Polsku a Pobaltí, že je EU bude chránit před případnou ruskou agresí.
Na polském internetu lze vesměs zachytit gratulace Polsku, že vysoký post v Evropské unii získává Polák. K promyšlení zůstává, jakou další kvalifikaci kromě národnosti Tusk pro výkon nové funkce má. A jaký vliv bude jeho odchod do Bruselu mít na polskou politickou scénu. Nikde není napsáno mimo jiné to, že se Občanská platforma po odchodu svého dosavadního předsedy nerozpadne.
Donald Tusk mluví německy a polsky.
x
Dnes ráno před sedmdesáti pěti lety začala druhá světová válka. Hitlerovské Německo se rozhodlo využít jako záminku k útoku na Polsko zinscenované přepadení rozhlasového studia v Glivicích. Šlo o jednu z řady provokací, které hitlerovské jednotky prováděly zejména v jižní části německo-polské hranice už několik týdnů.
Zrovna v Glivicích se ale skupina, která útok prováděla, spletla. Místo studia s mikrofony a vším vybavením přepadla vysílač. Místo celého světa tak pár slov oznamujících údajné propolské povstání v Horním Slezsku slyšeli lidé jen v nejbližším okolí. Zprávu o přepadení vysílače museli Němci do světa vypustit sami.
x
V sobotu večer, už po zvolení Donalda Tuska, začínal Radiožurnál své zprávy ten den už několikrát opakovanou informací, že na letišti v Madridu došlo kvůli poruše počítačového systému ke zpoždění asi tří set letů. Na regionální letiště neměla závada vliv.