Click Joe: Je třeba lidem dělat dobře

Zuzana Přikrylová

Click Joe je jedna z nejosobitějších postav brněnské hudební alternativy. Na rozdíl od většiny domácích producentů a DJs se orientuje na kultivovanější a posluchačsky náročnější formy taneční hudby, které jsou i přes zahraniční oblíbenost u nás opomíjené a díky své nekompromisnosti proráží i v zahraničí.

Jak je to s party Musikfarben, kolik měla dílů a proč vlastně skončila?

Musikfarben proběhla dvakrát (2007/2008) v brněnském Perpetuu. Skončila pro nezájem ze strany klubu a možná i z mé. Tak nějak jsem tu myšlenku v sobě nikdy nepohřbil a dobře udělal, pokračování proběhnou tento duben a květen v Café Sklenick.

Co se týče Sklenicku, mohl bys mi tu prosím rozepsat všechny svoje aktivity, od baru přes Cliché po hudební akce? Za jeden večer tě vidím jak za barem, tak za DJské pulty...

Ve Sklenicku mi byl svěřen jak provoz, tak hudební dramaturgie. Do toho jsme resuscitovali bulletin Kina Art, pod novým názvem a s novým obsahem. Snažím se na tenhle prostor nabalit výjimečné brněnské osobnosti, které mají co říct. Ať už je to Michal Fridrich, který chystá projekt Staub, VJ Kolouch, který je zodpovědný za naši „galerii" atd.

Vybíráš interprety do Sklenicku výhradně ty? Jak je koncipován program?

Zatím ano, ale nebráním se dalším nápadům. Program se snažím dělat tak, aby nezapadl do šedivého brněnského průměru. Ono stačí, nehrát u nás trance, DnB nebo techno. Jsme kavárna/bar, kde hudba minimálně z poloviny tvoří kulisu k posezení, proto se u nás hraje jazz, deephouse, ambient, downtempo apod.

A jak je to s Magionem? Kde a kdy jsi ho začal dělat a jak je to teď — máš to pořád pod sebou, vybíráš interprety sám?

Magion se v dubnu dožije šesti let existence. Svoji posluchačskou základnu si našel, zahrálo na něm spousta jmen, za která se nemusím stydět, hraje se na něm hudba, kterou si jinde v Česku neposlechneš a o to jde. Každý, kdo ho navštívil, Ti potvrdí, jak pozitivní atmosféra na něm panuje. Magion je pro hudebně dospělé publikum. Mládí s kšiltem ať se pere jinde.

Byla jsem a potvrzuji, už dlouho jsem si při tanci tak neodpočinula a nenechala se unášet skutečně hladce provedeným setem. Myslíš, že za těch šest let jsi už část publika vychoval? Co vím, tak Magion nebývá jedna z nejnaplněnějších akcí, je to možná ale tím, že ti "mladí s kšiltem" odpadají a jdou se bavit někam na vyprázdněné techno tracky...

Nevím, čím to je, možná si s sebou neseme svou vekslácko-diskotékovou minulost. Lidé jsou jednoduché stádo, co se nechá dokola ojebávat (pardon) akcemi typu Apokalypsa a za vrchol je tu považován ten nejhloupější zvuk světa, jaký nabízí třeba současný trance...

Čili ty se tu snažíš pěstovat vyšší kulturu taneční hudby? I když je to zatím spíš stále subkultura...

To je ono. Připadám si tu s Magionem a vším tím kolem, jako ta nejmenší hudební minorita.

Jak to tedy vidíš s Brnem jako „městem techna", což je přízvisko, které je k tomuto městu přilepené již přes dekádu? Jsou tu nějaké akce (kromě těch tvých samozřejmě), co pro příznivce tohoto žánru podle tebe stojí za to?

Já bych se spíš zaměřil na slovo "příznivce". Bylo by fajn, kdyby jich bylo tolik, aby se pro ně mohlo pořádat více akcí.

A když se podíváme za hranice Brna?

V Česku registruji snad jen akci Just Like That na Houseboatu u Bukanýra v Praze. Jinak pusto a prázdno. Naštěstí to máme kousek do Bratislavy, která je oproti nám někde úplně jinde.

Vidím, že ti nedělá problém zajet si na dobrý set do Bratislavy, ale třeba ani do Německa. Jaké jsou tvé oblíbené tamější kluby?

V Lipsku Conne Island a Distillery, v Berlíně Berghain, Week-End, WMF, Maria am Ostbahnhof... Ale nemám zas takový přehled.

Přece jen, v Lipsku jsi nějakou dobu studoval, takže tam to máš nejspíš zmapované. Nečeká tě v Německu zase nějaká stáž? Nebo už jsi dostudoval a plně se věnuješ provozu Sklenicku a hudebním akcím?

Studium už mám za sebou. V Lipsku ale vznikla tak silná přátelství, že to je možná můj druhý domov a každá návštěva v tomhle městě je pro mě až magická. Brzy se tam zase chystám a jednou asi i přestěhuju.

Vzhledem k tomu, jak menšinovou odezvu má tvoje šestiletá snaha tady, se ti ani tolik nedivím. Jaké jsou podle tebe rozdíly mezi německou a českou elektronickou/ taneční scénou? Co je tam teď aktuální a jaká bude asi prodleva, než se to uchytí u nás?

Lidé jsou prostě v každé zemi jinak nastavení. Vzhledem k dění v Bratislavě mi ale není moc jasný ten vývoj tady. Říct, co je aktuální, je asi hloupost. Existuje spousta proudů, mě teď nejvíc baví deephouse, který má teď mimo Detroit a New York svou základnu právě v Německu.

Konkrétně jací interpreti a labely tě momentálně zajímají?

Jsou toho kvanta napříč celým hudebním spektrem. Je fajn, si to zaznamenávat právě v Cliché Brünn, takže tam lze hledat moje hudební tipy včetně oblíbených labelů.

Pravda, že Cliché je dost netypický program prostoru Sklenick a obsahuje i tipy na zajímavá místa, profily akcí a vystupujících interpretů a hudební recenze. Je to taky tvoje práce, nebo ti s tím někdo pomáhá? Píšeš o hudbě ještě někam jinam?

Kromě textu Michala Fridricha o projektu Staub v posledním čísle, jde o moje texty. Dříve jsem psal pro časopis XMAG a několik webů. Ale pomíjivost informací na internetu je tak silná, že mi to bralo energii. Teď kromě Cliché zkouším rozjet hudební blog na www.sklenick.cz

A jak to vidíš s hudbou třeba za uplynulý rok? Na co bys napsal pochvalnou recenzi, který styl bys vyzdvihl, nebo si myslíš, že jde nahoru (celosvětově či lokálně)?

Pochvalné recenze vyšly jako „Sklenick Music Awards 2009" v lednovém Cliché. Snažil jsem se tam na konkrétních albech reflektovat i hudební styly, které dle mě minulý rok nejvíc zabodovaly. Od nu-disca (Sorcerer, Blackbelt Andersen, Meanderthals), přes znovu zrozený house (Black Jazz Consortium), minimal (Maayan Nidam), dobrý pop (Little Dragon, Fever Ray), downtempo (Wax Tailor) až po PlanetMU (Luke Vibert).

OK. Pojďme se na tebe teď zaměřit jako na DJe. Začal jsi někdy v roce 2001, jaký jsi za tu dobu udělal progres?

Dívám se na úlohu DJe spíš z hlediska toho, že má lidem otevírat oči s hudbou, kterou jen tak neuslyší, než z pohledu skládání hitů. Do dneška celkový mix vykrystalizoval ve směs house, jazzu, techna, detroitu, zajímavých breaků a elektroniky. V zásadě mě ale nejvíc baví desky, které se svým zvukem brousí po více zmíněných stylech. Nesmím zapomenout ani na zálibu v procházení antikvariátů, kde člověk teprve zjistí, jak současnost vykrádá léta minulá.

Přijde mi, že odkazování, inspirace nebo chceš-li vykrádání minulosti je jeden z atributů současnosti... Nicméně, jak si tedy představuješ ideální DJ set, jestli něco takového existuje?

To vždy bude subjektivní záležitost. Mně osobně vyhovuje, když má DJ prostor třeba 4-5 hodin a pak se ukáže, jestli má stále co říct.

Prohlašuješ o sobě, že jsi plachý a tichý typ. Jak tedy zvládáš hraní před velikým množstvím rozjuchaných lidí?

Neprohlašuju, to musí být nějaká pomluva. Veliké množství lidí jsem před sebou měl zatím jen při hraní v Německu. Je pravda, že to s člověkem zamává, ale nešlo o nic zásadního. Klidně si takový adrenalin dám znovu.

Zmínil jsi to asi ve třech rozhovorech, co jsem s tebou četla. Ale možná je to jen nepochopený vtip. Jaká hraní, kde nebo s kým považuješ za svoje největší úspěchy?

Na všech Magionech byli hosté, které považuju za úspěch. V Německu to taky vždy stálo za to, třeba být součástí festivalu jako je Nachtdigital.

Co se týče Nachtigital, ty jsi s festivalem i nějak spolupracoval?

Dostal jsem na starost jednu ze stageí, udělat line-up páteční noci z českých projektů a DJs.

A zopakuješ si ho i letos? Na jaké letošní akce a festivaly se těšíš? Už víš, kde budeš hrát?

Hraní nijak nesháním, většinou to ani nestojí za to. Na Nachtdigitalu hrát zřejmě nebudu. Přemýšlím o uspořádání menších akcí po Brně, vyjet se Sklenickem pod otevřené nebe se vším, co zahrnuje, hudba, káva, atmosféra. Uspořádat například hraní v Lužánkách, u petanqueového hřiště, s kávou, to by mě bavilo.

To zní skvěle! Další věc, na kterou se případně můžeme v Brně těšit s nástupem tolik očekávaného jara. Doufám, že se to podaří.

Je třeba lidem dělat dobře. Je kolem nás moc špatné nálady, přijde mi. A od čeho tu pak jsme my, než od toho, aby lidé zapomněli na starosti všedního dne, vylezli z bytů na slunko a užili si odpoledne?