Rozvinuté státy musí podle brazilského prezidenta Luize Inácio Luly da Silvy zaplatit amazonským národům, pokud chtějí, aby bylo kácení deštných pralesů zastaveno. Bohatí obyvatelé severní polokoule, které Lula ve své řeči označil za gringos, podle něj způsobili mnohem větší škody přírodě než domorodí obyvatelé Jižní Ameriky, kteří pralesy kácejí nebo na jejich bývalých územích farmaří.

Tento názor vyjádřil na Amazonském summitu, na kterém se delegáti shodli, že odpovědnost za odlesňování by měly převzít zejména bohaté státy. „Chceme pralesy zachovat, ale oni na to budou muset přispět, protože my jsme nikdy neničili naše lesy tak, jak oni vyplenili v minulém století ty své,“ řekl Lula da Silva.

Lula pozval na Amazonský summit sedm států, na jejichž území prales leží. Cílem bylo domluvit společný postup před kodaňskou konferencí o změnách klimatu. Setkání se zúčastnil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který reprezentoval jihoamerickou Francouzskou Guayanu. Podpořil Lulův plán na vytvoření fondu, který má z peněz bohatých zemí pomoci ochraně pralesů.

Amazonské setkání nebylo příliš úspěšné, neboť pozvané Kolumbie a Venezuela učást odřekly krátce před konferencí a ostatní země nevyslaly své nejvyšší představitele, ale pouze jejich zástupce. Přesto Lulovi poradci považují závěry summitu za významné. „V Evropě má na Amazonii každý svůj názor a existují i takoví, kteří si myslí, že je to ZOO, kde se platí za vstup,“ řekl Marco Aurelio Garcie, Lulův poradce pro zahraniční záležitosti. „Nevědí, že dává práci až 30 milionům lidí,“ doplnil.

Politici zemí Amazonie chtějí, aby Kodaňská smlouva stanovila finanční pomoc zemím, které odlesňování zastaví. Norsko již slíbilo na záchranu amazonských pralesů přispět Brazílii jednou miliardou dolarů do roku 2015. Brazilský ministr životního prostředí Carlos Minc řekl, že i Japonsko, Švédsko, Německo, Jižní Korea a Švýcarsko uvažují o přispěvku do fondu pro Brazílii, který má za cíl ochránit přírodní zdroje, přimět dřevorubce a farmáře, aby nechali stromy žít, a finacovat vědecké a technologické projekty. Brazilská vláda očekává, že se tak obnos finanční pomoci navýší na jednadvacet miliard dolarů.

Brazilii se nyní sice podařilo snížit destrukci Amazonie na nejnižší úroveň v  rámci několika minulých desetiletí, ale pořád se ročně pokácí až sedm tisíc čtverečních kilometrů pralesa. Jeho zmenšování se přitom na globální změně klimatu podílí velkou mírou. Nejen proto, že pohltí velké množství skleníkových plynů, ale i proto, že požáry vegetace a rozklad padlých stromů se podílí až na třech čtvrtinách brazilských emisí.

Další informace:

Guardian Brazilian president says 'gringos' must pay to protect Amazon