Ministerstvo chce nový uranový důl do územního plánu Vysočiny

V aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky, kterou zpracovalo ministerstvo pro místní rozvoj, se objevil nový záměr: plocha pro těžbu uranu jižně od Přibyslavi. Ekologové plán označují za anachronismus.

(vd)

04.08.2014 14:36

B4

Celé to připomíná spíše tunel a to i vzhledem k malému množství uranu v Brzkově, tvrdí ekologové. Foto Wikimedia Commons

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky. Objevuje se v ní zcela nový záměr – plocha pro těžbu uranu jižně od Přibyslavi. Pokud by v této podobě byla Politika územního rozvoje přijata, Kraj Vysočina by musel ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu ve svém územním plánu počítat s otevřením nového uranového dolu u Brzkova. Záměr by poté do svých územních plánů musely promítnout i dotčené obce.

Plán kritizují ekologické organizace, označují jej za anachronismus. Zároveň připomínají, že je předčasný, neboť koaliční vláda sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců má o ekonomické analýze těžby u Brzkova a Horní Věžnice jednat až na podzim. Ochrana ložiska uranu je navíc již dnes zajištěna pomocí vyhlášeného Chráněného ložiskového území.

Podle Edvard Sequense z Cally je plán na otevření uranového dolu uprostřed Evropy stejným anachronismem, jako počítat s otevřením továrny na psací stroje. „Navíc se státní podporou. Celé to připomíná spíše tunel a to i vzhledem k malému množství uranu v Brzkově. Vláda by raději měla hledat peníze na co nejlepší odstranění pozůstatků po těžbě a zpracování uranu u Rožné,“ uvedl Sequens.

Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Ekologické organizace upozorňují, že záměr přináší environmentální rizika v oblasti podzemních vod, prašnosti, radonu, podstatného navýšení těžké nákladní dopravy mezi Brzkovem a Dolní Rožínkou, či krajinného rázu.

„Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí,“ zdůrazňuje Marie Vencová ze spolku Naše budoucnost bez uranu.

Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo nanejvýš pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Průzkumná šachta v Brzkově je ale zasypána a zaplavena vodou. Ruda ke zpracování se má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce.

Zdejší odkaliště v případě pokračování těžby po roce 2015, budou muset podle vládních podkladů projít rekonstrukcí. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště K2 nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování.

Rozhodnutí o otevření nového uranového dolu by tak znamenalo citelné dopady do veřejných rozpočtů. Přitom jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun.

Občané, starostové, ale i kraj mohou až do 8. září k předloženému návrhu Politiky územního rozvoje posílat své připomínky a vyjádření.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.