Americké hedge fondy zahnaly Argentinu do defaultu

Tzv. supí fondy odmítly na rozdíl od drtivé většiny ostatních věřitelů jakýkoliv kompromis ohledně restrukturalizace pohledávek. V zemi teď klesá hodnota měny a výše indexů. Čeká se nárůst inflace a cen dováženého zboží.

(pjed)

01.08.2014 12:58

Aa1

Většina Argentinců zatím za politikou vlády prezidentky Fernándezové stojí – hedge fondům by nejraději neplatila nic. Foto Bernardo Londoy, flickr.com

Argentinská ekonomika zažívá od čtvrtka druhý default za posledních třináct let. Indexy padají, hodnota pesa vůči dolaru klesá, firmy se připravují na zdražení importu. Bezprostřední příčinou se stalo nedávné rozhodnutí amerického soudu, který vyhověl skupině hedge fondů, zvaných též supí fondy, a zablokoval argentinské splátky dluhu ještě z období před slavným (prvním) defaultem v roce 2001 – údajně kvůli porušení práva fondů při dluhové restrukturalizaci. Argentina přitom odmítla hedge fondům ustoupit, a tak její závazky zůstaly i po půlnočním limitu nesplacené.

„Jedná se o technický default, jehož důsledky by neměly být tak ničivé jako tzv. bankrotu v roce 2001 (...) Lze ale očekávat nárůst inflace a cen dováženého zboží, snížení důvěry investorů v argentinský trh a výrazně nižší zájem o argentinské dluhopisy,“ uvedla ve čtvrtečním vysílání BBC Katy Watsonová, jihoamerická dopisovatelka stanice.

Podle ekonomů citovaných agenturami se default podepíše i na vývoji argentinského HDP, a tedy na příjmech státního rozpočtu. Pokles růstu, resp. prohloubení úpadku HDP se předpokládá o jedno až dvě procenta.

Nejcitelnější efekt by ovšem default měl mít na již zmiňovanou inflaci. Současná argentinská je oficiálně 17 procent, odborníci ji však odhadují až na 40. Její očekávaný nárůst poškodí nejen stabilitu hospodářství, ale též výrazně zkomplikuje ekonomické plánování domácností a podnikatelů.

Otázka odpovědnosti
Mluvčí příslušné skupiny hedge fondů, jíž vede NML Capital amerického miliardáře Paula Singera, se odvolávají na zásady právního státu, závazky ochrany investic a nutnost dodržovat uzavřené dohody. Argentinská strana naopak argumentuje spoluodpovědností investora, zhoubnou povahou podnikání, jež hedge fondy provozují, a jejich absolutní neochotou přistoupit na jakýkoliv kompromis.

I v nejvyšších kruzích argentinské politiky se přitom objevuje názor, že jak kroky hedge fondů, tak postup soudu a následná neschopnost mediátora představují součást spiknutí, které má za cíl právě Argentinu poškodit.

Fakticky vzato měly hedge fondy na peníze nárok, neboť Argentina jim je dlužila – byť dluhopisy skoupily až po rokce 2001, tedy za zlomek původní hodnoty. Na rozdíl od drtivé většiny ostatních věřitelů ale odmítly byť i vyjednávat o sérii kompromisních dohod z let 2005 a 2010, dle nichž odepsala příslušná většina přibližně 70 procent hodnoty svých pohledávek – výměnou za jistotu zbytku a stabilizace argentinského ekonomického prostředí.

Skupina hedge fondů se nakonec začala s Argentinou v USA soudit a soudce Thomas Griesa jí dal za pravdu. V červnu nechal zmrazit splátku restrukturalizovaného dluhu v newyorské bance nachystanou pro soukromé věřitele s tím, že Argentina musí napřed zaplatit přibližně 1,5 miliardy dolarů hedge fondům. To vláda prezidentky Fernándezové odmítla s poukazem na aktuální finanční možnosti a zejména na riziko dominového efektu.

Do defaultního režimu vstoupila Argentina po uplynutí ochranné lhůty, a i když používání termínu default její vláda odmítá, důsledky už hovoří jednoznačně.


Další informace:
The Guardian Argentina's government blames 'conspiracy' for defaulting on debt
The Guardian US vulture fund ruling pushes Argentina towards second bankruptcy
BBC News Argentines react to news of the country's debt default
BBC News Argentina defaults for second time
BBC News Argentina in denial over debt dispute
MercoPress Saying Argentina has defaulted is “an atomic nonsense” underlines Kicillof


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Pondělí, 4.Srpna 2014, 17:18:45

Tzv. Pařížský klub, který sdružuje státní, a tedy nejvýznamnější věřitele, vydal v pondělí zprávu, že dostal od Argentiny dohodnutou restrukturalizovanou splátku dluhu. Vstup do režimu technického defaultu minulý týden tedy neznamená vyhlášení obecné neschopnosti (resp. neochoty) platit závazky, což dle expertních komentářů přinese určité dílčí uklidnění.

Splátka dluhu určená soukromým věřitelům je ovšem stále blokována v americké bance. Kvůli zmiňovanému rozhodnutí amerického soudce musí Argentina odškodnit nejdříve inkriminovanou skupinu hedge fondů, na což země odmítá (resp. podle vlastní vlády nemůže) přistoupit.

A ještě pro připomenutí: hedge fondy skoupily po defaultu v roce 2001 spolu s ostatními starý argentinský dluh za zlomek částky. Nyní se domáhají splacení závazku v plné výši. Argentina se zhruba s 93 procenty soukromých vlastníků dluhopisů dohodla rovněž na restrukturalizaci dluhu. Inkriminovaná skupina však kompromis odmítla a začala se nároků domáhat soudně. Jak už zmíněno výše, odpovědný soud v USA jí dal v červnu zapravdu, což odstartovalo stávající krizi.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.