Organizace Frank Bold a Naši Politici zveřejnily analýzu, dle které je nominační proces do dozorčích rad státních podniků z velké části stále formalitou a nevede k dostatečné profesionalizaci a jejich odpolitizování. Koaliční vláda Bohuslav Sobotky se přitom zavázala k předložení zákona, který by působnost politiků v ovládání veřejných firem omezil.

Podle dřívějšího vyjádření premiéra je cílem jeho vlády stav, kdy bude v dozorčích radách zasedat více nezávislých odborníků, kteří projdou transparentním výběrem, budou mít jasnou zodpovědnost za prosperitu firmy a nebudou ve střetu zájmů. K tomu se lídři koalice zavázali i v Prohlášení o podpoře Rekonstrukce státu. Současný nominační proces tyto cíle dosahuje jen z části.

Vládní nominační výbor doposud doporučil šestačtyřicet osob ke jmenování do dozorčích rad. Jeho vznik sice zvýšil požadavky na vzdělání a zkušenosti nominovaných, ale ze zápisu pohovorů není podle analýzy zřejmé, zda jsou tyto zkušenosti skutečně hodnoceny - zápisy jsou kopií připraveného textu a neobsahují žádné argumenty pro nebo proti nominaci kandidáta.

„Přitom minimálně u pěti nominovaných osob lze z veřejných zdrojů najít pochybnosti o jejich minulém působení,“ tvrdí autoři analýzy. Řada z doporučených kandidátů jsou navíc aktivními nebo bývalými politiky nebo úředníky na politických funkcích náměstků. Navíc výbor tvoří fakticky zástupci třech lídrů stran koalice a jeho součástí není nezávislý expert.

Materiál také připomíná, kterak nejsou předem stanovena jasná kritéria pro odbornost do určené dozorčí rady a tudíž není tedy s čím poměřovat výsledného kandidáta. Ze zápisů z pohovorů nominační rady a vládní zprávy vyplývá, že rada nezkoumá dobrou pověst a potenciální střet zájmů kandidátů.

„Pokud se lídři koalice chtějí vyhnout nařčení, že nadále rozdávají trafiky ve státních firmách, měli by urychleně přijmout systémová opatření, ne pouze dočasné změny,” říká Martin Fadrný, právník organizace Frank Bold. „Veřejné prostředky ve státem ovládaných firmách jsou zatím spíše bez nezávislého a nepolitického dohledu a na tom se mnoho nezměnilo,” dodává.

„Zápisy z jednání výboru jsou sice veřejné, ale jsou natolik formální a nekonkrétní, že nemají téměř žádnou informační hodnotu,” doplnil Michal Voda z organizace Naši politici. Podle něj chybí především jakékoliv konkrétní informace o profesní způsobilosti kandidátů. „V řadě případů výbor nijak nezmínil, zda se zabýval pochybnostmi o kandidátově působení v minulosti, nebo jaké padly proti nominaci námitky,” tvrdí Voda.

Minimálně u pěti osob lze z veřejných zdrojů dohledat pochybnosti o možném střetu zájmů, nebo problematickém působení v minulosti. Tyto informace ale vládní výbor nijak v zápisech nekomentoval a dle záznamu nepožadoval jejich vysvětlení. Jedná se o nominace Jaromíra Hejdy, Tomáše Novotného, Oldřicha Černocha, Roberta Szurmana a Stanislava Eichlera.

Vládní výbor ve svých zápisech nijak nekomentoval například podezření na střet zájmů v případě Stanislava Eichlera z působení ve společnosti pobírající krajské dotace, nestandardního studia Roberta Szurmana na plzeňské právnické fakultě, působení Tomáše Novotného v ROP Střední Čechy, jenž čelil zastavení dotací z EU, nebo předsedání dozorčí radě ztrátové firmy Explosia Jaromírem Hejdou.

Podle zápisu ani nebyl s dlouholetým členem dozorčí rady České exportní banky Oldřichem Černochem konzultován případ, kdy NKÚ upozornila na opakované obcházení dozorčí rady a podezřelé úvěrování stejných subjektů. Zmíněné příklady představují podle autorů materiálu nepochybně relevantní témata k pohovoru o profesní způsobilosti kandidáta.