Hledání německé radikální levice

I německá levice se potýká se zkušeností, že ve dvacátém století byly politikou negace kapitalismu zničeny i mnohé vymoženosti demokracie. Přesto stále hledá.

České diskuse o společenských alternativách mohou hledat inspiraci v zahraničí. Také německá radikální levice se potýká s poměřováním často protichůdných hledisek na elementární otázky kritiky perspektivy kapitalismu i hledání postkapitalistické alternativy. A stejně jako u nás se i německá levice potýká se zkušeností, že ve dvacátém století byly politikou negace kapitalismu zničeny i mnohé vymoženosti demokracie.

Strana „Die Linke“ má za cíl demokratický socialismus, ale stranická programatika je produktem složitého kolektivního konsensu. Inspirativní střet myšlenek je někdy lépe zřetelný v diskusích odborníků, věnujících se strategickým problémům dnešní levice. Takovým je i Michael Brie, německý filozof, narozený v roce 1954 v NDR (jeho bratr André Brie byl v letech 1999 – 2009 europoslancem za PDS, předchůdkyni Die Linke).

Michael Brie dosáhl profesury počátkem devadesátých let na Humboldtově universitě v Berlíně, a působí mimo jiné i jako vědecký spolupracovník Nadace Rosy Luxemburgové, která poskytuje politické a vzdělávací poradenství. V jeho textech můžeme najít koncept emancipační společenské transformace. Jako výchozí bod využívá vývojový potenciál buržoazní společnosti, zejména v oblasti vysoce koncentrovaných inovací, ale prostřednictvím úsilí za demokracii, mír, sociální spravedlnost a udržitelnost chce prosadit alternativní tendenci.



Levice všude na světě hledá: Když se nespravedlnost stane zákonem, odpor je povinností. Foto internet. 

V pojetí Michaela Brie je demokratický socialismus chápán nejenom jako cíl, ale jako stálý proces reformních kroků s transformačními rysy, které v opakovaných průlomech hranice kapitalismu překračuje. Na kmeni staré společnosti mohou rašit výhonky nové, které jsou zevšeobecňovány a spojovány s novými úkoly. Reformy pak vedou k revolucím a revoluce umožňují další reformy.

V Německu někteří levicoví tradicionalisté chápou tento koncept jako radikální odchod od marxismu. Brie se ale brání, že radikální antikapitalisté nemohou nabídnout nic než bezobsažnou rétoriku. Tvrdí, že jde o přístup k „socialismu jako každodenním úkolu“ („Socialismus als Tagesaufgabe“) ve smyslu, „konkrétní utopie“ Ernsta Blocha vycházející z očekávání reálně existujících individuí. Koneckonců cílem překonání starého systému je větší svoboda jednotlivce.

Lidé pro své sebeurčení a sociální jistotu potřebují rovnost v účasti na základních podmínkách nutných pro život. Brie tomu říká svobodné statky (Freiheitsgüter). Zvažuje také postupné (!) zavádění základního příjmu orientovaného na uspokojování potřeb nad relativní hranicí chudoby jako občanského práva. Hledá však i nové oblasti práce ve sféře sociálně ekologické přestavby, které nejsou kompatibilní s rychlou kapitálovou výnosností. A kombinuje práce nezbytné k zajištění existence s dobrovolnou prací jednotlivce pro sebe a svou rodinu (Eigenarbeit).

Jasnou spojnici s marxismem lze najít u Michaela Brie v myšlence, že trhy, právo, státní instituce nejsou neutrální nástroje, ale jsou přetvářeny v souladu s danými převládajícími dispozičními a mocenskými vztahy. Odstranit nejhorší zla vyžaduje jejich hluboké přeměny. To vyžaduje oslabování a zatlačování těch vlastnických struktur, na nichž moc kapitálu vcelku spočívá. Vylučování kapitálu z role výlučného společenského zprostředkovatele samozřejmě nebude jednoduchý zlom opřený o pouhé uchopení moci.

Historicky vedly otázky alternativního uspořádání k neustálým sporům, zda to má být o co možná nejrozsáhlejší zestátnění, nebo spíš ve veřejné kontrole nad soukromým vlastnictvím, podřizující ho společenskému měřítku. Naléhavý je přitom silnější vliv osazenstev podniků a dalších demokratických sil na disponování vlastnictvím, v zájmu většího sociálního zajištění a dobrého vzdělání pro každého, v zájmu uchování přírody a míru. A Michael Brie tvrdí, že u těchto aktérů vzniká pozoruhodná orientace na budoucnost. Odkrývá tak nad touto „konkrétní utopií“ mapu nových možností, které by neuškodilo diskutovat i u nás v ČR.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.