TOP 09 odmítá rizikové způsoby těžby břidlicového plynu

Vratislav Dostál

Předsednictvo TOP 09 podpořilo novelu horního zákona, kterou předkládá poslanec Michal Kučera. Ta jasně a velmi jednoduše zakazuje technologie, které nebude možné používat při těžbě břidlicového plynu nebo při podzemním zplynování uhlí.

Předsednictvo TOP 09 podpořilo novelu horního zákona, která zakazuje technologie, jež nebude možné používat při těžbě břidlicového plynu nebo při podzemním zplynování uhlí. „Naše novela nechce zabránit dalšímu zkoumání geologického podloží. Jejím cílem je vzhledem k hrozícím rizikům dopadu na životní prostředí pouze zakázat technologie, při jejichž použití se nedá jednoznačně vyloučit například kontaminace podzemních vod,“ řekl poslanec TOP 09 Michal Kučera.

Stát v současné době nemá žádný jednoznačný nástroj, jak by tyto technologie mohl z procesu průzkumu nebo těžby vyloučit. Vedení TOP 09 v této souvislosti připomíná, že s ohledem na chyby, ke kterým v minulosti docházelo, proto mají lidé z dotčených oblastí oprávněné obavy z možných ekologických škod a havárií. „Chceme obyvatelům možných průzkumných a těžebních oblastí dát nezpochybnitelnou jistotu, že nebezpečné technologie budou jednoznačně zakázány,“ doplnil Kučera.

Jejich obavy jsou pochopitelné. Otázku používání rizikových technologií totiž nyní zákon ošetřuje jen zákazem používání tzv. kyanidového loužení při úpravě vytěžené rudy. TOP 09 chce proto jasné definování a rozšíření seznamu technologií, které pro průzkum a těžbu zásob břidlicového plynu nelze použít. Jedná se o zákaz těžby břidlicového plynu pomocí hydraulického frakování a podzemního zplynování uhlí.

„Bez přijetí navržené novely zákona hrozí reálné riziko případných sporů mezi státem, těžaři, vlastníky pozemků nebo obecními samosprávami. Nejzávažnější je ovšem riziko trvalého a zásadního poškození životního prostředí,“ dodal Kučera.

V České republice se vůči záměrům těžit břidlicový plyn zvedla velká vlna odporu reprezentovaná starosty a obyvateli mnoha větších i menších obcí z těžbou potenciálně ohrožených regionů. Ohrožené oblasti jsou známé a vyhledávané pro svá přírodní bohatství — Broumovsko a Náchodsko, Český kras a Beskydy — a místní občané a ochránci přírody odmítají připustit, aby krajina jejich domova byla v důsledku těžby ohrožena.

Klimatická koalice už dříve také upozornila na riziko, které podle ekologů v české diskusi dosud takřka úplně chybí. Metoda těžby břidličného plynu totiž podle nich nemá dopady pouze v místě těžby, nýbrž současně významným způsobem přispívá ke změně klimatu.

„Otevírání nových ložisek fosilních paliv je v naprostém rozporu s cílem nepřipustit, aby oteplení přesáhlo hodnotu dvou stupňů Celsia a mělo závažné humanitární a ekonomické důsledky,“ uvedli už dříve ekologové s tím, že již existující elektrárny a teplárny, nebudou-li přebudovány na čisté zdroje nebo uzavřeny, vyvolají natolik velké emise oxidu uhličitého z fosilních paliv, že je onen cíl na hranici možností splnění. „V zemi je tak nutno ponechat nejen doposud neotevřená ložiska uhelná, ale též nekonvenční zásoby zemního plynu,“ dodali.

Při těžbě břidličného plynu totiž dochází k významným únikům metanu, jehož vliv na skleníkový efekt je v porovnání s C02 více než 20-30násobný. „Co do produkce emisí skleníkových plynů tak břidličný plyn může vycházet dokonce hůře než uhlí,“ tvrdí ekologové a dodávají, že z hlediska snah zmírnit klimatické změny je těžba břidličného plynu metodou štěpení krokem zpět a jako taková by měla být zakázána.

„Zatímco úniky metanu při těžbě zemního plynu z konvenčních zdrojů se pro těžbu, zpracování i distribuci plynu pohybují mezi 0,4-2 % z celkového vytěženého množství daného vrtu, při těžbě z břidlic je toto množství podle většiny dostupných studií o čtyřicet až šedesát procent vyšší,“ vysvětlili ekologové z Klimatické koalice.

Současně upozornili na extrémně vysokou spotřebu vody: na jeden zkušební vrt v Polsku je podle jejich informací použito asi 18 000 m3 vody, což je zhruba průměrná roční spotřeba stovky českých rodin. „Vzhledem k dlouhodobé předpovědi nedostatku vody v regionu střední Evropy je použití takového množství vody neospravedlnitelné,“ nepochybují ekologové.

Při těžbě metodou hydraulického štěpení navíc dochází k rozpraskání podloží, do nějž se vhání směsice vody, písku a množství dalších látek, které jsou potenciálními karcinogeny, nebo jsou na seznamu škodlivin pro ovzduší a vodní zdroje. „Těžba hydraulickým štěpením může zvýšeným výskytem karcinogenů, radioaktivních a jinak nebezpečných látek přivodit kontaminaci podzemních vod, jež jsou v některých oblastech důležitými zdroji pitné vody,“ uvedli ekologové.