Parazité rozvoje se spojili

Nadnárodní firmy, banky a některé vlády se spojily, aby do soukromých rukou převedly i poslední zbytky veřejné agendy. Banky a nadnárodní firmy by se měly stát největšími bojovníky proti chudobě a garanty lidských práv.

Na Summitu tisíciletí OSN v roce 2000 byl všemi státy schválen zatím nejambicióznější program na boj proti extrémní chudobě. I přes zřejmý pokrok je ovšem jisté, že většina úkolů, které stanovila Miléniová deklarace a Rozvojové cíle tisíciletí podle stanovených indikátorů, nebude splněna. Proto se již delší dobu vedou diskuse, jakým směrem by měla snaha o odstranění extrémní chudoby postupovat. Poslední diskuse vedené na půdě OSN i EU ukazují, že směr rozvoje dostává nový směr. Regresivně se vrací k politice osmdesátých let, kdy dominovaly silné restrikce, divoká privatizace a zájmy nadnárodního kapitálu.

Místo většího zapojení občanů do rozhodovacích procesů se mezinárodní establishment rozhodl podporovat více nadnárodní firmy, které by se měly stát motorem celosvětového rozvoje. Je to další ukázka privatizace daňových výnosů na úkor podpory těch, kteří to nejvíce potřebují a pro něž jsou peníze deklaratorně určeny.

Mezinárodní společenství připravilo reakci, která se snaží na základě prvních podkladů z OSN reflektovat situaci a upozornit na nejdůležitější body, které by měly být v příští rozvojové agendě začleněny. Bohužel stojí zatím občané Jihu i Severu mimo hlavní proud jednání. I to je po pětadvaceti letech nová situace. Je otázkou, zda se podaří prosadit body, na nichž se shodli napříč spektrem nejrůznější organizací a hnutí.

Lidská práva – všechna a pro všechny
Široce diskutovaným a podporovaným konceptem je zajištění lidských práv. Jejich naplnění by mělo vést k rozvoji a zajištění důstojného života. Bohužel jsme opět svědky selektivního přístupu k lidským právům.

Reprezentanti ekonomicko-politické moci se sice často odvolávají na Všeobecnou deklaraci lidských práv, ale zájem jeví výhradně o některá práva politická a ekonomická, zatímco velkou část ostatních práv opomíjejí – sociální, kulturní apod. Maximálně o nich mluví jako o potřebách, což je samozřejmě jiná rovina diskuse.

Pokud mají být lidská práva důležitým pilířem pro příští program boje proti chudobě, nesmíme přistoupit na jejich redukci. Základem musí být Všeobecná deklarace lidských práv a to s ohledem na kontinentální charty lidských práv a Deklaraci o právu na rozvoj.

Planetární meze
Součástí nové rozvojové agendy musí být zajištění udržitelnosti a náprava způsobených škod. Prioritou zůstává zajištění prosperity všech obyvatel a to v rámci ekologických a společenských planetárních mezí.



Jestliže zdůrazňujeme udržitelnou spotřebu a produkci, pak musíme zajistit také distribuci udržitelných technologií, jejich další výzkum a vývoj i následnou integraci do současného ekonomického a produkčního systému. Principy klimatické spravedlnosti musí být zajištěny pro každého, na základě společné, ale diferencované odpovědnosti. To znamená, že ti, kteří více znečišťují a více se podílejí na drancování životního prostředí, za to musí platit odpovídající cenu.

V rámci rozvojových programů na státní i mezinárodní úrovni je třeba plně uznat, že chudoba nebude nikdy odstraněna, dokud nebudeme respektovat limity naší planety i našeho společenství.

Nerovnosti
Snížení chudoby v globálním měřítku je výsledkem radikálního úspěchu Číny. Chudoba v ostatních regionech spíše stagnovala či dokonce rostla – jako tomu bylo v nejchudší oblasti, v subsaharské Africe.

Podle stanoviska Social Watch je jediným regionem, kde se podařilo zastavit rostoucí nerovnosti Latinská Amerika a Karibik. V ostatních regionech docházelo k dalšímu rozevírání propasti mezi chudými a nejbohatšími. A to nejen v chudých, ale i v bohatých zemích.



Kampaň Česko proti chudobě sdružuje 58 organizací v ČR a je součástí mezinárodní sítě Global Call to Action against Poverty.

Extrémní nerovnosti v příjmech působí ekonomické problémy. Peníze, které není možné utratit za zboží, se akumulují ve spekulacích a působí stále nové ekonomické bubliny, jež jsou zdrojem krizí. Bohužel na krize po splasknutí investičních bublin nedoplatí ti, kteří je způsobili. Největší dopad mají na nejchudší a otřásají také postavením střední třídy i malých a středních podniků, které jsou pateří udržitelné lokální ekonomiky.

Strukturální Změna
Bylo by chybou se domnívat, že současnou krizi vyřešíme nástroji, které nás do ní dostaly. Tedy uvolňováním globálních pravidel pro největší nadnárodní banky a společnosti, omezováním možností malých a středních firem, podřezáváním možností lokální ekonomiky a omezování lidsko-právní agendy vůči zaměstnancům a jejich rodinám.

Pokud chceme účinně snižovat chudobu, neobejdeme se beze změn, které promění tvář současného systému. Mezi první kroky na cestě k nové rozvojové agendě musí patřit spravedlivé zdanění především nejbohatších černých pasažérů. Jde o ty firmy i jednotlivce, kteří ke svému zbohatnutí využívají lidského, infrastrukturního i přírodního potenciálu, ale když se na jeho tvorbě a obnovení mají podílet, vyhýbají se placení daní. Využívají k tomu nejrůznějších daňových podvodů či triků a peníze, které by měly sloužit k rozvoji zemí, v nichž podnikají, mizí na anonymních kontech v daňových rájích.

Především obyvatelé Severu a jejich reprezentanti by také měli přehodnotit koncept neustálého ekonomického růstu. To mohou ovlivnit i spotřebitelé, především důrazem na omezení plýtvání s potravinami, vodou, energiemi a dalším spotřebním materiálem. Každé vyhozené zboží znamená obrovské plýtvání materiálem, energií i lidskou prací – to vše může být využito ve prospěch rozvoje důstojného života obyvatel Země.

Participace
Jedním z nejdůležitějších bodů je zapojení občanů do rozhodování o jejich životě a směřování společenství, v němž žijí.

Skutečná, na lidi zaměřená rozvojová agenda, nesmí nechat nikoho mimo a musí umožnit plnou participaci v rozhodovacím procesu na všech úrovních, pro všechny obyvatele bez rozdílu rasy, pohlaví, věku, postižení, sexuální orientace, místa narození...

Je třeba posilovat participaci i v ekonomice, především při podpoře družstevních či komunálních řešení správy obecního majetku a služeb. Posilovat řešení, kdy se insolvence firem řeší především s ohledem na zájmy zaměstnanců a společenství, v nichž pracují. A to včetně podpory zaměstnanecká privatizace ať již v podobě zaměstnaneckých akcií či družstev.

„Rozvoj je komplexní ekonomický, sociální, kulturní a politický proces, který usiluje o stálé zlepšování blaha všeho obyvatelstva a všech jednotlivců na základě jejich aktivní, svobodné a významné účasti na rozvoji a ve spravedlivém rozdělování z toho vyplývajícího užitku“
Deklarace o právu na rozvoj, přijata na Valném shromáždění OSN, New York, 4. 12. 1986

Připraveno za použití materiálů kampaně Česko proti chudobě.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Tomáš Fiala - Praha 3

HDP neoceňuje udržitelný rozvoj Neděle, 11.Května 2014, 14:01:9

Plně souhlasím, že je nejvyšší čas uvažovat o přechodu růstové ekonomiky k ekonomice trvale udržitelné. A jedním z kroků by mělo být i častější používání jiných indikátorů než HDP.
Čím více se totiž plýtvá potravinami (či čímkoliv jiným), tím více roste HDP. Více se vyrábí, více převáží, více prodává a kupuje a odváží a likviduje se i více odpadu, spotřebuje se na to velké množství energie. Ale to všechno (také) přispívá k růstu HDP. A stále se tvrdí (a možná tomu mnozí i věří), že HDP musí stále růst.
Přitom by měl být (v zemích globálního Severu) oceněn pravý opak: méně vyrábět, méně přepravovat, méně vyhazovat, spotřebovávat méně energie, méně pracovat a mít více volného času. Samozřejmou podmínkou by však muselo být rovnoměrnější rozdělování produkce.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 11.Května 2014, 15:28:35


Jak a díky komu a čemu, se nadnárodní monstrum obvykle dostává ke svému výnosu nad svými soukromými náklady (výdaji)?

Je to soukromokapitálové zhodnocování, které má jaksi čistý účet a štít vůči všemu kolem sebe, například k životnímu prostředí, ale nejen tam, ....?

... které netěží s žádných pomocných efektů celospolečenské infrastruktury, synergie a sdílení, a hlavně z veřejného dluhu Starého vyspělého světa, .... ?:

... je to snad kapitál, který nic nepotřeboval, nemá nikomu co vracet, s nikým se jak vyrovnávat ... ?

... který má se vším a s každým kolem sebe vyrovnané účty?


... a který přitom žádá větší daňové i jiné úlevy než včera ...
... a pozítří bude žádat větší úlevy než dnes ...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.