Navrhněte si plat

Předseda polské odborové konfederace OPZZ navrhl, aby nejvyšší příjem ve firmě mohl být nejvýše osminásobek příjmu nejnižšího. Jde o návrh mnohem spíše k veřejné debatě než k legislativnímu projednávání.

Chcete pracovat u soudu? Pošlete v zalepené obálce návrh svého platu. Vyhrává nejnižší nabídka. Princip je stejný, jako když si s nabídkou nejvyšší chcete od obce pronajmout byt.

Zpráva z Odvolacího soudu v severopolském Štětíně se objevila na polském internetu minulý týden. Mluvčí soudu se hájil, že soud jako každá jiná firma musí účelně nakládat s omezenými prostředky. A že lidé se hlásili – bylo jich dvacet osm.

Většina uchazečů chtěla pracovat na dohodu o provedení práce (v Polsku ještě pořád výrazně rozšířenější než v ČR) za 1 600 až 1 800 zlotých (10 400 až 11 700 Kč) měsíčně. Někteří ale byli ochotni pracovat i za 7 zlotých (45 Kč) na hodinu. Jen jeden uchazeč požadoval plat 2 800 zlotých (18 200 Kč). Minimální mzda v Polsku je dnes stanovena na 1 680 zlotých (10 920 Kč).

Momentka z pobřeží, Gdyně 2012. Foto Paul Stevenson, flickr.com

Když se o věc začala zajímat média, soud od tohoto způsobu náboru zaměstnanců ustoupil. A mluvčí si na to konto postěžoval, že tedy nabrali zaměstnance, kterým peníze posílá Úřad práce, a že tak berou ještě méně, než jim chtěli dát oni. A že je to práce jen na půl roku, protože déle ji Úřad práce v programu aktivace nezaměstnaných hradit nemůže.

Článek, ve kterém jsem na zprávu narazil, psal o oživení na polském trhu práce. To se projevuje tak, že zaměstnavatelé jsou sice ochotni začít zaměstnance přijímat. Ale pokud možno bez úvazku a za minimální mzdu. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti (ve Štětíně 11 % a v celém regionu téměř 20 %) se zaměstnanci ani nezaměstnaní svému odírání příliš nebrání.

O pár dní později navrhl předseda Celopolského odborového svazu (OPZZ) Jan Guz na svém blogu omezit nejvyšší možný příjem ve firmě na osminásobek příjmu nejnižšího. Pokud by, píše Guz, nejhůře placený zaměstnanec bral 1 680 zlotých (10 920 Kč) hrubého, pak by si ředitel (předseda správní rady atd.) mohl vyplácet nejvýše 13 440 zlotých (87 360 Kč). Kdyby chtěl brát 20 000 zlotých (130 000 Kč), musel by nejnižší mzdu ve firmě zdvihnout na 2 500 zlotých (16 250 Kč). Podle Guze by šlo samozřejmě o mzdu se všemi příplatky a odměnami.

Díky tomu, píše předseda druhých největších polských odborů, „by měli pracovníci pocit, že mají podíl na ziscích firmy a že jejich příjmy jsou přinejmenším částečně odvozené od jejích výsledků“.

Návrh předsedy polské odborové konfederace je určen mnohem spíše k veřejné debatě než k legislativnímu projednávání. Jde ale o návrh, jak se vzepřít existenci nesmyslně nesouměřitelných příjmů. A zároveň jak legislativou nahradit aktivitu samotných – mnohdy zastrašovaných – zaměstnanců.

Guz přitom dalece překročil návrh Evropské komise, na který se v polské debatě odvolávají jeho kritici. Podle něj by mzdy nejvyššího vedení firem schvalovali akcionáři.

Zatímco ale návrh Evropské komise by se případně týkal asi 10 tisíc největších firem, s jejichž akciemi se obchoduje na evropských burzách. Návrh Guze by se týkal všech firem a všech zaměstnanců, nejen firemních vedení.

Možná bychom se tak vyhnuli i českému scénáři, kdy ředitel některé podřízení firmy bere více než jeho ministr. Anebo by alespoň i poslední zaměstnanec Ředitelství silnic a dálnic musel nově dostávat nejméně 25 000 Kč hrubého.

Těžko čekat, že s návrhem na to téma přijde víkendový sněm ČMKOS. Příjmová nerovnost je ale politické téma, kterého by se měl někdo chopit i v české politice. Zatím o něm a o jeho důsledcích jen Jan Keller napsal knihu.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.