Podpora a konflikt

Tváří v tvář silné sociální demokracii se politická pravice na Slovensku rozložila. Jakoby nepolitické postavy jsou jednou z cest, jak by se mohla vrátit k moci.

Od Ondavky (93,75 %) po Vrbovou nad Váhom (1,06 %) je spojení slov příliš dlouhé a málo srozumitelné, aby mohlo stát na místě titulku politického komentáře.

Procenta informují o volebním výsledu Roberta Fica v daném místě ve druhém kole slovenských prezidentských voleb. Jde o jeho nejlepší a nejhorší výsledek. Ondavka je snad spíše pohraniční osada na samém severovýchodě Slovenska. Vrbovou nad Váhom najdete na jihu Slovenska na hranici Žitného ostrova. Osídlena je z devadesáti procent maďarsky mluvícím obyvatelstvem.

Příkladu odpovídá i bližší pohled do statistiky. Roberta Fica volili prezidentem lidé v malých obcích. Kandidát SMER-SD získal většinu v 1540 obcí, ve dvanácti byl výsledek přesně půl na půl. Pravicí podporovaný Andrej Kiska zvítězil v 1374 obcích. V oněch téměř 53 procentech obcí, kde Robert Fico zvítězil, se ovšem rozdělovalo jen 27,7 procenta hlasů.


Andrej Kiska a Robert Fico, repro z vysílání RTVS

V Bratislavě, kde se rozdělovalo přibližně 10,5 procenta všech odevzdaných hlasů, byl volební výsledek současného premiéra podle městské části jen mezi dvaceti a třiceti procenty. Velmi slabou podporu získal Robert Fico mezi maďarsky mluvícími voliči. Výstrahou by mělo být zvláště 7,25 % v okrese Dunajská Streda.

Jinak ovšem Robert Fico potvrdil pozici nejsilnější politické postavy slovenské politiky. A svou dominantní pozici potvrdil i SMER-SD. Žádná ze slovenských politických stran nedokázala postavit kandidáta, který by současného premiéra dokázal ohrozit. A ten tak už podruhé prohrál kvůli tomu, že se v podstatě všichni spojili proti němu.

Poprvé – a nutně o mnoho drtivěji – musel ovšem na Roberta Fica zapůsobit výsledek voleb do slovenské Národní rady v roce 2010. Po čtyřech letech u moci a přes své jasné vítězství totiž tehdy SMER-SD nedokázal sestavit vládu. Stačily ale jen dva roky, aby se tváří v tvář silné sociální demokracii stranická pravice na Slovensku rozložila.

Kvůli tomu se Andrej Kiska coby milionář-podnikatel mohl stát první realistickou možností, jak postavu s typicky pravicovým profilem prosadit do vysoké politické funkce. Tento symbolický význam je podle mě důležitější než to, že Andrej Kiska neměl žádný politický program. A že i včera bylo zřejmé, že rozdíl mezi prezidentem a parlamentem se musí nová slovenská hlava státu ještě doučit.

Úspěch Andreje Kisky je pro slovenskou pravici ukázkou cesty, jak se vrátit k výkonné moci. A to přesto, že v balení konzervativní pravicové strany o ni nikdo nestojí. Nejde přitom o politické ambice Figeľa, Freša nebo Mikloška. Jde o pravicové prostředí, které ví, že v době vlády silné levice na jeho představitele žádné velké kariéry ve službách státu nečekají. A pokud si cestu k nim spojí s jakoby nepolitickými postavami typu Andreje Kisky (Babiše), tak své dosavadní reprezentanty rádo zanechá jejich (při současných volebních výsledcích) malicherným sporům.

Pro SMER-SD samotný je prohra ve volbách druhého řádu dobrou příležitostí k zamyšlení nad stavem vlastní struktury a podnětem k provedení změn. Nejde přitom jen o výměnu ministrů, resp. změny mezi místopředsedy strany, o kterých se hovoří už delší čas.

Mělo by jít především o zamyšlení nad cílovými skupinami politiky sociální demokracie na Slovensku. A otázkou, jak je oslovovat. Sám souhlasím s Jaroslavem Bicanem, že součástí cesty je reformování strany směrem k chudší polovině obyvatel. Tedy v popisování a moderaci existujícího sociálního konfliktu. Toho se totiž účastní chudí lidé z vesnice i města, i zaměstnanci a nezaměstnaní i studenti. Na společenské otázky bude ale konzervativně odpovídat spíše jen první z nich.

I přes svou nacionální rétoriku by pak SMER-SD měl zvážit kroky, které by jeho výsledky mezi maďarsky mluvícími voliči alespoň zdvojnásobily. Otázka sociálního konfliktu může svou roli sehrát i zde. Společně s kroky vedoucími k posílení důvěry v politický systém pak může vzít vítr z plachet i pravicovým extremistům.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.