Templetonovu cenu si Halík zaslouží

Daniel Soukup

Udělení Templetonovy ceny Tomáši Halíkovi vyzdvihuje „českou zkušenost“ druhé poloviny 20. století a upozorňuje nás na význam náboženství v dnešním světě.

Jen málokdy se nějaký Čech ocitne v symbolickém sousedství globálních osobností, jako je Matka Tereza, dalajlama, Desmond Tutu nebo filozof Charles Taylor. Udělení Templetonovy ceny („Nobelovy ceny za náboženství“) Tomáši Halíkovi proto patří k nejvýznamnějším českým událostem poslední doby.

V laureátovi každé velké ceny se obvykle zosobňuje širší příběh. Když roku 1984 dostal Nobelovu cenu za literaturu Jaroslav Seifert, v jistém smyslu ji s ním získala jednak celá generace české básnické avantgardy, jednak všichni umělci umlčovaní za normalizace.

Templetonova cena pro Tomáše Halíka, jak sám při jejím převzetí připomněl, vlastně patří i jeho učitelům: dvěma generacím českých teologů a filozofů, jimž komunistický režim poničil život a znemožnil svobodně bádat, učit a publikovat.

Halíkovo stěžejní téma, snaha propojovat „věřící“ a „nevěřící“, vyvolává u řady lidí podezření. Foto Jakub Poláček, Mediafax

Vedle setrvalého mezinárodního uznání pro Václava Havla jsme nyní dostali další signál, že český disent nebyl jakýmsi pomíjivým pitoreskním ghettem, ale společenstvím, ze kterého vzešly trvale a široce inspirativní impulzy.

To pochopitelně neznamená, že bychom si z Havla nebo nyní z Halíka měli dělat nedotknutelné modly. Naopak: svými mediálními výstupy si Halík přímo říká o polemiku. Ledaskdy formuluje věci velmi ostře a ledaskdy se nejspíš mýlí. Nicméně právě to patří k úloze skutečného veřejného intelektuála; naopak šířit konejšivou všeobjímající pohodičku dokáže každý.

Halíkovy knihy o víře v dnešním světě, jeden z hlavních důvodů udělení Templetonovy ceny, bývají v Česku kritizovány zleva zprava: ať už jako příliš křesťanské, příliš nekřesťanské, příliš nevědecké anebo prostě příliš početné.

Jako každý plodný spisovatel se i Halík někdy opakuje nebo sklouzne k banalitě. To ale patří k jeho naturelu; sotva si lze představit, že by dokázal přijít s jediným geniálním opusem a pak se navždy odmlčet.

Coby bytostně dialogický autor zkrátka musí průběžně reagovat na nové podněty i vývoj vlastního myšlení: tedy psát pravidelně a hodně. Přitom si ovšem dokáže udržet obdivuhodně stabilní úroveň.

Halíkovo stěžejní téma, snaha propojovat „věřící“ a „nevěřící“, vyvolává u řady lidí podezření. Na jedny působí jako pokoutní evangalizace, na jiné naopak jako záludná demontáž křesťanství.

Protináboženské kritice čelí i sama Templetonova nadace: třeba Richard Dawkins posměšně podotkl, že Templetonova cena obnáší „ohromnou spoustu peněz... udělených obvykle přírodovědci, který se nezdráhá říct něco hezkého o náboženství.

Vztah přírodních věd a náboženství je rozsáhlý a spletitý problém. Nicméně názor některých lidí, že vynikající přírodovědec musí být agnostik či ateista, se očividně míjí s realitou. A je jen přirozené, že nábožensky založení badatelé o možných spojitostech mezi vědou a náboženstvím uvažují.

Mýlí se také ti, kdo prohlašují, že náboženství je zdrojem málem všeho zla na světě. O historické a společenské roli světových náboženství se dá spravedlivě říct velmi mnoho „hezkého“ i „ošklivého“ — stejně jako o lidské přirozenosti, jejímž jsou plodem.

A pletou se konečně i ti, kdo pokládají náboženství za cosi překonaného. Ze současného Česka to tak vypadat může. Nicméně kdo náboženství v jeho rozmanitých projevech ignoruje, ten nemůže do hloubky porozumět ani vlastní tradici a kultuře, ani dnešním etickým dilematům, existenciálním krizím, sociálním snahám či geopolitickým střetům.

I to nám připomíná Templetonova cena.

    Diskuse
    PM
    March 19, 2014 v 11.59
    Plně souhlasím s cenou
    Méně souhlasím s hloubkou schopnosti pana Halíka porozumnět vlastní tradici a kultuře.
    Být vzýván pražskými Kondelíky se nedá obejít....exkizé.
    MT
    March 19, 2014 v 12.18

    U mě skutečně nehrozí, že bych dělal z Havla nebo Halíka modly.

    A domnívám se, že do banalit může - z hlediska sémantické logiky - sklouznout pouze figura, která se JINAK vyskytuje MIMO takovou banalitu.

    Ne osoba, pro kterou je banalita a morální kýč normálním prostředím a mnohomluvná sebeprezentační prázdná dramaturgie způsobem projevu ...

    ... právě jako v případě Havla a Halíka ...



    ... ale v případě Havla byly alespoň jeho hry uměním, které tu zůstane ...

    PM
    March 19, 2014 v 14.45
    To z hlediska logiky významu beru na svá bedra pane Tejkle
    V mým případě nesouhlasí mnohomluvnost. Zato sedí ta nonkongruence a předstíraná skromnost ......kápl bych božskou.
    March 19, 2014 v 20.51
    Pane Petrasku,
    v čem přesně Vám připadá, že Halík nedokáže dostatečně hluboce porozumět vlastní tradici a kultuře?
    March 19, 2014 v 20.52
    Pane Tejkle,
    nebojte, proti sémantice ani logice se rozhodně neprohřešuji. Jen mám jiný názor než Vy.
    PM
    March 19, 2014 v 23.04
    Znám texty pana Halíka pouze v souvislosti s populární obhajobou religiozity
    jako zdroje dobra. Příkladně v proslovu u výročí Havla.....Vítězství pravdy a lásky je předmětem naší eschatologické naděje. U lidí je to nemožné, ale nikoliv u Boha, ale tato naděje musí znovu a znovu oživovat naše hledání pravdy a čelit pokušení beznaděje..................
    Jeho péči o analýzu psychologie lidské destruktivity neznám také jinak než zběžně, ale jeho odkaz na výrok .....Oddanost pravdě musí doprovázet oddanost nenásilí, jinak se sama oddanost pravdě stane zdrojem násilí........ analytický přístup k lidské destruktivitě naznačuje.
    Domnívám se proto, že při hodnocení vlastní tradice a kultury tu schází k ucelenějšímu postoji hlubší zájem o zmíněné..
    Dobrá vůle být oddaný nenásilí je v politickospolečenské rovině - ve které se pohybuje - tak trochu málo...myslím si.
    March 19, 2014 v 23.40
    Pane Petrasku,
    děkuji za objasnění. Chápu to správně, že Halík by se podle Vás měl více zabývat analýzou lidské destruktivity (snad v návaznosti na Fromma, Anatomie LD?). A tou vlastní tradicí a kulturou myslíte spíš českou, anebo spíš evropskou (ne že by se to vylučovalo)?

    Pokud vím, z velkých postav psychoanalytické tradice Halík navazuje nejvíc na Junga.
    PK
    March 20, 2014 v 7.04
    Tomáš Halík patří k duchovní elitě národa
    O tom není nejmenší pochyby.
    MT
    March 20, 2014 v 14.27

    ... o tom samozřejmě mohou být pochyby - a veliké.

    Halík je produktem určité promyšlené prezentace ve veřejném prostoru (jako v jiné oblasti např. ekonom Tomáš Sedláček, velmistr velmi chytře stylizované prázdnoty) ...

    ... aby si co nejvíc lidí řeklo spolu s panem Kolaříkem

    "Tomáš Halík patří k duchovní elitě národa ... o tom není nejmenší pochyby."

    a opakovalo znovu a znovu takové tvrzení - možná s kolaříkovskou arogancí, ale možná jen tak, salónně a bezmyšlenkovitě, protože to slyšelo v určitých okruzích lidí pětkrat, desetkát, sedmnáctkrát ...

    March 20, 2014 v 18.15
    Pane Tejkle,
    když ono je to těžké. Kdo se mediálně neprezentuje, toho si nikdo nevšimne. A kdo se mediálně prezentuje, u toho vždycky hrozí, že mu otlučou o hlavu, že za tou mediální prezentací nic není.

    Třeba není; ale třeba taky je. To bychom se ovšem museli bavit o tom, co leží mimo oblast bezprostřední mediální prezentace (tedy např. o Halíkových knihách, přednáškách, kázáních); ale nezdá se mi, že byste k tomu byl ochotný.

    Jinak představa "určitých kruhů", kde se sedmnáctkrát za sebou mumlá "Halík patří k duchovní elitě národa", mi připadá docela zábavná. Takové kruhy někde fakt jsou?
    MT
    March 21, 2014 v 1.07

    Vy jste to, pane Soukupe, nikdy nezažil?

    Vy jste tento způsob manipulace-prezentace neviděl takříkajíc v přímém přenosu?

    Myslím ten druh prezentace a nekonečného opakování, že někdo je osobnost, elita atd ...až se to prostě stane konvenční obecně sdílenou pravdou nezávisle na objektivních charakteristikách toho dotyčného, ale jen na promyšleném způsobu představení ?

    Ano Vy jistě víte něco o objektivním zarámování Halíka v rámci ceškého filozofického myšlení ...

    To jste ovšem Vy .... který víte o čem hovoříte ...

    Ale kolik je těch "kolaříků", kteří se vyjadřují na základě předchozích bezmyšlenkovitých dobře promyšlených prezentací ... o Halíkovi, který "přece" musí být duchovní elitou národa, protože to už milionkrát předtím slyšel uz mnoha stran ...

    Pan Kolařík snad ani netuší, že je "nástrojem" ...

    Zeptejte se tohoto pána, z čeho tak usuzuje?

    Já třeba vím, proč si budu - dejme tomu - považovat Adorna, Sartra, Derridu ... a myslím, že budu schopen to vysvětlit ...

    Zkuste se ale právě například pana Kolaříka zeptat, proč je - podle jeho názoru - Tomáš Halík "bezpochyby" součást "duchovní elity národa" ?

    Co myslíte, že se od něj dozvíte ...?


    Proč ostatně myslíte, že jsem použil onen příklad se Sedláčkem ...?

    PM
    March 21, 2014 v 9.55
    Ano pane Soukupe
    Pan Halík by mohl více usilovat o lepší prostředí neafektivního střetu mezi pobožnými a bezbožnými. Jeho dosavadní záměry jsou mnohdy doprovázeny jak se také zmiňujete spíše podezřením než inspirací.
    Příkladně jeho způsob kritiky komunismu - nesen přesvědčením, že jde o nešvar za který pobožní nenesou hlavní zodpovědnost - nahrává manipulátorům s antikomunismem a tím destrukci demokratického režimu.
    Chtělo by to se nadzvednout nad politickou rovinu.
    Byung-Chun Han je současný nad/předmyslitel, který na mne působí dojmem schopnosti propojit nejen náboženství, ale i zbožné a bezbožné.
    K vysoce konstruktivnímu odstupu od západní civilizace je dobré se narodit spíše v Soulu ........ než ...........
    March 21, 2014 v 10.31
    Pane Tejkle,
    základní pravidlo dobré diskuse je, že názorového protivníka nepokládám za nemyslícího (hloupého, podplaceného...), dokud se jako takový neprojeví - mimo pochybnost anebo přinejmenším s vysokou mírou pravděpodobnosti.

    Toto pravidlo jste Vy porušil: z toho, že tu pan Kolařík stručně uvedl jen názor bez argumentů (totéž jsem ostatně udělal i já leckde v článku nebo Vy ve svém prvním příspěvku), jste hned vyvodil (podle všeho mylně), že jeho názor není podložený znalostmi věci a samostatným přemýšlením. A navíc jste ho šmahem obvinil z arogance.

    (Sedláčka nechávám stranou; s tématem souvisí jen volně a četl jsem od něj jen pár krátkých článků, tudíž o něm nedokážu kompetentně diskutovat.)
    March 21, 2014 v 10.41
    Pane Petrasku,
    děkuji za objasnění. Antikomunismus bych protentokrát s dovolením nechal stranou (jistě se k němu ještě mnohokrát vrátíme) a rád bych se zeptal na ten "neafektivní střet mezi pobožnými a bezbožnými".

    Rozumím tomu správně, že na snaze Halíka i jiných propojovat věřící a nevěřící (pobožné a bezbožné) Vám vadí, že spočívá mj. v přesvědčování věřících, že jsou vlastně taky trochu nevěřící, a nevěřících, že jsou vlastně taky trochu věřící? Tj.: že by se Vám víc líbil férový a racionální (neafektivní) střet dvou jasně definovaných pozic?

    Za sebe bych jen rád doplnil, že podezření, které Halíkovy snahy u mnoha lidí vyvolávají, jsem zmínil proto, že to patří k objektivnímu zhodnocení jeho osobnosti. Ve mně ale rozhodně žádné podezření nevyvolávají.

    A děkuji za upozornění na Byung-Chun Hana; neznal jsem ho a po letmém průzkumu na mě působí jako nesmírně zajímavý autor.
    MP
    March 21, 2014 v 13.33
    Pavel Eisner blahé paměti
    vyložil svého času, že nejvhodnějším překladem slova "elita" do češtiny je slovo "sebranka".
    "Tomáš Halík nesporně patří k elitě českého národa."
    Ano, ale jde o to, co to vypovídá jak o Tomáši Halíkovi, tak o elitě českého národa.
    A to píšu s tím, že si Halíka vážím jako dobrého spisovatele a kultivovaného člověka.
    MP
    March 21, 2014 v 17.09
    Nikoli
    Chtěl jsem napsat přesně to, co jsem napsal. Co to vypovídá o "elitě českého národa", jestliže má vůbec někdo potřebu psát článek s nadpisem "XY si zasloužil Templetonovu cenu". Proč by si ji někdo, kdo vyniká v oblasti, za kterou se uděluje, neměl zasloužit.
    Možná jsem někde četl, že ji dostal také Charles Taylor. Proč ne? Jeho velký konvolut studií o sekulárním věku pro podobné ocenění dává dobrý důvod. Ale pokud jsem o tom četl před Soukupovým článkem, zapomněl jsem to v takovém případě jako zcela balastní informaci o filosofovi, které jinak docela rád čtu. Jeho práce nebudou přeci díky té ceně lepší a nebude jim -- protože byl oceněn -- lépe rozumět či nenabudou nový význam.
    A totéž se týká i Halíka -- bude snad více oprávněné o něm říkat, že patří do elity českého národa", protože dostal cenu, kterou mohlo právě tak dostat sto, dvě stě jiných lidí z kdekteré končiny světa, aniž by mohl někdo říct, že si ji nezasloužili anebo zasloužili méně než Halík.
    Přeji mu tu cenu a hlavně mu přeji, aby měl radost z toho, jak použije poskytnuté prostředky, ale nebudu si proto myslet, že je "Co je bez chvění, není pevné" o něco lepší, než jsem si myslel předtím, nebudu proto znovu číst to, co jsem od něj četl...

    Čili totéž ve zkratce: České intelektuální elity na tom jsou hodně špatně, pokud je k osvědčení příslušnosti k nim třeba, aby člověk dostal nějakou nahodile udělovanou cenu anebo ho citovali v bavorském radiu.
    March 21, 2014 v 21.36
    Pane Profante,
    polemizujete s názory, které tu nikdo nevyslovil (a například já je rozhodně nezastávám).

    Pokládám za naprosto samozřejmé, že Templetonovu cenu mohlo dostat i mnoho jiných lidí a že její udělení nijak nezlepší kvalitu Halíkových prací.

    Nikdo tu také netvrdí, že Halík patří k české intelektuální elitě PROTO, že tu cenu dostal.

    Za sebe bych navíc dodal, že pokládám za samozřejmé, že z hlediska Věčnosti a věčných hodnot jsou všechny ceny zcela bezcenné.

    Nicméně z hlediska časnosti je zase přirozené, že když český občan jednou za uherský rok dostane nějakou z významných světových cen, tak o tom český sloupkař napíše.

    A neméně přirozené je, že se vedou spory o to, jestli si daný člověk danou významnou cenu "zaslouží" - viz třeba polemiky o některých Nobelových cenách míru (byť z hlediska Věčnosti jsou pochopitelně všechny tyto polemiky nicotné).

    Sám naprosto souhlasím s touto Vaší větou: "Proč by si (Templetonovu cenu) někdo, kdo vyniká v oblasti, za kterou se uděluje, neměl zasloužit."

    Nicméně mnoho lidí si myslí, že: a) TC je jen pseudocena, protože náboženství je jen pseudooblast; b) Halík je šarlatán.

    O tématech, na kterých nepanuje shoda, má podle mě smysl psát.

    March 21, 2014 v 21.39
    Ještě PS pro pana Profanta
    Přiznávám se, že moc nerozumím tomu, že na jednu stranu přiřazujete Halíka k sebrance, ale na druhou stranu píšete, že si ho vážíte "jako dobrého spisovatele a kultivovaného člověka."
    March 21, 2014 v 21.52
    Nic proti němu nemám, ale
    myslím si, že věřící a nevěřící u nás mohou v pohodě komunikovat (nebo chcete-li, propojovat se) i bez Halíka a bez nějaké ceny.
    Já prostě ty elity nějak nemám v oblibě :-)
    March 21, 2014 v 22.40
    Paní Hájková,
    Váš názor je mi docela blízký. Halíka ani Templetonovu cenu rozhodně nepřeceňuji. Ohromná spousta zajímavých věcí, které se v Česku v oblasti propojování věřících a nevěřících (či ve vztazích víry a kultury) dějí, s Halíkem vůbec nesouvisí.

    Ale taky je pravda, že některé z nich (např. Česká křesťanská akademie nebo Centrum teologie a umění) se dějí v blízkosti Halíka. Pracují na nich jiní, ale Halík působí jako spoluinspirátor nebo spoluorganizátor nebo záštita. To je další z jeho rolí.
    MK
    March 22, 2014 v 0.21
    Pane Kolaříku
    rozhodně jsem neměl chuť se vrtat ve vašem výroku. Ale když jste ho tu napsal znovu, tak už mi to nedá.
    Já s ním mám velký, opravdu veliký problém. Ne kvůli "Tomáš Halík patří k duchovní elitě národa" o těhle věcech toho až tak nevím. Ale kvůli "O tom není nejmenší pochyby."
    Vy jste nám upřel to nejzákladnější právo každého intelektuála!
    Samozřejmě že jsou pochyby, o TH, o kulatosti země, o existenci mé osoby. Bez toho se nepohneme dál. Jistě, většina pochyb se ukáže zbytečnými, ale bez nich by nám to podstatné vždy uniklo. O čem by psal, ať zůstaneme u katolíků, Graham Greene, kdyby nebylo žádných pochyb? A konkrétní otázka je v tomto zcela nepodstatná. :)
    PM
    March 22, 2014 v 7.55
    O tom není nejmenší pochyby
    že i v prostorách s převládající katolickou socializací platí jako první imperativ správné rozpravy : pravda není to co tu máme, ale to co tu společně hledáme.
    Vykláněje se z křesťanské kazatelny ......bych připomněl.
    MP
    March 22, 2014 v 7.55
    Jen trochu nechápu, proč se náboženská cena uděluje člověku,
    který je v podstatě - soudě dle jeho spisů - ateistou:)

    Neboť Halíkův koncept "slabého Boha" (Bůh není jsoucno, pán světa ani hodinář, nestojí za světem a nad světem, nebrání zlu, pouze slyší nářek trpících, je to pouze jakási hlubina tajemství atd.), zkrátka takovýto bezmocný Bůh je neudržitelný, je to ne-bůh, opak boha. Říkat tedy to, co říká Halík, ve skutečnosti znamená tvrdit, že Bůh neexistuje.

    Halík se snaží rozevlátými, mnohomluvnými řečmi zastřít holý fakt, že nemá vlastně co říci, a tak vaří postmoderní guláš, protože ví, že to se nosí, že to na soudobého intelektuála zapůsobí. Jeho spisy jsou samá rétorika (velmi působivá), nicméně skoro žádná racionální myšlenka.

    Konzervativní křesťanský teolog Halíka roznese na kopytech, a snadno. Vstal Ježíš z mrtvých, nebo ne? (Halík v této věci vždy mlží, píše, že "cesta víry jde dál" apod. nejasně.) Pokud z mrtvých vstal - a stal se tedy zázrak, pak jej přece nemohl způsobit "slabý Bůh". Jenže - a tady už pokračuje ateista, byl-li Bůh dostatečně silný na to, aby vzkřísil z mrtvých Ježíše, jak může dopouštět zlo, utrpení atd.? Čili klasická teodicea, které se chtěl Halík vyhnout. Je-li pravda (a s tady je nutno s H. souhlasit), že po Osvětimi a gulagu už víra v dobrého pánbíčka není možná, pak je idea Boha vyřízená. Byla totiž vždy spojená právě s tím, že Bůh je mocný, dobrý a spravedlivý.

    Halík se tedy křečovitě snaží udržet Boha ve hře, přehrát celou problematiku do roviny ryzí individualistické spirituality ("chci, abys byl", protože se mi tak lépe vyrovnává s absurditou světa, dodávám já) - a to je vše. Na žádnou teologickou ani církevněpolitickou otázku (homosexuálové, rozvody, svěcení žen atd.) neodpoví nikdy jasně.

    Halík celkem dobře slouží zájmům církve, nevím však, zda to platí i pro křesťanskou víru jako takovou. Každý skutečně hluboce věřící katolík musí ovšem zákonitě Halíka považovat za kacíře (pokud ovšem pochopí to strašlivě zamlžené poselství jeho knih).

    A to už nemluvím o příšerných Halíkových postojích politických a společenských, např. nejnověji zcela nekřesťansky a proti smyslu lásky k nepřátelům šmahem odsoudil všechny ukrajinské Rusy a východní Ukrajince, protože si dovolují netoužit po EU.
    March 22, 2014 v 9.05
    Pane Plevo,
    píšete o tom, že Halík sám je ve skutečnosti ateistou, ale kdo je podle vás skutečným věřícím? To jako musí doslova věřit všemu, co je dejme tomu v Bibli? Není právě tohle fundamentalismus? Nebo musí být věřící hlavně členem církve?
    MT
    March 22, 2014 v 11.44

    Postoj pana Plevy v podstatě sdílím a jsem rád, že oddělil Halíkova společenskopolitická vystoupení od jeho "filozofie".

    S jeho společenskopolitickými postoji naprosto nesouhlasím, ale člověka by to nemělo ovlivňovat v tom ostatním ...

    Mimochodem dovolil bych si malý test:

    Pokud máte nějaký názor na filozofa Althussera (řekněme "marxistického strukturalistu", lze-li jeho světonázor nějak stručně definovat), ovlivňuje tento Váš názor skutečnost, že dotyčný filozof uškrtil svou vlastní životní družku ... ?

    March 22, 2014 v 13.15
    Pane Plevo,
    děkuji za výstižné vyjádření častých výhrad proti Halíkovu myšlení. Jen se mi - přiznávám - trochu těžko odpovídá, protože mi není úplně jasné, z které strany Halíka vlastně kritizujete: z pozice ateisty, anebo z pozice "skutečně hluboce věřící(ho) katolík(a)," který podle Vás "musí... zákonitě Halíka považovat za kacíře"?

    Sám jakožto katolík (nevím, jestli "skutečně hluboce věřící" - takové odměřování mi je cizí) v Halíkovi rozhodně kacíře nevidím. Popravdě řečeno mě v životě nenapadlo, že by Halík zpochybňoval nebo odmítal jakoukoliv část církevního učení (natož Kristovo vzkříšení!), protože tomu vůbec nic nenasvědčuje.

    Jistěže se snaží zapůsobit na soudobé lidi (nejen intelektuály, myslím). Totéž dělaly generace křesťanských teologů před ním . Přijetí řecké filozofické terminologie církevními Otci, středověké znovuobjevení Aristotela atd.; příklady toho, jak se křesťané - při uchování základních pravd - snaží mluvit jazykem dané doby a kultury.

    Teodicea skutečně je základní problém křesťanství (nejen po Osvětimi; v 18. století podobně zapůsobilo lisabonské zemětřesení) a jeden z hlavních argumentů proti němu. Proto bych Halíkovi nevyčítal, že tento problém uspokojivě nevyřešil; myslím, že to v rámci křesťanství nedokáže nikdo.

    March 22, 2014 v 13.17
    Pane Tejkle,
    osobně si myslím, že platnost světonázoru (stejně jako např. hodnota uměleckého díla) nijak nesouvisí s tím, jak si jeho tvůrce počíná ve svém životě.
    MT
    March 23, 2014 v 9.41

    v zásadě souhlasím ....

    Jinak já jsem agnostik (slovo ateista mně připadá jako věřící v boží NEexistenci) a přesto mám jistou teodiceju (myslím, že jsem jí umístil na weby Strany demokratického socialismu (www.sds.cz) nebo i na Outsidermedia):

    Článek nese název:

    "K jaké theodicey, k jakým etikám a desaterům nás přivádějí
    oběti velkých vizí 20. století ?

    Motto:

    Hank Martin, magnolijský guvernér :

    "....Já jsem to zvíře, já jsem ten velkej Lev ....
    ..........Panenko, tenkrát jak jsi utikala s rozpřaženýma rukama proti pěti revolverům, abys mně před nima ochránila, tenkrát jsem měl strach."

    Panenka (Vera Martinová, jeho žena) :

    "Ale já jsem to neudělala, Hanku, j e n proto, aby TĚ nemohli zabít. Já jsem to udělala t a k y proto, abys TY nemohl zabíjet."

    české televizní zpracování (1972) románu A. Langleyové : Lev je v ulicích
    (americká obdoba Mňačkova "Jak chutná moc")


    Theodicea XXI. centur. ?

    1. Dobro nemá vlastní substanci - je stavem, mapou, vzájemným poměrem všech substancí, dobro je spontánní přirozenou dialektikou všech věcí - proto je dobro silnější než zlo - nezávisle na případné existenci Dobré Bytosti.

    2. Zlo je vlastní všem substancím, je potenciálem všech věcí a proto je slabší než Dobro - nezávisle na případné existenci Dobré Bytosti a nikoli díky ní.

    3. Dobro je vysloveně kvantitativní fenomén a zlo je všeobecný fenomén a rys Bytí..

    4. Dobro je minimalizace zla - ale nikoli naopak, protože dobra jsou odvozena z toho, jak pracují jakékoli substance jako nositelky zla, dobra jsou výsledkem (viz 1), zlo je naopak příčina a potenciál (viz 2).

    5. Zlo je dovršenost, totalita čehokoli, ať už to bylo původně čímkoli, zlo je bobtnání a vítězství aspektu nad všechny meze, zlo je aspekt, který se stává totalitou.

    6. Vítězství nemusí být zlem, ale podhoubím zla je vždy.

    7. Porážka nejen nemusí být dobrem - porážka prostě není dobrem, neboť je protipólem vítězství a tedy spoluurčuje v mapě sil zlo.
    Čím totálnější vítězství, tím totálnější porážka jiného. Na rozdíl od vítězství, které je podhoubím zla vždy, není porážka vždy podhoubím dobra - pouze v jistém stupni je porážka podhoubím dobra a taková situace v takovém stupni porážky se označuje jako katarze. Čím totálnější porážka nastala, tím víc katarzi vytlačuje étos msty a sen o vráceném úderu.

    8. Spontánní přirozená dialektika věcí je sklon zeslabovat vítězství a zeslabovat porážku. Rovnováha je dobro, aspekt vítězící nade všechny meze (rakovina v nejširším možném slova smyslu) je zlo.

    9. Neexistuje dobrá substance a dobro nemá substanci. Naopak neexistuje substance, která by nebyla potenciálem zla - neexistuje taková substance, ve které by zlo chybělo.

    10. Zlo není vždy nežádoucí - zejména brání-li vítězství jiného zla. Nikoli brání-li se pouze jinému zlu. Žádoucí je pouze tehdy, brání-li se vítězství jiného zla. Stalin byl žádoucí - šlo do tuhého.

    --------------------

    Všechna náboženství Lidu Knihy, těchto vyznavačů personifikovaného Boha (křesťanství, islam, judaismus ... a včetně pseudomarxistické třídně-kolektivní mutace, která je rovněž personifikací Boha, třebaže plurálního) mají kromě nezpochybnitelných civilizačních přínosů, na která jsou až přehnaně hrdi, i systémové vady, které mohou být nebezpečné lidské civilizaci. Tomuto nebezpečí jsou na "území Lidu Knihy" dostatečně imunní snad pouze některé nazarénské směry /křesťanství odmítající mít cokoli společného se Starým zákonem/.

    Určitou nadějí je podle mého názoru spíše případné eventuelní vzájemné ovlivňování humánně kritického agnosticismu a ateismu, buddhidmu, taoismu, konfuciánství a nazarénství a případný, podle mne žádoucí vliv takových syntéz a synkrezí ve světě - bude-li tento vliv stoupat ..."
    March 23, 2014 v 11.53
    Pane Tejkle,
    mnohokrát děkuji za příspěvek.

    Myslím si, že "otázka zla" je klíčový problém nejen monoteistických náboženství, ale všech lidí.

    Jistěže na ni existují i přímočaré a bezrozporné odpovědi, např. "svět je absurdní" nebo "silnější vítězí, a tak to je správné". Respektuji ty, kdo tyto názory zastávají; ale mě samotného emocionálně a morálně neuspokojují.

    Příklad z ekologické etiky (zrovna po letech znovu čtu Kohákovu Zelenou svatozář): ti, kdo jsou zděšeni lidským ničením přírody, říkají, že by lidé měli s přírodou zacházet šetrně a s úctou. Ale na to se dá snadno říct: není snad příroda neustálý vzájemný boj a vzájemné požírání?

    Ani na tuto námitku se nedá nějak snadno odpovědět.
    MT
    March 23, 2014 v 12.43

    ... ano to jsou ty paradoxy, jak by řekl bodrý sládek z Audience ...
    MP
    March 23, 2014 v 13.02
    Danielu Soukupovi a Pavlovi Kolaříkovi
    Ptáte se, pane Danieli, proč jsem přiřadil Tomáše Halíka k "sebrance", když si ho zároveň vážím "jako dobrého spisovatele a kultivovaného člověka"?
    Inu, nebyl jsem to já, kdo přiřadil Tomáše Halíka k "elitě", byl to Pavel Kolařík. Já jen uvedl jeden překlad toho slova.
    Ale on tak učinil právem. Halík je úspěšný autor, mediální celebrita, osoba známá mezi předními v oblasti, kde působí. A tím -- stejně jako Jagr, Kateřina Brožová anebo Andrej Babiš -- patří mezi nesporné představitele "elity českého národa."
    Zatímco to neplatí třeba o Petrovi Pokorném, O. Štampachovi anebo o B. Komárkové. Přesto bych žádného z těch tří -- co do úrovně psaní a promluv o záležitostech náboženství -- nekladl níže než Halíka. Pavel Kolařík by je možná mezi "elitu českého národa", všechny tři nebo někoho z nich, zařadil, ale pak by byl ten pojem elity neslučitelný se světem, ve kterém patří:
    "... udělení Templetonovy ceny („Nobelovy ceny za náboženství“) Tomáši Halíkovi ... k nejvýznamnějším českým událostem poslední doby."
    Museli bychom prostě pobývat v jiném světě než je svět Vašeho článku, ve kterém patří k nejvýznamnějším událostem spíše vydání vynikající knihy o náboženství než udělení sebeprestižnější ceny.
    A proto jsem zároveň poznamenal, že si Halíka, tak jsem ho kdysi potkal při některých akcích Křesťanské akademie a jak jsem četl jeho knihy, vážím. Což zdaleka neplatí o všech příslušnících "elity českého národa" spoluurčované udělením cen, počtem překladů jejich děl či známostí jména.

    Pavlovi Kolaříkovi
    Považoval jsem fráze typu
    "Nicméně názor některých lidí, že vynikající přírodovědec musí být agnostik či ateista, se očividně míjí s realitou."
    a
    "Mýlí se také ti, kdo prohlašují, že náboženství je zdrojem málem všeho zla na světě."

    za nezdobu, kterou slušný člověk v článku ohleduplně přehlédne. Autor prostě pospíchal, potřeboval do uzávěrky ještě pár řádků a tak si posloužil frázi.
    Ovšem, vyskytují se lidé, kteří mají podobné názory. Jsou také lidé, kteří věří, že Elvis žije anebo že ruská politika není imperiální. Anebo také věří, že by bylo méně kriminality, kdyby nebylo bezvěrectví. Jsou v zemích Koruny české i všude jinde na tomhle pestrém a šišaté glóbu. Zaslouží si shovívavost, v případě potřeby třeba i péči na veřejné náklady, ale polemizovat s nimi? Už bible praví: "Neodpovídej bláznovi po bláznovství jeho, aby se nezdál sobě býti moudrým ve svých očích".
    A posuzovat podle nich kulturní stav nějakého národa? Inu proti gustu žádnej dišputát.

    MP
    March 23, 2014 v 13.09
    Miroslavu Tejklovi
    Nebýt toho, že jak nesmyslná smrt Hélène Rytmanové, tak psychická porucha, která zničila Althussera jsou příliš tragická záležitost, aby dovolovaly konverzační odpověď, napsal bych vám:
    "Ale ano, tu souvislost s jeho dílem vidím. Vždyť on v něm po dvě desetiletí rdousil všechno, co bylo na marxistické inspiraci životné."
    March 23, 2014 v 13.57
    Pane Profante,
    "sebranka" není žádný (ani vnitrojazykový) překlad slova "elita". Nebo pro někoho subjektivně možná ano (viz Eisnerův vtipný výpad); ale pro potřeby naší diskuse určitě ne. Pan Kolařík totiž zjevně použil výraz "elita" v pozitivním smyslu, kdežto slovo "sebranka" má jednoznačně význam pejorativní. Proto jsem zkrátka nerozuměl, jak si někoho můžete "vážit" a zároveň ho řadit k "sebrance". Nic víc, nic méně.

    March 23, 2014 v 14.08
    Pane Profante,
    moje názory, které citujete, rozhodně nejsou žádné "fráze"; tedy "bezobsažná, nadnesená, otřelá vyjádření".

    Není v nich žádná nebo skoro žádná nadnesenost ("žádný soudný člověk si přece nemůže myslet") ani otřelost ("tak určitě, kdo nedá gól, nemůže vyhrát"). Hlavně v nich ale není žádná bezobsažnost: jsou to zcela přímočará vyjádření mých názorů.

    Jistě, neuvedl jsem žádné argumenty. Každý z nás často vyjadřuje názory bez argumentů; a často k tomu má dobrý důvod. Například když chce v jediném článku stručně něco či někoho zhodnotit.

    I od přímočaře vyjádřeného názoru se ovšem může případně odvinout plodná polemika. Ale z povýšeného tónu Vaší odpovědi (v níž ostatně taky žádné argumenty nejsou) soudím, že o plodnou polemiku nestojíte.


    MT
    March 23, 2014 v 15.15

    to Martin Profant

    "Ale ano, tu souvislost s jeho dílem vidím. Vždyť on v něm po dvě desetiletí rdousil všechno, co bylo na marxistické inspiraci životné."


    Jenom jestli není Váš postoj zabarven postojem tohoto filozofa k invazi vojsk VS bez Rumunska do ČSSR v roce 1968.

    Marxovo dědictví může přece zpracovat antihumanisticky-strukturalisticky Alth. - stejně jako to může v jakési humanistické tradici udělat (stejně legitimně) Sartre, který se to pokusil v introdukčních "Otázkách metody", které vyšly i u nás někdy kolem roku 1966, nebo spíš v introdukci zahrnující "Kritice dialektického rozumu" - které myslím česky ani slovensky nevyšly nikdy ...


    V Marxovi je obsažena možnost rozvíjet ho různým způsobem ...
    MP
    March 23, 2014 v 15.37
    Miroslavu Tejklovi
    Ne, Althusseovým postojem k intervenci zabarven ten výrok není. To už spíš jeho nepostojem, resp. nepostojem k pařížskému létu 1968.
    Ale šlo mi spíše o duchamornost stylu a težkopádnost argumentace.
    MP
    March 23, 2014 v 16.03
    Danielu soukupovi
    To, že jsou nějaké věty přímočarým vyjádřením Vašich názorů, ještě neznamená, že to nejsou fráze. Znám lidi, kteří myslí celý život jen ve frázích -- a myslí zcela upřímně a přímočaře.
    A upřimně nevím, přoc byste měl uvádět nějaký další argument pro větu:
    "Nicméně názor některých lidí, že vynikající přírodovědec musí být agnostik či ateista, se očividně míjí s realitou."
    Její pravdivost je očividná. Potíž je v tom, že je v kontextu Vašeho článku přespříliš otevřená interpretaci, kterou ji dal Pavel Kolařík -- to jest, že tato samozřejmost byla vyslovena proto, že v českých zemích samozřejmostí není, že český národ je -- opět podle Kolaříka-- v této věci retardovaný.
    A zdá-li se Vám moje neochotu podsouvat Vám, že byste zaměrně náznačoval ( a zbaběle pouze naznačoval), že by nějaký národ byl retardovaný, za povýšenecký ... máte na to jistě právo.

    A ponechte zase mně právo, abych si myslel svoje o člověku, který určuje, v jakém smyslu se mohou používat slova "pro potřeby naší diskuse".
    March 23, 2014 v 21.01
    Pane Profante,
    když používáte slova (tu "elita", tu "fráze") ne podle toho, co znamenají, ale podle toho, co se Vám zrovna hodí do krámu, nemůže se divit: a) že to vede k nedorozuměním, b) že se proti tomu občas někdo ohradí.

    Co mi vlastně podsunujete (nebo nepodsunujete), že naznačuji (nebo zbaběle pouze naznačuji), jsem nějak nepochopil.

    O případné "retardovanosti" českého národa jsem každopádně nic neříkal ani nenaznačoval. Závěr článku je věnován obecným výhradám vůči náboženství, konkretizovaným tou Dawkinsovou výhradou proti Templetonově ceně.
    March 23, 2014 v 21.05
    PS
    Poznámka, že "ze současného Česka", se náboženství může jevit jako "cosi překonaného", současným Čechům žádnou retardovanost nepodsunuje. V Česku klesá počet těch, kdo se hlásí k církvím, náboženství moc neovlivňuje veřejnou debatu atd.; tj. zkrátka: může se to tak jevit.
    ??
    March 24, 2014 v 12.18
    Elita ? Pro koho a proc?
    Clovek, ktery vydava sve knihy za vedecka dila a tim podvodne ziskava penize ze statniho rozpoctu, krestan ktery ktery bez uzardeni prohlasi, ze na Rusko plati jen sila, krestan ktery provede spinavy podraz (viz. Daniel Solis), jeho projev po prezidentske volbe kdy tento "hobbykrestan" pouzil neoliberalni demagogicke heslo o tom, ze jasnost Schwanzerberga volili "mladi. vzdelani a inteligentni", cimz opovrhl starymi nevzdelanymi a chudymi duchem ( v teto veci se patrne s Jezisem neshoduje) jej kvalifikuje jako elitu te nejbohatsi casti naroda. Ta chuda, si sve elity teprve musi najit.

    p.s. V dobach , kdy se ceny (vcetne te Nobelovy udeluji ne za zasluhy, ale ucelove) je dobre se zamyslet proc ji dostal a od koho ? Mozna si tu Templtonovu cenu zaslouzi, stejne jako by si v jinych dobach zaslouzil Svatovaclavskou orlici.
    PM
    March 24, 2014 v 18.08
    duchamornost stylu a těžkopádnost argumentace nastane když
    příkladně padne na sále slovo elita.
    JÁ bych to rozmázl následujícím směrem:
    Elita je výkvětem/výluskem/smetánkou/zástupcem sebranky jedinců společných zájmů.
    Příkladně - pan Halík je výluskem elity pražského katolického mainstreamu, které zprostředkovává cennou orientaci v neoliberálních peřejích.
    A to natolik uspokojivě, že se stal internacionálně oceněným ......... bych řekl.
    MP
    March 24, 2014 v 20.06
    Pavlovi Kolaříkovi k Pyšní na Halíka
    "Každý národ má svých deset procent idiotů."
    Brecht

    Myslím, že ten Slámův článek nevzbudil bouři odporu právě proto, že nejsme tak úplně retardovaný národ a pamatujeme si to doporučení z Bible, co jsem citoval o kus výše.
    Osobně jsem přesvědčen, že tyhle pozůstatky volné Myši. a zvláště v kombinaci s neohroženým idiotstvím, jsou v našich končinách velmi vzácné. Mnohem častější je dnes snobismus, který v něco věří, "tedy ne v toho křesťanskýho boha, spíš víte, v takovou tu východní spiritualitu."
    Možná žiju v intelektuálské bublině, ale potkávám nejčastěji lidi, kteří vědí, že nad někým je Bůh a nad jiným jen hvězdný nebe a že ten i ten může být jak dobrý člověk, tak parchant.

    I když, on i sv. Vojtěch než by nám dělal v Čechách pastýře, šel se raději nechat zamordovat do Prusů. Takže si třeba o českém národu jen dělám iluze :-)
    MP
    March 24, 2014 v 23.22
    Pane Soukupe,
    Halík jistě žádné dogma explicitně nepopírá. Popírat totiž znamená vyjádřit se o určité věci jasně, nic však není H. vzdálenější než jasná mluva...

    Jde však o to, že Halík nemůže příliš zdůrazňovat Ježíšovo zmrtvýchvstání jako zázrak všech zázraků, proto mluví o tom, že velikonoční ráno je jen jiným způsobem čtení velkopátečního odpoledne atd. O vzkříšení prý můžeme prohlásit prakticky pouze to, že jde o veliké tajemství. To křesťanská ortodoxie nikdy neodmítala, ale ne druhé straně evangelia píšou o vzkříšeném Spasiteli jako o zcela smyslově konkrétní bytosti (chodí, jí, dokonce do jeho boku jak známo vkládá Tomáš prsty atd.).

    A proč Halík nepotřebuje příliš zdůrazňovat zázračnost zmrtvýchvstání? Důvod je zřejmý: okamžitě by totiž vyvstala námitka o jednou silném a mocném, (vždy) jindy ovšem slabém a bezmocném Bohu, která ihned vede k problému teodiceje (viz můj minulý a následující příspěvek).

    Je ovšem v každém případě jasné, že tím, co H. o Velikonocích tvrdí, se od křesťanské tradice odklání. Dělá to ovšem polovičatě - a to mu jako ateista vyčítám. Pokud nelze věřit v mocného Boha, nelze věřit ve zmrtvýchvstání a naopak. Halík tak hezky postmoderně a nelogicky zůstává na půl cesty.
    MP
    March 24, 2014 v 23.47
    Teodicea
    je vcelku známým a jasným problémem: Buď je Bůh (vše)mocný, anebo dobrý a spravedlivý, tváří v tvář utrpení na světě nemůže platit obojí současně.

    Křesťanská teologie i praktická apologetika si za staletí vypracovala v podstatě dvě strategie, jak námitce teodiceje čelit.

    1. Buď tvrdí, že vezdejší utrpení bude lidem vynahrazeno v posmrtném životě, v nebi. To ale dnes už moc nezabírá, lidé dnes chtějí nebe a spravedlnost tady na zemi a ne čekat na život po smrti. Navíc námitka o dobrém Bohu tím nepadá, spíš se ještě vyostřuje. Jak můžeme tvrdit, že Bůh miluje člověka, a přitom jej nechává zde na zemi trpět, aby mu to až jednou vynahradil? Uznáme za milujícího rodiče, který své dítě nejprve týrá, aby mu to pak jednou (třeba až bude potomek dospělý) vynahradil? To stěží. A Bůh má přitom milovat neskonale více než člověk...

    2. A nebo křesťané tvrdí, že Božím úradkům zkrátka nerozumíme, nevyzpytatelné a našemu chápání nedostupné jsou cesty Páně... Co se nám jeví jako absurdní a strašné, může být jinak. Halík evidentně patří k tomuto druhému táboru apologetů. Nedokáže však samozřejmě říci, stejně jako ostatní, jak to tedy vlastně Bůh "ve skutečnosti" myslí, a ani o to neusiluje. Jenže tady se nabízí námitka ještě závažnější a zásadnější. Je zřejmé, že utrpení a neschopnost křesťanské víry je uspokojivě vysvětlit je hlavní municí ateistů. To je přece i důvod, proč se celá tato diskuse vede. Jak ale může Bůh, o němž Bible tvdí a křesťané věří, že chce spásu každého, jak může takový Bůh dopouštět, aby zůstávaly nedovysvětlené tak zásadní otázky, které lidi naopak zcela evidentně a prokazatelně od víry odrazují? Pak by to znamenalo, že nechává-li nás Bůh bez odpovědi a zahaluje-li své záměry do nepochopitelného, ačkoliv dal lidem rozum, že tím lidi od sebe odhání, místo aby je přitahoval, že tím tedy chce sám sebe spíše vyvracet než hlásat víru... Představa takového Boha je dokonale nemožná a absurdní.

    Ano, mohu věřit, přesto, nebo dokonce právě proto, že to nedává žádný smysl, pak je ovšem namístě se ptát, k čemu je taková víra dobrá,. co nám dává a v čem nám pomáhá. Slabý a bezmocný Bůh, který je Halíkovým pokusem, jak se vyhnout teodiceji, nám v životě k ničemu není. Víra v něj nám v ničem nemůže pomoci...
    March 25, 2014 v 0.43
    Pane Plevo,
    mnohokrát děkuji za inteligentní rozbor teodiceje. Ano, je to klíčová a bolestná otázka.

    Jinak co se týče Halíkovy údajné "polovičatosti" a "kacířství": nemůžu samozřejmě úplně vyloučit, že když Halík každou neděli s ostatními lidmi v kostele odříkává Krédo ("věřím v jednoho Pána, Ježíše Krista, který... třetího dne vstal z mrtvých podle Písma"), tak si zároveň pod fousy mumlá "ale já tomu vlastně moc nevěřím".

    Stejně tak nemůžu úplně vyloučit třeba to, že Klaus je - navzdory všemu, co říká - vskrytu duše pravdoláskař.

    Osobně ale raději beru vážně, co lidé o vlastních názorech říkají (pokud si vysloveně neprotiřečí nebo se evidentně neprojevují jako pokrytci, což ale Halíkův případ rozhodně není).

    + Další komentáře