Evropská biopaliva zvyšují ceny potravin a přispívají k hladu

Anna Sedláčková

Závazek namíchat deset procent biopaliv do palivového mixu v každé členské zemi Evropské unie má za následek hladovění milionů lidí, zvýšení cen potravin a nedostatek půdy, uvádí nová studie.

Miliony hektarů zemědělské půdy zabraly evropské společnosti v Africe, střední Americe a Asii pro výrobu biopaliv určených na vývoz. Závazek dosažení deseti procent cíle biopaliv v palivovém mixu každé členské země Evropské unie do roku 2020 může mít za následek až o sto milionů více hladovějících, zvýšení cen potravin a nedostatek půdy pro výrobu jejich výrobu, píše pro deník Guardian John Vidal.

Závazek EU je pro chudé země katastrofický. Podle očekávání se v nich mají vypěstovat až dvě třetiny dávivce, cukrové třtiny a palmového oleje, které se k výrobě paliv z biomasy používají.

„Pro splnění 10 % cíle by celková plocha půdy potřebná k pěstování průmyslových biopaliv v rozvojových zemích mohla dosáhnout 17,5 milionu hektarů, což odpovídá více než polovině rozlohy Itálie. Rozvinuté země budou navíc potřebovat další půdu na pěstování potravy a krmení pro zvířata. To přesunou do nových oblastí, často do rozvojových zemí,“ píše se ve zprávě občanskoprávní organizace ActionAid.

Důvodem celosvětového dvaceti- až třicetiprocentního zdražení potravin v roce 2008 jsou podle Mezinárodního měnového fondu právě biopaliva, k jejichž výrobě bylo tehdy použito 125 milionů tun obilovin. V příštím desetiletí se má množství biopaliv používaných v Evropě zčtyřnásobit. Masivní nárůst produkce biopaliv je připisován štědrým dotacím z fondů EU a osvobození průmyslu od spotřební daně.

„Biopaliva pohání celosvětovou tragédii lidstva. Místní ceny potravin již značně vzrostly. Jak bude výroba paliv z biomasy nabírat na tempu, vše se ještě urychlí. Většina biopaliv je navíc horších než fosilní paliva, která mají nahradit,“ vyslovil názor autor zprávy Tim Rice. Mnohá biopaliva podle něj mohou zvýšit emise oxidu uhličitého buď přímo kvůli kácení lesů a rozorání dalších prostředí bohatých na uhlík, či nepřímo kvůli donucení zemědělců se na taková území přesunout.

Jak zajistit, aby biopaliva nové generace nezvyšovala úroveň skleníkových plynů a nezabírala jídlo chudých zemí k výrobě pohonných hmot, nyní zkoumá skupina expertů z britské Nuffieldské rady pro otázky bioetiky.

Výroba biopaliv roste i ve Spojených státech. Čtvrtina veškeré americké kukuřice a dalších zemědělských plodin neskončí v lidských žaludcích, ale v nádržích automobilů, vyplývá z analýzy amerických farem zveřejněné minulý měsíc washingtonským think-tankem Earth Policy Institute. Z množství obilí a kukuřice, které Američané v loňském roce použili na výrobu biopaliv, by při průměrné světové spotřebě rok žilo 330 milionů lidí.

Pokud se cíle biopaliv světových vlád naplní, ceny potravin mohou podle organizace ActionAid vzrůst až o 76 % do roku 2020 a může přibýt 600 milionů hladovějících.

Další informace:

Guardian EU biofuels significantly harming food production in developing countries