Říká se jí „kácecí vyhláška“, platí zhruba půl roku a bude se muset novelizovat. Vyplývá to z dopisu, který zástupce ombudsmana zaslal novému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) a dal tak za pravdu i Arnice. Nevládní organizace Brabce oslovila také a nabídla podrobnou právní argumentaci, které body vyhlášky způsobují největší potíže a komplikují život statisícům majitelů stromů, ale i úřadům.

Už dříve se Arnika obracela na exministra Tomáše Chalupu z ODS, který problematickou vyhlášku vydal, i na jeho nástupce exministra Podivínského, avšak marně. Řada odborníků je přesvědčena, že je vyhláška v rozporu se zákonem a část je pravděpodobně i protiústavní.

„Vyhláška umožnila libovolné kácení stromů v takzvaných zahradách. Zahrada ovšem není v zákoně nijak definována, a v praxi tak může docházet ke kácení hodnotných stromů zejména ve městech a obcích, kde mají nenahraditelný estetický i ekologický význam,“ uvedla expertka odbornice na ochranu přírody Marcela Klemensová z Arniky.

„Samozřejmě, když není jasná definice zahrady, může kde kdo pokácet vzrostlé stromy a tvářit se, že si myslel, že na to měl právo. Úřady mohou být v takových případech bezmocné,“ dodává Klemensová.

„Obrátil se na nás pan Jiří Sembol ze Staré Bělé na Ostravsku s naléhavou prosbou, abychom zabránili skácení lípy, jejíž stáří odhadoval na 300 let. Byl zcela zoufalý. Když žádal o pomoc starostu, ten se mu vymluvil a nepomohl. Policie na místě nemohla nic dělat, protože nová vyhláška stromy nechrání,“ uvedl člen Českého svazu ochránců přírody Nová Ostrava Petr Polášek.

Zdůraznil přitom, že podobných stížností zaregistroval řadu. „I když zcela pomineme estetickou a psychologickou funkci zeleně, musíme novou vyhlášku odsoudit i ze zdravotních důvodů. Čím starší je strom, tím větší listovou plochou disponuje a tím mnohonásobně větší množství prachových částic převede do půdy,“ dodal Polášek.

„Jsme přesvědčeni, že pokusem o definici zahrady šel ministr Chalupa nad rámec zákona o ochraně přírody a krajiny. Takové definice, které ovlivňují majitele nemovitostí, by měly být zakotveny v zákoně, o němž musí hlasovat parlament. Podle našeho názoru je vyhláška protiústavní a musí být zrušena,“ vysvětlila právnička Arniky Vendula Zahumenská.

Když Arnika se svými podněty neuspěla u ministrů Chalupy ani Podivínského, obrátilo se sdružení na veřejného ochránce práv. Ombudsman má totiž v případě, kdy je vydána vyhláška porušující ústavní principy, možnost iniciovat její zrušení.

„Na podkladě zhodnocení aktuální situace a se zřetelem k doposud shromážděným skutečnostem jsem se rozhodl ve věci využít zvláštního oprávnění ochránce dle § 22 zákona o veřejném ochránci práv. (...) Současně s odesláním tohoto dopisu se tedy obracím na nového ministra životního prostředí se svým již oficiálním doporučením ve smyslu § 22 odst. 1 cit. zákona přistoupit k novelizaci vyhlášky ze strany MŽP. Pro úplnost informace uvádím, že úřad je povinen dle § 22 odst. 2 cit. zákona do 60 dnů sdělit své stanovisko k doporučení ochránce. Vážená paní doktorko, závěrem si dovoluji poděkovat za podnět,” napsal ombudsman v dopise, který Arnika obdržela tento týden.

Vyhláška také nechrání takzvané náhradní výsadby, což se podle odborníků stává stále větším problémem v celé republice. Například pokud developer postaví kancelářskou budovu s podmínkou, aby zajistil náhradní výsadbu stromů, bude je moct podle vyhlášky bez jakýchkoli sankcí za pár let vykácet — trvá totiž desítky let, než stromy dosáhnou obvodu osmdesáti centimetrů, některé ho nedosáhnou nikdy.

Ekologové proto mimo jiné požadovali, aby bylo nutné povolení u stromů s obvodem kmene čtyřiceti centimetrů a větším.