Pár poznámek k výročí amnestie Václava Klause

Tomáš Zdechovský

Na začátku ledna uplynul rok od Klausovy novoroční amnestie. Ta se týkala i mnoha neplatičů výživného. Právě v jejich případě dávala amnestie smysl.

Kontroverzní amnestie z ledna 2013, dnes již bývalého prezidenta Václava Klause, otevřela téma, kdo a kde je za co uvězněn. Mimochodem mnoho amnestovaných vězňů byli neplatiči výživného. A tady je potřeba si položit otázku, má logiku notorické neplatiče výživného posílat do vězení?

Asi se shodneme na tom, že neplacení výživného je rozhodně věc, která by měla být rychle řešena, protože vždy jsou na ni v konečném důsledku bity děti. Pominu teď otázku přiměřenosti výživného, kdy jsou některým rodičům vyměřeny alimenty nesmyslně vysoké a jiným naopak nesmyslně nízké. Nicméně je takové odebrání svobody za neplacení alimentů pro dlužníka efektivním trestem?

Například v mnoha státech západní Evropy jsou tresty odnětí svobody používány jen v případech, kdy je potřeba pachatele závažných trestných činů nebo opakujících se trestných činů izolovat od společnosti. Avšak neplacení výživného mezi tyto tresty zajisté nepatří a zde by rozhodně byla účinnější metoda domácího vězení s využitím elektronického náramku.

Elektronický náramek pomůže řešit méně závažné trestné činy

Výhodou systému elektronických náramků je, že dotyčnému dlužníkovi svobodu omezí, nicméně namísto pobytu za mřížemi, kdy za něj přebírá odpovědnost stát, může osoba s elektronickým náramkem chodit do práce, a tudíž vydělává peníze. Ty se pak mohou použít na úhradu dlužné částky.

Způsobu, jak ji pak stát může vymoci, je nepřeberné množství. V konečném důsledku stát výrazně ušetří náklady, odsouzený je potrestán, ale je mu umožněno plnit své závazky.

V současné době stát denně vynaloží na jednu osobu ve výkonu trestu, dle statistické ročenky vězeňské služby za rok 2010, v průměru 847 korun, tj. 309 255 korun ročně. A to do toho nejsou započítány investiční prostředky, což zvyšuje náklady na jednoho vězně na téměř 1 200 Kč denně. V případě elektronických náramků je vše placeno odsouzeným.

I když jsem s amnestií prezidenta Václava Klause nesouhlasil, propustila z vězení část lidí, kteří tam objektivně prostě nepatří. Jejich místo je logicky někde v práci, protože jen tak mohou plnit své povinnosti například vůči svým dětem. Pobytem za mřížemi jen dluh narůstá a tím se pak celý problém ještě zhoršuje.

Věřím, že nová vláda najde odvahu projekt elektronických náramků dotáhnout do zdárného konce, aby se Klausův argument, vyprázdnit přeplněné věznice širokou amnestií, v budoucnu už nikdy neobjevil.

    Diskuse
    January 7, 2014 v 12.17
    Řešení problematiky neplatičů alimentů
    To řešení problém alimentů - tedy toho, že ten, kdo se od děti stará, ty peníze nedostal, existuje, jen není ochota ho legislativně přijmout. Pohledávku převezme stát, vyživované osobě nebo jejímu zákonnému zástupci alimenty vyplácí a dlužnou částku vymáhá sám
    Představa, že by pomohly náramky v případech, kde to došlo tak daleko, že je neplatič odsouzen k trestu vězení mi připadá nereálná. Pokud chodí do zaměstnání a pobírá plat, tak se mu ten plat může exekvovat i bez náramků. Chroničtí neplatiči alimentů takle většinou nežijí.
    MP
    January 7, 2014 v 19.11
    Řešení
    Je to jedna z mála věcí, kterou by snad mohla nová vládní koalice vyřešit. Finančně neutrální, funkční, prospěšný a ideologicky neproblémový zákon.
    I když -- naposledy ten návrh zákona o státním zálohování alimentů padl díky poslankyni Volfové, která do něj chtěla prosadit zkoumání mravní zachovalosti dítěte a pečujícího rodiče -- záloha na alimenty jen po vyjádření školy a obce. Aby to tentokrát nebyla ještě fara.
    Alternativní tresty by asi pomohly jen v jednom jediném případě, a ten nám naštěstí zapovídá ústava i mezinárodní smlouvy -- totiž, že by to byly alternativní tresty tělesné. Zatímco stát, který by vymáhal své pohledávky (zálohované alimenty plus náklady -- odhaduji, že by to zvýšilo dlužnou částku tak o sto procent), by si už jistě prostředky našel.