ČSSD, ANO a lidovci podepsali dohodu o vládnutí. Zveřejnili i seznam ministrů

Vratislav Dostál

Lídři ČSSD, hnutí ANO a lidovců v pondělí podepsali koaliční smlouvu. Zároveň veřejnosti představili kandidáty na posty ministrů. Navzdory spekulacím mezi nimi nechybí Jiří Dienstbier. Vladimír Špidla naopak ve vládě nebude.

Více než dva měsíce po předčasných sněmovních volbách dospěly strany k dohodě o vládě. V pondělí podepsali Bohuslav Sobotka z ČSSD, Andrej Babiš z hnutí ANO a lidovecký předseda Pavel Bělobrádek koaliční smlouvu. „Dvaasedmdesát dní po volbách do Poslanecké sněmovny můžeme oznámit, že je hotovo,“ uvedl těsně před podpisem koaliční smlouvy předseda ČSSD.

Předsedové všech koaličních stran zároveň oficiálně oznámili nominace na posty ministrů. Vláda bude mít sedmnáct členů, bude třináctým vládním kabinetem v novodobé historii České republiky. Experti nyní čekají, jak se zachová prezident Miloš Zeman, mnozí totiž spekulují, že se bude snažit jmenování některých kandidátů blokovat. Zeman ostatně doposud Sobotku nejmenoval ani premiérem.

Předseda sociálních demokratů očekává, že ho prezident do funkce jmenuje začátkem ledna. „Já si myslím, že jakmile pan předseda Sobotka skutečně doručí podepsanou koaliční smlouvu a i ten návrh nominací na ministry, tak pan prezident by měl neprodleně už ho jmenovat premiérem, protože pokud to pan prezident bude ještě oddalovat, tak to bude on, kdo bude zdržovat ustavení nové vlády, na kterou celá země čeká,“ uvedla v pondělí pro ČTK místopředsedkyně sociálních demokratů Alena Gajdůšková.

Sociální demokraté budou mít ve vládě Bohuslava Sobotky osm křesel. Kromě postu předsedy vlády obsadí pozici ministra práce a sociálních věcí, Sobotka nakonec upřednostnil radního z Vysočiny Petra Krčála. Vladimír Špidla, o kterém se v této souvislosti poslední týdny hovořilo, tak nakonec součástí vládního kabinetu nebude, přijal post šéfa poradců premiéra.

Post ministra pro legislativní radu vlády, lidská práva a rovné příležitosti by měl podle původních předpokladů zastávat Jiří Dienstbier, na pozici ministra průmyslu a obchodu ČSSD nominovala Jana Mládka, ministrem školství by měl být Marcel Chládek, ministrem vnitra Milan Chovanec, post ministra zahraničních věcí obsadí místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek a ministrem zdravotnictví by se měl stát Svatopluk Němeček.

Hnutí ANO nakonec obsadí šest namísto původně zvažovaných sedmi ministerských křesel. Andrej Babiš totiž bude kumulovat funkci ministra financí s pozicí vicepremiéra pro ekonomiku, na post ministra dopravy ANO nominovalo Antonína Prachaře, ministrem obrany by se měl stát Martin Stropnický, ministryní pro místní rozvoj Věra Jourová, na post ministryně spravedlnosti hnutí nominuje Helenu Válková a post ministra životního prostředí obsadí Richard Brabec.

Lidovci budou mít v nové vládě tři ministry: předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek bude v Sobotkově vládě ministrem bez portfeje pro vědu a inovace, post ministra kultury obsadí Daniel Herman a ministrem zemědělství bude první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Skutečnost, že ČSSD do vlády nevyslala žádnou ženu nebude dělat Sobotkovi dobrý obrázek u evropských přátel. Naopak od těch dvou, co jsou ve vládě za ANO, si lze hodně slibovat. Jde o ženy zkušené ve svých oborech i v životě jako takovém a mohly by představovat to nejlepší na vznikající vládě,“ okomentoval složení vlády v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

Tiskový odbor Hradu sice doposud nezveřejnil termín schůzky prezidenta s Bohuslavem Sobotkou, předseda ČSSD nicméně tvrdí, že by měla proběhnout neprodleně. V rozhovoru pro ČT24 také připomněl, že oproti dosavadním zvyklostem předkládají politické strany prezidentovi kromě programu i seznam ministrů.

Proto by podle něj také druhý ústavní krok po jmenování premiéra, tj. jmenování ministrů, měl přijít v brzké době. „Už máme seznam, pak nepotřebujeme lhůtu mezi jmenováním předsedy vlády a může se to udělat hned,“ tvrdí Sobotka. Média dlouhodobě spekulují o tom, že by prezident mohl mít problém se jmenováním Lubomíra Zaorálka, Jiřího Dienstbiera či Martina Stropnického.

„Koalice může stabilně vládnou jen tehdy, když si o svých záložitostech bude rozhodovat sama a prezident bude ctít ústavní vymezení své funkce. Proto musí postupovat koordinovaně, nepodrážet si nohy a nepanikařit,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek. Zdůraznil přitom, že již taktizování při výběru ministrů ukázalo Sobotkovy slabiny.

Další podle něj mohou souviset s kvalitou konkrétních členů vlády. „Zejména u lidí přicházejících z byznysu bude nutné sledovat, počínají-li si nezávisle na tlacích zájmových a lobbistických skupin. Obzvlášť se to týká Richarda Brabce na MŽP, kde na člověka léta spjatého s chemickým průmyslem, mohou číhat lecjaké svody,“ dodal Jelínek.

„Koalice podepsala programovou dohodu a dala dohromady vládní sestavu, která má zjevně podporu většiny v Poslanecké sněmovny. Otázka zní, zda jsme na konci vyjednávání o vládě anebo někde uprostřed. Bohužel se zdá, že tahanice o novou vládu zdaleka neskončila,“ doplnil v komentáři pro Deník Referendum politolog Milan Znoj. Připomněl, že podle ústavy je na nyní na tahu prezident, který nemůže nekonat. Co ale udělá?

„Zřejmě nechce měnit koalici. Jmenovat jiného premiéra také nemůže, pokud se nechce zesměšnit. A tak se začne licitovat o jednotlivých ministrech. Prezident má zjevně na mysli jinou sestavu ministrů. Chce doložit, že jsou to odborníci. Vlastně se tak pasuje do role vrchního odborníka, který má ministry přezkušovat,“ uvedl Znoj s tím, že první obětí tohoto přezkušování se stal Vladimír Špidla, který se nestane ministrem práce a sociálních věcí přesto, že tento resort dříve vedl a byl v tomto oboru dokonce evropským komisařem.

„Svou odbornost ale pokazil, když nedal svůj hlas Miloši Zemanovi v prezidentské volbě v roce 2003. Dále má údajně pochybnou odbornost Jiří Dienstbier. Ten se odborně ve straně připravoval na ministra spravedlnosti, ale nemůže vést legislativní radu vlády, neboť kandidoval proti Miloši Zemanovi v přímé prezidentské volbě a drze se nesmál jeho bonmotům,“ připomněl politolog.

„Odborně vadí rovněž Martin Stropnický na postu ministra obrany, jelikož nechce bojovat o ministra zahraničních věcí a klidně to přenechá Luboši Zaorálkovi, který přece také není žádný odborník na zahraniční věci, jak ví každý, kdo se blíže seznámil s peripetiemi oné prezidentské volby v roce 2003. A lidovci to s Jurečkou také přehnali, když nepochopili, že největším odborníkem na zemědělství je u nás Rusnokův ministr Toman, vždyť to říkal i pan Veleba,“ uzavřel Znoj.