Další z adventních přemítání

Čas adventu není jen časem chystání jednoho výjimečného a duši povznášejícího večera. Je to čas zastavení, usebrání se, přehodnocení a uspořádání hodnotového žebříčku.

Papež František píše ve své první a dosud poslední encyklice „Lumen fideii“ (Světlo víry), že člověk, který nachází cestu k Bohu, vidí svět kolem sebe jinak. Jinak nežli ti, kteří mají k Bohu dosud daleko, anebo s ním vůbec nepočítají. S tím souvisí ještě jedna teze, kterou sice ve Františkově encyklice nenajdeme, ale implicitně vyplývá z vidění světa skrze víru v Boha: vše, co se člověka dotýká, má svoji bytostně náboženskou stránku.

K čemu doba adventní
Navykli jsme si vnímat dobu předvánoční jako uspěchanou přípravu na nevšední estetický zážitek. Víme, co se dle křesťanského vyprávění v Betlémě před dávnou dobou odehrálo, avšak skrze světlo víry, jak o něm píše František, vidí jedinečný betlémský příběh jen někteří. Nevadí, vždyť vše, co není, může být. Od toho je tu advent.

Čas adventu není jen časem chystání jednoho výjimečného a duši povznášejícího večera. Je to čas zastavení, usebrání se, přehodnocení a uspořádání hodnotového žebříčku. To vše proto, že za pár týdnů se narodí ten, který vnese do našeho světa to jediné, co dává naší existenci pravý smysl, co překonává dokonce i smrt, jíž se po celý pozemský život bojíme. Ježíš Kristus.

Kdo je Ježíš? Křesťanští učenci i laici o Ježíšovi toho napsali a promysleli tolik, že postrádá smysl to kvantitativně vyjádřit. V jednom se všichni shodují: Ježíš je sám Bůh, je to Bůh v lidském těle. V těle, v němž nakonec zakusí fyzickou smrt.

Ježíš je bytost absolutní. Absolutní v tom smyslu, že je zdrojem čehosi trvalého a na všem ostatním nezávislého. Ježíš je původcem nekonečné lásky, je absolutním dobrem, je dokonalým vzorem člověka a pravým smyslem a cílem jeho života.

Advent říká: udělejte Ježíšovi cestu, udělejte cestu Bohu, udělejte cestu Duchu svatému. Advent je jisté ozřejmění Svaté trojice, v níž všichni tři tvoří jeden celek, přičemž každý z Trojice je zároveň oním celkem. Ježíš zde ukazuje Boží pokoru, když na sebe bere úděl obyčejného a smrtelného člověka. Nechte Boha vstoupit do své duše, dejte Jej na první místo a uvidíte, že o nic dobrého nepřijdete, to je jazyk, jímž k nám promlouvá o adventu Bůh.

Advent také říká: nelpěte na pomíjivých cílech, zbavte se lži o vlastní výjimečnosti, předřaďte dobro druhých dobru vlastnímu a uvidíte, nic vám chybět nebude. Ježíš to říká ještě dokonaleji: „Hledejte především Jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.

Tak jednoduché to je, i tak složité. A jak se zdá, takové to také zůstane do chvíle, než náš pomíjivý svět dospěje ke svému konci. Jednoduché pro ty, kteří své srdce Bohu dávno otevřeli a v Božím řádu nejenže nespatřují nic, co by je omezovalo, ale nacházejí v něm plnost lidské svobody. Složité pak pro ty, kteří by v míře tu větší, tu menší, chtěli být bohy sami a každé vnější omezení chápou jako ohrožení sebe sama.

Advent je tu ovšem pro všechny. A jestli pro někoho přece jen o něco více, pak pro ty Boha teprve hledající. Neříká snad Ježíš: „… právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují“? Papež Jan Pavel II. k tomu dodává: „Nebojte se.

Jeden by řekl, tak jednoduché to je, a pořád nic. Pořád války, násilí, chudoba, rozvody, slzy, neštěstí a nemoci. Jednoduché je přijmout to rozumem, ale srdcem? Jednoduché je o tom mluvit, ale konat podle toho?

Advent jako konec hledání
Boží nabídka člověku - také v podobě adventu - je nabídkou služebníka. Ježíš totiž nepřichází, aby panoval, ale aby sloužil. Ostatně, ne nadarmo nesou v sobě nároky kladené na správce věcí veřejných Ježíšův vzor Boha - služebníka. Aby však Boží nabídka služby člověku přinesla ovoce, musí být člověkem přijata. Nikoliv za pomoci PR agentur, marketingových triků či pod hrozbou zákona, ale nezávisle, dobrovolně, srdcem.

Dokud se tak dít nebude, budou nad člověkem vládnout jeho vlastní slabosti v podobě vládců, kteří se s obrazem Boha - služebníka rozcházejí. Lhostejno zda-li patří vládci do tábora levice či pravice, lhostejno děje-li se tak v režimu, jemuž říkáme demokracie, či nějakém jiném.

Pravou příčinou neblahého stavu naší republiky a nejen jí, je bezpochyby odklon člověka od Boha. Jen se podívejme, kolik projevů lidského chování, jež se dávno stálo normou, odpovídá Božím normám. Lze se pak divit, že se nacházíme právě tam, kde jsme? Také k tomu má advent co říci: obraťte se a konejte, co je dobré v Božích očích, nikoliv v očích lidských.

Biblická vyprávění jsou zvláštní tím, že nám často líčí příběh, který se kdysi stal. Zároveň je to však příběh, který se neustále opakuje. Jen kulisy a obsazení se s časem mění.

Příběh Adama a Evy je rovněž stále opakujícím se příběhem o odmítání Boha člověkem. Abrahámův příběh vyjití z Uru, jakož i příběh o obětování Izáka, je věčně opakujícím se dilematem mezi poslušností Bohu, jehož prozřetelnost překračuje naše vnímání, a krátkozrakostí mnohých lidských tužeb.

Příběh vyjití židů z Egypta ukazuje na spásu, které se člověku dostává, nechává-li se vést samotným Bohem. Osudy starozákonních proroků jsou věčně zelenými příklady plutí proti proudu pohodlnosti, prospěchářství a slepé oddanosti momentálním držitelům moci.

Ve všech těchto příbězích a mnoha dalších nalézáme adventní moudrost o tom, že jedině následování Božího plánu přivede člověka do náruče Boží, v níž najde hojnost dobra a všeho, po čem nemocné lidské srdce dychtí.

Když jsem poprvé četl Bibli - což bylo pro mne ze začátku čtení dosti obtížné - stále jsem čekal na lidskou postavu, s níž bych se mohl ztotožnit. Abrahám, Mojžíš, David, Šalamoun, to byli lidé po mnoha stránkách příkladní a dobří, ale všichni v nějaké míře Boha také zklamali.

Pro každého z nich jsem se na počátku jejich životní cesty nadchl, ale když jsem dospěl ke konci, můj prvoplánový obdiv – díky jejich hříchům – opadl. Malá odbočka: ostatně, není právě otevřenost, s jakou nám Bible líčí slabosti svých hrdinů, důkazem její pravdivosti?

Až tehdy, když jsem dospěl k Novému zákonu, jsem našel to, co jsem hledal. Ježíše z Nazareta. Člověka a Boha zároveň, který Boha Otce nikdy nezarmoutil, nezklamal, člověka, který se v každé situaci zachoval podle nejvyšších mravních měřítek. Těch, která nenastavuje člověk, ale Bůh. Díky Ježíši do mne vstoupila radost. Nikdy neubývající jistota, že jsem na správné straně, že nebloudím, že jsem nalezl pevný bod, jímž mohu vše poměřovat a na něhož se lze spolehnout.

Také to, a možná především to, je dobrá zpráva adventu: přichází ten, který nám ukazuje, jak máme žít. Nejsme už vydáni napospas hledání, nejsme vydáni všanc vrtkavosti lidské moudrosti, máme mezi sebou toho, v jehož šlépějích dojdeme k bezpečnému cíli. Do Boží náruče cestou, na níž nás ani smrt nezastaví.

Závěr podle Františka
Papež František, ještě v době, kdy zastával úřad arcibiskupa v Buenos Aires a argentinského primase, kázal také na ulicích. Nebál se mluvit o změnách, k nimž musí v tomto plačícím světě dojít, aby nepravosti, jako je obchod s lidmi, nesnesitelná chudoba, pohoršující bohatství, korupce, drogy, prostituce, války a násilí, byly vymýceny. V tom zápalu pro věc Boží však František dodával (volně cituji): „Nejsme revolucionáři, nejsme posedlí nenávistí. Usilujeme o dobro cestou pokoje, prostřednictvím lásky.

Otevřít svá srdce Bohu, který přichází, aby je naplnil svým pokojem, dobrem a láskou, takový je cíl i smysl adventu. Také toho letošního, vždyť na Boží věci se nic nemění. Adventu, který se rok co rok opakuje jako staré biblické příběhy, aby každý, kdo to letos ještě nestihne, o svoji šanci nepřišel. Bůh nám už dávno vyšel v ústrety a podal svoji pomocnou ruku. Stojí o nás o všechny, o dobré i špatné, vzorné i darebáky. Také nyní o adventu je řada na nás.

A co si myslíte vy? Diskuse (63 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jiří Karen - zaměstnaný včelař, Opava

Příběh Pondělí, 9.Prosince 2013, 11:07:3

V souvislosti s představou, že základním problémem je nepřijetí boha mě vždycky napadá takováto situace: Máme sto podnikatelů. Devadesát devět otevře své srdce bližnímu, přijme Boha do svého nitra a omezí svou sobeckost. Rozhodnou se proto zajistit svým zaměstnancům důstojné pracovní podmínky a slušné platy. Ten jeden přijme Ďábla a na důstojné podmínky zaměstnanců kašle, ještě je přitvrdí.

V konkurenčním boji zvítězí ďábelský podnikatel, protože jeho výrobek je levnější. Převálcuje všech 99 příjemců boha, kteří společně se svými zaměstnanci pořádají adventní mše pod mosty a nedbají na svou bídu skrze láskyplné spojení se s Prozřetelností...nevím nevím...

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Pane Karene, Pondělí, 9.Prosince 2013, 11:38:56

to se poněkud mýlíte. Ve vašem příběhu zkrachuje lakomý osamělý podnikatel, protože mu utečou všichni zaměstnanci, anebo mu to včas dojde. Kdybychom se dostali do toho bodu kdy je lakomý jeden ze sta, už by to bylo v pohodě, problém je na té opačné straně - ten *první* podnikatel, který se začne chovat štědřeji, bude mít potíže, protože bude mít nejdražší výrobky, zákazníci přejdou ke konkurenci, a on zaměstnancům nebude mít z čeho platit, i když bude mít dost uchazečů o zaměstnání.
Aby to šlo, je potřeba mít nějakou další, alespoň dočasnou výhodu, například už být jedničkou na trhu, mít za zády silný kapitál, nebo dokázat přesvědčit zákazníky, že by jim na platech zaměstnanců mělo záležet.

Aleš Bajgar - informatik, Ostrava

Tento plačící svět Pondělí, 9.Prosince 2013, 20:42:54

je z pohledu kvality lidského života tím nejúspěšnějším světem od doby, kdy je možno hovořit o civilizaci. A to ve všech měřitelných parametrech.
A řekl bych, že tento zlepšující se trend je zapříčiněn stejnými procesy, které stojí za společenským poklesem váhy religiozity.
To jest růstem obecné vzdělanosti, schopnosti činit si úsudek na základě ověřitelných informací, odmítáním iracionálních dogmat, zjevených pravd a vznešených blábolů, balených do směsi patafilozofické hantýrky a kýčovité nostalgie.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Úterý, 10.Prosince 2013, 05:27:55

Myslím, že věřit v Boha není nezbytné. Ale věřit v lásku, přesněji řečeno v to, že jsou možné pozitivní vztahy mezi lidmi, by člověk přece jenom měl.
Bez toho by bylo celkem zbytečné pokoušet se o nějakou změnu světa.
Já si ovšem tak docela nemyslím, že "nejsme revolucionáři". Už to, že člověk chce zásadní změnu světa, ho dělá potenciálním revolucionářem. Záleží jen na tom, zda nějaká revoluce přijde nebo ne. Kdyby totiž přišla, musel by k ní zaujmout nějaké stanovisko.
A konec konců - stejně jako je možné různým způsobem vykládat pojem boha, lze různým způsobem vykládat i pojem "revoluce".

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Hrdinové v Bibli? Úterý, 10.Prosince 2013, 06:59:53

"není právě otevřenost, s jakou nám Bible líčí slabosti svých hrdinů, důkazem její pravdivosti?" ptá se pan Vyleťal. V Bibli skutečně nejsou hrdinové, kteří jsou bez chyby, protože na rozdíl od starých Řeků a Římanů Židé a ranní křesťané uctívali jen Boha, ne lidi. Například Lot je "spravedlivý" ale přesto se dopustí krvesmilstva vinou svých dcer. Nic není vytýkáno také Jobovi, ale ten ničeho sám nedosahuje, jen se bez odporu podřizuje Hospodinu.
V Novém zákoně se líčí jen dobré skutky lidí, kteří se také něčím provinili, i apoštolové selhávají, jiní mají nečestné povolání (celník) nebo nejsou pravověrní židé (milosrdný Samaritán).

Nevím, jestli tou pravdivostí, o které mluví, pan Vyleťal myslí historickou autentičnost biblických příběhů nebo pravdivost celkového poselství Písma.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Pravdivost posleství Písma Úterý, 10.Prosince 2013, 14:31:2

Přirozeně, že mám na mysli poselství Písma, tedy slovo Boží.
Historicky věrohodná, tedy věrohodná ve smyslu událostí a jejich časového zařazení, je Bible jen zčásti.

Nicméně, i toto je velmi cenná stránka biblických textů. Věnuje se mu biblická archeologie, která má řadu pozoruhodných výsledků.

Některé události popisované v Bibli potvrzuje, jiné nikoliv, mnohé z nich situuje do jiného časového období, apod.

Řada míst, o nichž je v Bibli zmínka, míst, o nichž dlouho panovalo přesvědčení, že vůbec neexistují, byla díky biblické archeologii nalezena.

S pozdravem a přáním všeho dobrého, Jiří Vyleťal

Aleš Bajgar - informatik, Ostrava

Vždy před Vánoci Úterý, 10.Prosince 2013, 17:50:33

se znovu a znovu podivuji, jak se noví apologeti usilovně snaží vcelku přívětivý vánoční příběh a obecně biblickou mytologii předkládat jako jedinou možnou cestu k Pravdě (jako by jakási ideální Pravda existovala).

Kdyby si aspoň dali práci a nestavěli své teze na argumentech, které urážejí inteligenci a soudnost.

Kdyby alespoň s okázalými vánočními přáními nestrkali všem licoměrně pod nos svou domnělou převahu nad těmi, kdo si dovolili "ztratit víru" (překládám: očistit svou mysl od balastu historicko-společensky podmíněných pověr)

Petrasek Milan - penzista

Pane Bajgare ta věc s lidskou inteligencí a soudností Úterý, 10.Prosince 2013, 23:39:7

je neskonale komplikovaná. A to lidskou neschopností s lidskou inteligencí a soudností nezacházet.destruktivně.
Pestrá nabídka různých náboženství (mezi nimi i bezbožných) jsou toho pouhým dokladem - nikolik příčinou.
Slunovratsemslunovrattam........bych připomenul.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

A ještě poznámka k revolucionářům a k nenávisti: Čtvrtek, 12.Prosince 2013, 05:32:59

Papež František možná opravdu revolucionářem není, když v něm není žádná nenávist. Patrně bude svatým už zaživa.
Revolucionáři (jako obyčejní smrtelníci) v sobě opravdu mají nenávist. Ovšem zároveň lásku. To není tak špatné. Horší by bylo, kdyby měli jenom nenávist.

Petrasek Milan - penzista

A já bych se vsadil, Čtvrtek, 12.Prosince 2013, 10:02:9

že A. Bajgar je aktivní občan společnosti významně ovlivněné židokřesťanským náboženstvím, které stojí v současné periodě své geneze před revizí mnoha sklerotizovaných pravd. Příkladně a hlavně pravd v rukou božích se nacházejících katolických fundamentalistů.
Také bych se vsadil, že nepatří k těm, kteří dnes zaplavují sítě fotografiemi zbraně žehnajících a hajlujících kněží všech hodností.
A i aktivity pana Duky chápe jako anachroní pošetilost .......vsadil bych se.

Aleš Bajgar - informatik, Ostrava

Pane Kolaříku, sázku byste projel. Čtvrtek, 12.Prosince 2013, 10:28:51

Jsem ateistou odjakživa, nejprve výchovou, později proto, že, spolu se Simonem de la Place, "jsem hypotézu boha nikde nepotřeboval".

Mýlíte se však dvakrát, nejen věcně, ale i laciností svého útoku, který je právě dokladem urážky soudnosti a inteligence. Napomínám Vás: chcete-li polemizovat, nebuďte líný a dejte si více záležet!

Pro Vaši informaci: kdykoli přicestuji do cizího města, navštívím kostel, protože rozumím funkci této stavby a tradičního shromaždiště obyvatelstva v městském organismu. A zajímá mě jeho posun, to, zda a jak je nalézáno její nové uplatnění v (post)moderní společnosti. A respektuji nejen náboženské cítění, ale i samu institucionalizovanou církev tam, kde je součástí místní tradiční komunity a upevňuje pocit sounáležitosti k místu a k lidem vzájemně.
Stejně tak respektuji péči řádových sester o nemohoucí a je mi hanba, že je v tom nedostatečná občanská společnost se svým nástrojem - státem.
Stejně tak obdivuji péči opata Kosíka z Novoříšského kláštera v jeho péči o odkaz klášterní knihovny.
Et cetera et cetera...

Nic z toho mi však nebrání rozeznat a být znechucen licoměrností křesťanské apologie v malém i velkém měřítku. Vždy z ní totiž vyplývá nezměrná chamtivost: buď po hmotném majetku, nebo po patentu na jedinou Pravdu.

To vše uvádím jako obranu proti Vašemu útoku, nikoli jako argument. Argumentoval sem prve, ale to jste suverénně přehlídl jako jarní louku.

Aleš Bajgar - informatik, Ostrava

Čtvrtek, 12.Prosince 2013, 16:46:56

Pane Kolaříku, za útok považuji označení za militantního ateistu, dříve militantního křesťanského fundamentalistu a poturčence, horšího turka. Zejména, je.li toto hodnocení pouze produktem něčí mysli, bez ohledu na realitu. A řekl bych, že hodnocení Vaší reakce jako útoku je vcelku v dobré shodě s obecným posouzením tohoto druhu textu.

Za argument naopak považuji skutečnost, kterou jsem výše sdělil, že totiž zlepšování kvality lidského života v celosvětovém měřítku jde ruku v ruce se snižováním religiozity a že paralelní výskyt těchto dvou jevů není náhodný.

Hodlá-li někdo napsat článek z pozice víry, je to jeho volba a nelze nic namítat. Proti čemu však lze namítat, je pod rouškou víry a zdánlivé nedotknutelnosti niterného rozjímavého textu zanášet veřejný prostor v lepším případě spekulacemi, v horším případě nepravdami. Nebo snad autor zveřejnil svůj text výhradně pro mručivé pokyvování hlavou? A za to, že postavení autorových tezí do reálného světla uráží váš jemnocit, nenesu odpovědnost.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Za zdejší diskuzní komunitu Čtvrtek, 12.Prosince 2013, 21:18:30

si dovolím říci, že urážení nečí víry nebo přesvědčení je zde skutečně celkem běžné. Ať už jde o víru v Boha, v komunismus nebo třeba v právo ženy na volbu místa porodu. Autor ovšem svou urážku zpravidla vidí spíše jako ostrou kritiku, takže je to subjektivní.
Každopádně je to zde jev mnohem častější, než urážení konkrétních osob, které se vyskytuje jen zřídka. Pokud jde o mě, jsem s tímto stavem spokojen.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Poděkování panu Kolaříkovi a malé vysvětlení Čtvrtek, 12.Prosince 2013, 22:15:18

Chtěl bych touto cestou velmi poděkoval panu Pavlu Kolaříkovi za zastání.

Za sebe a možná i za jiné autory, kteří se náboženských témat dotýkají, bych rád vyjádřil přesvědčení, že nechci ani v nejmenším urážet jakoukoliv lidskou schopnost, neřku-li člověka samotného. Stejně tak mne nikdy nenapadlo deklarovat cosi na způsob vlastní převahy vůči komukoliv, kdo mnou vyjadřované postoje nesdílí.

Nemyslím si ani, že by mé psaní pocity tohoto druhu u čtenářů vyvolávalo, protože v opačném případě by se případné výhrady musely vyskytovat častěji.

Děkuji všem čtenářům za zájem o tento článek a děkuji i všem autorům připojených komentářů.

S pozdravem a přáním požehnaného času adventního a všeho dobrého
Jiří Vyleťal

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Hájku, Čtvrtek, 12.Prosince 2013, 23:24:30

Máte pravdu. Je to subjektivní. Já se pouhým přepnutím okna dostanu na fórum, kde se diskutuje o náboženském tématu, a padají tam věty jako: "Sundej si už ty růžový brejle. Křesťani nejsou žádný sluníčkoví lidé, ale v jádru jsou všichni takovýhle. Ochotni udělat cokoli, když sei to žádá jejich Bůh." A to jsou tam povětšinou inteligentní lidé, a úroveň tam je pořád lepší, než třeba debaty na Aktuálně.cz. Po takovéto průpravě jsem skutečně s to vnímat věci, které zde některé urazily, za kritiku. Ani by nemusela být ostrá. A komunitu DR za mimořádně korektní a slušnou.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Studente Kolaříku Pátek, 13.Prosince 2013, 07:29:32

Zajímavý příspěvek. A té diskuse se účastní také katolíci, křesťané, příslušníci jiných abrahamovských náboženství nebo jen bezvěrci? :-)
Jinak děkuji za inspirující článek. Celkem se těším, že by diskuse mohla vést k tomu, že si informatik s informatikem, začnou vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi pravdou a Pravdou (nemyslím ten ruský plátek), ale myšlenku.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pátek, 13.Prosince 2013, 09:30:15

Češi jsou patrně nenapravitelní při jakýchkoliv pokusech o kontakt s jakýmkoliv kolektivním posvátnem. Většinou to skončí skepticismem nebo přímo ironií. Ti, kteří věřící naopak jsou, zase čekají od nevěřících ve vztahu k sobě mnoho najednou:
Že je budou chápat, že je nebudou urážet a zesměšňovat, že je nebudou považovat za nedostatečně odolné jedince, ba dokonce možná, že je budou i trošku obdivovat.
Ale abychom jim nekřivdili, oni mají i opravdový zájem o své nevěřící bližní. Aspoň někteří z nich docela určitě. Výše uvedené postoje by možná svým nevěřícím bližním rádi opětovali, jenže nevědí jak. Nevidí u nich totiž nic adekvátního.
Doufám, že tato myšlenka je srozumitelná a že mi ji zase někdo neotluče o hlavu.

Petrasek Milan - penzista

S dovolením bych vám otloukl o hlavu: Pátek, 13.Prosince 2013, 10:20:19

Zaprvé - nacionálně zúžený pohled na nenapravitelnost limtů lidské mentality.
Zadruhé - globálně zúžený pohled na skepticismus a ironii, což není nemoc, ale dva nezbytné instrumenty emancipace/kultivace lidského ducha, bez kterých se dostane do slepé uličky natotata.
Tak to by byly dva údery.
Apropó emancipace/kultivace. Ta není k zahození obvzláště dnes, kdy stojíme před nutností kultivace pokusu o takovou reflexi tužeb politickospolečenského uspořádání, která podnítí většinový zájem o doposavadní utopii ideálu překonání levo-pravého myšlení ku prospěchu humanistického socialismus a otevřeného liberalismu.
Kdo této myšlence bude vytýkat naivitu, nechť si všimne kolik lidí běhá kolem a hledá lepší svět, než je ten ve kterém žijeme ........bych se zopakoval.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pátek, 13.Prosince 2013, 10:27:33

Od vás to tlučení naštěstí nebolí, pane Petrásku :-)

Aleš Bajgar - informatik, Ostrava

Čtvrtek, 19.Prosince 2013, 15:09:54

Dobrý den, pane Kolaříku, souhlasím s Vámi, že s ohledem na množství Vašich potichůdných tvrzení nemá debata význam.
Nicméně oceňuji, že jako čestný muž jste v souladu se svým postojem, že Češi si vládnout neumějí, přesunul své aktivity tam, kde jim to jde lépe (semtam i nad někým jiným).

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Čtvrtek, 19.Prosince 2013, 18:12:45

Možná je pravda, že Češi si neumějí vládnout, ale je to sotva kvůli ateismu. Je to spíš proto, že se navzájem nesnášejí. Není, co by je spojovalo, a toho, co je rozděluje, je opravdu hodně. Když budete mít společný dům se sousedem, který je vaším nepřítelem, jak spolu s ním budete ten dům spravovat? Asi dost těžko.

Aleš Bajgar - informatik, Ostrava

Čtvrtek, 19.Prosince 2013, 18:44:6

Paní Hájková, myslím, že tezi, že si Češi neumějí vládnout, si velmi snadno osvojují lidé, kteří mají nějaký problém sami se sebou, se svou neschopností či neochotou sladit své iluze s realitou.

Stačí se podívat po Evropě, na problémy Vlámů a Valonů, na separatistické snahy Katalánců, Skotů, na katastrofální stav francouzské imigrantské populace, na nejpočetnější islámskou menšinu Evropy ve Švédsku, na to, kolik států má problémy s tím, aby vykázaly korektní užívání veřejných rozpočtů, včetně těch z Evropských fondů (nejen Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko, ale i na odiv stavěné Spojené království - kolébka demokracie). Věřte, mnoho evropských států by rádo naše tuzemské problémy vyměnilo za ty své. Stačí jen nepodléhat mediálním vlnkám a posuzovat každodenní skutečnost racionálně.

Aleš Bajgar - informatik, Ostrava

Čtvrtek, 19.Prosince 2013, 18:59:42

Pane Kolaříku, pravda, přání dobrého dne není na místě, zvlášť když vy ten svůj máte zcela zjevně špatný.

Kdo hájí názor, že vliv náboženství na chod společnosti není na ústupu a že tento trend není v souladu s růstem společenského blahobytu, zaslouží smutné pokývání hlavou. Proti tak zřejmému zavírání očí před realitou nelze bojovat.

Bylo by velmi poctivé říci: "Věřím v boha, pomáhá mi to v žití, cítím se vyrovnaný, plný pohody a vstřícný k okolí". A pak nemám připomínky. Ani na výzvu k následování tohoto příkladu nelze nic namítat.

Kdo ale tento svůj vnitřní pocit, onen předmět "víry" má potřebu racionalizovat, vykládat za cosi objektivního a skutečného, navzdory realitě, a navíc ještě vyžaduje jakési ohledy s odkazem na své "cítění", zaslouží náležitou odpověď.

Veronika Srbová - Praha 4

Víra je dar Pátek, 20.Prosince 2013, 09:27:15

Kdo o dar nestojí, nejspíš ho ani nedostane. Což mi přijde dost logické.
Bůh nám dal svobodu rozhodnutí, tak opět logicky se lidé rozhodují každý podle svého.
Pan Vyleťal svým překrásným článkem oslovil především ty z nás, kteří víru máme, určitě i ty, kteří víru hledají a nejspíš i ty, kteří zatím ještě nevědí, ale nebyli by proti.
Na druhé straně chápu, že nemohl oslovit ty čtenáře, kteří jsou pevně rozhodnuti v žádného Boha nevěřit a už vůbec ne takové, kteří si namísto Boha postavili růst blahobytu.
Na pana Bajgara se nelze zlobit, spíš je mi ho líto. My, co věříme se za něj můžeme alespoň modlit.

Aleš Bajgar - informatik, Ostrava

Pátek, 20.Prosince 2013, 11:27:40

Paní Srbová, jsem skutečně přesvědčen, že víra v Boha může být pro osoby, které ji ke svému životu potřebují, přínosem.

Avšak v okamžiku, kdy potřebujete z nějakého, ať už vnitřně osobního nebo profesionálního důvodu posuzovat okolí nepředpojatě, na základě ověřitelných skutečností a logické dedukce, kterou je možno z těchto skutečností vyvodit, tam víra selhává a naopak se stává přítěží.

A protože právě tento v principu ověřitelný a logicky odvoditelný model světa se ukazuje být tak nepřekonatelně úspěšnější, než jakýkoli koncept, založený na nezapříčiněné víře, nezbývá, než se jej přidržet.

To, co já i mí blízcí potřebujeme v životě ze všeho nejméně, je modlitba. Naopak, co bych přivítal velmi, je omezení agresivního náboženského marketingu, který se v tomto čase valí ze všech veřejných hlásných trub. A není náhodou, že se v kampani shoduje s marketingem komerčním, používají totiž shodný marketingový model: nejprve vyvolat pocit ohrožení (nedostatečně lesklé vlasy, neschopnost plnohodnotně komunikovat se starým mobilem, opruzená prdýlka miminka se starým typem plín - nebo krize ve společnosti, "plačící" svět - to cituji) a k tomu odpovídající saturaci: nový šampón, poslední smartphone, plíny s pěti vrstvami - a navrch k tomu vidinu ubohého zmučeného mýtického aramejského kazatele.

Závěrem citát: "Duše neexistuje. Ptá-li se někdo, kam odchází duše po smrti, ptá se jako ten, kdo se táže, kam odchází plamen, když svíce zhasne." Autor prof. Vladimír Vondráček, zakladatelská osobnost české psychiatrie, který svým poznáním, péčí a odkazem pomohl nesrovnatelně více lidem, než kterýkoli z křesťanských svatých. Věta je úvodem k jeho dílu "Fantastické a magické z hlediska psychiatrie". Vyšlo nedávno v obnoveném vydání. Velmi doporučuji.

Veronika Srbová - Praha 4

Pátek, 20.Prosince 2013, 12:50:29

Když potřebujete z nějakého, ať už vnitřně osobního nebo profesionálního důvodu posuzovat okolí nepředpojatě, na základě ověřitelných skutečností a logické dedukce, kterou je možno z těchto skutečností vyvodit, tam opravdu víra není potřebná. Myslím, že v tomhle by se s Vámi ani nikdo nepřel. Dostali jsme rozum a máme ho také používat. Hlava není držák na čepici.
Pro mě osobně je víra základní životní oporou, jistotou, že kdykoli se mám kam obrátit s prosbou o posilu a vedení. Prostě na nic nejsem sama.
Rozhodně si nemyslím, že by kdokoli věřící měl mít nárok na pravdotvornost, jakkoli to některé církve praktikují. Jenže je potřeba pochopit, že mezi osobní vírou a náboženskými dogmaty, prosazovanými často násilným způsobem (ten Vámi zmiňovaný agresivní marketing), zeje doslova propast. To je "o něčem jiném".
Rozumím však tomu, že pro člověka, který nikdy nezažil nic jiného, než církevní fráze a dogmata, to vše vypadá více než podezřele. Sama jsem tím prošla také, když všechny obřady, které praktikují katolíci, mi začaly připadat jako nesmyslné a hloupé divadlo, v kázáních kněží mě neoslovovalo naprosto nic. Tak jsem si řekla, že Boha, který tohle údajně od věřících požaduje, si nemohu vážit a otočila jsem se k víře zády. Později za úplně jiných okolností jsem se k víře dostala zpět, ale to už byla a je víra moje, osobní, bez zprostředkování různých pro mě zbytečných ceremonií.
I když si pan profesor Vondráček myslel, že duše neexistuje, stejně je třeba si ho považovat, právě proto, že i přesto úspěšně usiloval u svých pacientů o její léčení. Jinak díky za typ, ráda si přečtu.
Není však prozíravé tvrdit, že když něco nechápeme, že to neexistuje. Vzpomeňme jen na oficiální názory vědeckých kapacit na kybernetiku v polovině minulého století (to jako informatik určitě znáte).

Aleš Bajgar - informatik, Ostrava

Pátek, 20.Prosince 2013, 13:38:48

Paní Srbová, k Vašemu osobnímu pojetí víry mám stejný respekt, jako k jakémukoli mentálnímu hnutí kteréhokoli se svých spoluobčanů, kteří ovšem tento svůj stav mysli nestaví jako jediný možný přístup ke světu.

To však ale není případ článku, pod kterým diskutujeme. Přečtete-li jej pozorně, zjistíte, že autor pod záminkou poklidného adventního zamyšlení vyslovuje o světě soudy částečně nepravdivé, částečně zcela neověřitelné a na jejich základě dokazuje nevyhnutelnost existence boha a oprávněnost víry v něj. To je prostě nefér.

Ještě k tomu chápání: nechápu velké množství věcí, o kterých aspoň něco málo vím. Například kvantovou mechaniku nebo přenos genetické informace v živých organismech. Nemám totiž dostatek znalostí o těchto oborech a neovládám dostatečně aparát, kterým se v těchto oborech s fakty zachází, aby bylo možno dojít k nějakým do té doby neznámým závěrům. Avšak mohu s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že lidé, kteří k těm závěrům došli, předložili své postupy kritickému posouzení a výsledkem onoho posouzení je všeobecná shoda o těchto oborech, která je formulována v teorii. A ta bude platit do doby, než ji někdo jiný na základě zjištěných faktů a důmyslnějších myšlenkových postupů, zacházejících s těmito fakty, vyvrátí.

Žádný podobný druh chápání ovšem náboženská víra neposkytuje, neboť její předmět je z principu neověřitelný. Ne, že by "chápání" víry bylo zcela nepřijatelné, lidské mysli lze podsunout nebo v ní vyvolat v zásadě jakoukoli myšlenkovou konstrukci.

Vtip je ale v tom, že ten první druh chápání je prostě v orientaci člověka v přírodním i mezilidském okolí v každém ohledu úspěšnější.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Češi si (také) neumějí vládnout Pátek, 20.Prosince 2013, 16:18:21

To je sice pravda ve srovnání třeba s Německem nebo Nizozemskem, ale je tu dost dalších zemí které si "neumějí vládnout" podobně. Pokud má pan Kolařík či někdo jiný dojem, že je v ČR nějak výjimečný bordel, patrně delší dobu nemluvil na toto téma s někým z Ukrajiny, Rumunska nebo třeba Španělska.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pátek, 20.Prosince 2013, 17:07:19

Dogmata už netáhnou:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/322471-vetsina-polaku-je-ve-skutecnosti-neverici-ukazal-pruzkum.html
A proto je třeba se jich zbavit.

Panu Bajgarovi o respektu:
Kdybych byla věřící, tak bych vůbec nestála o to, aby nějací nevěřící měli respekt "k mému pojetí víry". To by mě vůbec neuspokojovalo. Chtěla bych, aby věřili v totéž, co já.
Vlastně máte asi štěstí, že věřící nejsem :-)

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pátek, 20.Prosince 2013, 19:03:23

Já mám taky svobodu říkat, že byste se jich měli zbavit.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pátek, 20.Prosince 2013, 19:09:27

Vidíte, jsem daleko horší než pan Bajgar. Pan Bajgar jenom chce, abyste mu dali pokoj. Kdežto já nedám pokoj vám.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Paní Hájková Pátek, 20.Prosince 2013, 21:56:50

Můžu se optat, jak vnímáte rozdíl mezi slovem dogma a axiom?

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Axióm a dogma Pátek, 20.Prosince 2013, 22:22:50

Axióm - základní věta, která se přijímá a bez důkazu se považuje za pravdivou.
Dogma - teze nepřipouštějící pochybnosti, námitky nebo kritiku.
Kdysi jsem četla takový názor:
Kdyby se geometrické axiómy dotýkaly lidských zájmů, určitě by se je lidé pokoušeli vyvracet.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Díky za odpověď Pátek, 20.Prosince 2013, 22:36:4

Je zajímavé co se stalo třeba s geometrií, když přestaly platit euklidovské axiomy. A jaký to má vztah k dogmatům různých církví... díky za námět na adventní rozjímání.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Sobota, 21.Prosince 2013, 06:46:22

Já vím, že existují věci, o nichž se nepochybuje. Ale většinou nepochybuji o úplně jiných věcech, než jsou neudržitelná církevní dogmata.
Například i celkem běžné mezilidské vztahy jsou založeny na určitých nezpochybnitelných premisách. Nejsou to ovšem dogmata ani axiómy. Ale když to někdo zpochybní, pevnost vztahu se tím naruší.
Otázkou je, co vlastně církevní dogmata udržují pohromadě a jestli to stojí za to.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

No nevím.... Sobota, 21.Prosince 2013, 06:51:36

... určitě v některých případech může mít myšlenka (tedy třeba myšlenka na zpochybnění něčeho) stejnou sílu jako čin. Ale zrovna tohle bych jako dogma nebral.
Mimochodem včera jsem hledal nějaká církevní dogmata...a při té příležitosti jsem si vzpomněl na celkem zábavný film Dogma od Kevina Smitha (http://www.csfd.cz/film/10216-dogma/).
Můžu se optat, která dogmata považujete za ta neudržitelná?

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Sobota, 21.Prosince 2013, 08:19:2

Ono je nakonec každé dogma udržitelné, když na tom lidi mají zájem. Otázkou spíš je, zda a jaký to má smysl tvářit se, že tomu věříme. Namátkou z toho výšeuvedeného článku o Polácích - třeba neposkvrněnému početí, nebo trestání hříšníků v pekle.
Důležité je, zda dogmata mají pro organizaci větší přínos než ztrátu.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Mám slabý pocit Sobota, 21.Prosince 2013, 08:52:52

že jsme se několikrát v diskusích zde na DR dotkli otázky, zda se dá nějak prokázat nebo ověřit existence "nekonečna". A jaký má toto slovo význam z hlediska třeba nějakých morálních principů. A jaký třeba v některých výpočtech, které možná používají nějací manažeři nebo bankovní úředníci.
A musím se přiznat, že v otázkách náboženských dogmat mám ještě větší zmatek. Vemte si třeba jen trojjedinost boha. Ale nemám problém tomu věřit, když to funguje :-)

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Sobota, 21.Prosince 2013, 09:09:22

Já se obávám, že podobná dogmata v minulosti sloužila pouze ke koncentraci moci - proti těm, kteří je zpochybňovali. Zdá se mi totiž, že věřit podobným věcem vůbec není důležité.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Důrazně upozorňuji... Sobota, 21.Prosince 2013, 09:20:14

že s ohledem na dobu mám dnes jediný úkol... a to hlídat pomalé rozpouštění směsi sádla a masa na plotně, takže jsem schopen zkusit Vám vysvětlit, proč to pro mne osobně důležité je .-).
Ale za mnohem důležitější bych považoval, věnovat se tomu, proč by bylo lepší z jakýchkoli úvah (a zejména těch výpočtů) vynechat nekonečna. Koneckonců i ty rillettes potřebují jen 6 hodin :-)

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Pane Kolaříku Sobota, 21.Prosince 2013, 09:31:43

To vzal už Bolzano... :-) A pokud by Vás to bavilo, zkusil bych chvíli hledat, který axiom z jeho úvah považuji za nedůležitý v současné praxi. (I teorii samozřejmě :-)

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Nikoli nezbytně, Sobota, 21.Prosince 2013, 09:53:20

já jsem si téměř jist, že my jsme v matematické analýze termín "potenciální nekonečno" nepoužívali.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Pane Kolaříku Sobota, 21.Prosince 2013, 10:01:52

Já vím, nevadí mi to, ale dostali bychom se k diskusi o povaze řad, zejména například přirozených čísel... A to nevím, zda by paní Hájkovou zajímalo... Držel bych se klidně raději té trojky. Teda trojice :-)
A rillettes je právě ta směs sádla a masa. Myslel jsem, že to z předchozího textu zřetelně vyplývá. Pravda, je tam i sůl a nějaké koření... :-)

Rudolf Převrátil - překladatel a publicista

Jen tak mimochodem Sobota, 21.Prosince 2013, 10:08:50

k diskusi o nekonečnech (moc mě to zajímá): jakou část matematiky zbouráte, když odmítnete aktuální nekonečřno? Cantorovu teorii množin a to, co se pak na ni nastavělo? Nechám se rád poučit.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Pane Převrátile Sobota, 21.Prosince 2013, 10:27:21

Nejsem matematik, takže si nejsem úplně jistý, ale mám pocit, že hlavně "zbourám" pravidlo vyloučení třetího, což je právě celkem zajímavý důsledek neexistence nekonečna pro naše mrzké pozemské bytí .-)

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Pane Převrátile, Neděle, 22.Prosince 2013, 08:56:50

to je těžké. Standardní axiomatická teorie množin, které se dnes říká Zermelo-Fraenkelova (ale vychází z Cantora), rovněž o "nekonečnu" téměř nemluví. Většina jejich axiomů dává intuitivní smysl pro konečné množiny. Nekonečno je do ní vneseno "axiomem nekonečna", který zhruba praví, že definujete-li "následníka" množiny X jako tuto množinu obohacenou o sebe samu coby prvek, tak existuje neprázdná množina, která s každým prvkem obsahuje i jeho následníka.
Tímto způsobem definice následníka se typicky konstruují přirozená čísla (tím, že nulu ztotožníte s prázdnou množinou), takže axiom v podstatě říká, že existuje množina všech přirozených čísel.
Popis této množiny je "postupný", tedy nejdřív řekneme, že obsahuje nulu, a pak pro každé přirozené čislo, které už tam je, obsahuje i jeho následovníka. Takže to by ukazovalo na ono "potenciální nekonečno".
Na druhou stranu axiom říká, že tato množina existuje, stejně jako existují jednotlivá přirozená čísla a ostatní množiny, což smrdí "aktuálním nekonečnem". Tak si to přeberte.

Alespoň za mých studií na MFF UK nebyla filozofie matematiky moc v kurzu. Považovalo se to všeobecně za něco, co je dobré pro ty, kterým to líp mluví než myslí, a to i přes existenci renomovaných osobností, kteří se jí zabývali. To už jste mohli jít rovnou na FF UK, tedy Fastfoodovou Fakultu, což, jak věděl každý matfyzák, byl barák plný veganskejch hipíků, kteří bydlí v čajovně a nemají budoucnost :)

Rudolf Převrátil - překladatel a publicista

Proč se ptám Neděle, 22.Prosince 2013, 10:36:39

Myslím, že pojem nekonečna, tak jak je budován a rozvíjen v matematice, má význam pro víru. Alespoň pro víru ateistů, k jejichž jedné odrůdě se hlásím. Nemluvě o mnoha hluboce uvažujících křesťanech, třebas o Blaisi Pascalovi. Že aktuální nekonečno asi nemá význam pro fyziku a přírodní vědy, mě netrápí. To, co zkoumají a vysvětlují tyto vědy, není zdaleka celá realita (společenská, individuálně psychologická atd.), a to přes všechny jejich pokusy, ne vždy zcelka neúspěšné, do těchto sfér proniknout. Koneckonců i přírodní vědy mají své třinácté komnaty, na něž samy o sobě nestačí.
Už v mládí jsem byl ovlivněn Spinozou a poté, co jsem se po svém prokousal marxismem a samotným Marxem (beztoho, že bych jej paušálně zavrhnul), jsem se vrátil - jako zainteresovaný amatér, nikoli profesionální filosof - k začátkům modernity, zejména ke Spinozovi, Pascalovi a Humeovi.
(pokračování)

Rudolf Převrátil - překladatel a publicista

Proč se ptám II Neděle, 22.Prosince 2013, 10:51:16

Spinoza staví své úvahy na aktuálním nekonečnu - definici Boha jako substance s nekonečným počtem atributů. To je něco zcela jiného než Bůh nebo bozi teistických náboženství. (Mimochodem, v češtině vyvolává termín náboženství zmatky. Jiné evropské jazyky vycházejí z latinského religio, tedy vazby na něco, co mne přesahuje; boha nemusí tento termín vůbec znamenat. Kdybych nemluvil česky, mohl bych se s klidným svědomím označit za nábožného, vědomého si tohoto přesahu.)
Zpět ke Spinozovi. Jsem si vědom výtek, které mu adresuje řada kritiků, hovořících o scholastičnosti a nehybnosti jeho koncepce (žádný prostor pro vývoj), o tom, že vlastně neposkytuje žádný prostor pro morálku atd. Myslím ale, že to jsou vedlejší problémy, s nimiž se bude možné časem (a myšlenkovou prací) vyrovnat. Inspirující je to aktuální nekonečno, s nímž Spinoza začíná jako s Bohem, a které později interpretuje termíny natura naturans a natura naturata, příroda tvořící a příroda stvořená.
Teď ještě k té matematice.
(ještě přijde dokončení)

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Nula a nekonečno Neděle, 22.Prosince 2013, 11:05:6

Jsou zajímavé symboly, které určitě mohou být užitečné při různých typech úvah a koneckonců i výpočtů. Rozhodně si ale myslím, že na nich není nic přirozeného a proto jsem také celkem rád, že stále existují autoři (i matematici), kteří nulu mezi přirozená čísla neřadí.
Jaký je pak význam těchto symbolů pro fyziku, přírodní a jiné vědy pak zřejmě asi hodně záleží na tom, zda považujeme matematiku za nějakým způsobem vyjímečnou nebo nadřazenou ostatním snahám o popis "celé reality".
Osobně zastávám názor, že tomu tak nemusí být, což (pro někoho možná paradoxně) právě umožňuje lépe poznávat, co jsou vlastnosti reality a co pak jsou vlastnosti již našich pokusů realitu popsat.

Rudolf Převrátil - překladatel a publicista

Proč se ptám III Neděle, 22.Prosince 2013, 11:23:25

K té "nadstavbě" nad teorií množin, o které jsem se zmiňoval, patří také poznání, že nekonečné množiny mohou být různě velké, což ovšem není jenom kvantitativní rozdíl. Množina přirozených čísel 1, 2, 3..., byť sama nekonečná, je např. radikálně menší než množina všech reálných čísel, třebas jen těch, které se nacházejí v intervalu od nuly do jedničky. Říkáme, že tyto množiny nemají stejnou "mohutnost". Technických detailů tohoto srovnávání, i když je založeno na jednoduché myšlence, raději sebe i potenciální čtenáře ušetřím.
Fakt rozdílné mohutnosti nekonečných množin mě vede k úvaze, že člověk je nekonečno (byť konečné v některých svých rozměrech, např. čase), nekonečno mj. jako nevyčerpatelný předmět sebepoznání, tedy řečeno se Sponizou také substance s nekonečným počtem atributů (i když Spinoze člověka takhle nekonečného neviděl), ale současně je součástí řádově vyššího nekonečna, kterému Spinoza říká Bůh. Vědomí tohoto rozdílu společně s vědomím vlastních dějin má pak pro člověka morální význam. Přikazuje mu určitou pokoru, ale neodsuzuje jej k bezmoci. Jeho rozum a svědomí (viz preambuli Všeobecné deklarace lidských práv) mu dává možnost orientovat se aspoň zčásti v tom obrovském vyšším nekonečnu a smysluplně jednat.
Navozuje mi to vše představu stavebního pozemku krátce po demolici staré a rozpadlé budovy. Kolem je pořád spousta suti, stavebních kvádrů, zejména úhelných, moc nevidět. Ale dá se na tom pracovat. Snad se najde přijatelná odpověď i na Pascalovu existenciální tíseň, v níž mu nezbylo, chtěl-li jednat racionálně, si na Boha prostě a pouze vsadit.
Děkuji za tuto diskusi, kterou vyvolala paní Hájková a dál rozdmychal pan Vyleťal. Mám o čem přemýšlet.

Petrasek Milan - penzista

R.P.- jde nejen o individuální mentální dispozice Neděle, 22.Prosince 2013, 12:25:17

ale také o to jaké jsou podmínky pro společensky konstruktivní řešení na
.......... .. stavebním pozemku krátce po demolici staré a rozpadlé budovy. Kolem je pořád spousta suti, stavebních kvádrů, zejména úhelných, moc nevidět. Ale dá se na tom pracovat......
V individuální rovině nabízí současná neoliberální společnost přímo neomezený prostor, ba povinnost ryze osobního angažmá.
Řešení výraznou preferencí egoistických zájmů se projevuje jako destruktivní.
Kamkoliv se pohnu, tam mne sleduje můj pes jménem Ego.........povzdechl bych si s Friedrichem N.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Konečné řešení Neděle, 22.Prosince 2013, 12:40:2

Ony ty úvahy o nekonečnu často (znovu) objevují, pokud se složité celky (například budovy), snažíme dělit na menší části jako jsou patra, byty, pokoje, zdi, cihly, malta, písek a nakonec snad i nějaké základní kameny.
Myslím, že náš pozemský život má tu výhodu, že nakonec lze vždy nějaký ten základní kámen najít. A nebo se na něm alespoň (svobodně:-), dohodnout.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

neřkuli Neděle, 22.Prosince 2013, 12:41:54

že o něj zakopneme... a sice si nakrásně dokážeme představit, že bychom jej mohli dokázat dále dělit, ale žádnou dostupnou metodou to prostě nejde a musíme jeho existenci přijmout jako empirický fakt :-)

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Nadstavba Neděle, 22.Prosince 2013, 12:59:37

to ani není, pane Převrátile, záležitost s mohutností různých nekonečných množin je dnes součástí standardní teorie (ZFC). Existuje nejen nekonečně mnoho nekonečných množin, ale dokonce "nekonečně mnoho nekonečností" (tedy kardinálních čísel).
Je pozoruhodné (teď jako matematik "ulítnu" a zafilozofuju si), že zatímco matematika během dvacátého století takto silně rozvinula pojem "nekonečna", fyzika naopak nekonečna bořila - konečná rychlost světla (a maximální možná), konečná velikost nejmenších částic hmoty, konečná nejmenší možná energie, konečný (omezený) efekt gravitace, konečná nejprve hmotnost, posléze i prostor ve vesmíru, jeho počátek a (pravděpodobně) konec. Dosud poznaný vesmír je zkrátka až nechutně konečný, a matematika, stvořená (či objevená, podle chuti) lidmi, a hýřící nekonečností, v něm působí docela podezřele. Jeden se těžko brání pocitu, že je v tom nějaký hlubší smysl. A že třeba (a teď jistě potěším pana Vyleťala) to nekonečno čeká někde "dále".

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Neděle, 22.Prosince 2013, 13:14:54

Mně zase inspiroval pan Převrátil svými úvahami o nekonečnu a o bohu k tomu, abych konečně taky vylíčila svou představu o tom, co by mohl být bůh. Ale teď se musím věnovat přízemním věcem, protože se blíží Vánoce :-)
A taky se musím trochu věnovat rodině.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Pane Kolaříku, Neděle, 22.Prosince 2013, 21:56:4

časy se mění, ale většinou ne moc. Já měl dosud dojem, že za "totáče" čajovny moc neexistovaly, tak mě vaše tvrzení mírně překvapilo. Každopádně stoprocentně vím, že matfyzáci chodili také do hospody, tehdy i dnes.
S prof. Vopěnkou je ten problém, že on má sice mezinárodní renomé, ale to si nezískal za svoje knížky o filozofii matematiky, nýbrž za "hardcore" matematické práce na poli (zejména) teorie množin. A když už máte za sebou kus opravdové matematiky, můžete si trochu té filozofie dovolit, aniž by vás fachidioti obvinili, že nevíte o čem mluvíte. Tuto výsadu je ale potřeba si zasloužit.

V posledním odstavci s vámi nemohu souhlasit. Když prohlásíme, že množina "existuje", neznamená pouze "jsme schopni si ji myslet". Axiom nekonečna lze totiž i negovat (což souvisí právě s pracemi Vopěnky), a dostanete opět teorii množin, ale alternativní. Ergo, "jsme schopni si ji myslet" je pouze odrazový můstek, ale v matematice si můžeme věci myslet, a pak o nich prohlásit, že neexistují.
Je to podobné jako s ateisty, alespoň těmi normálními. Aby mohli existenci všemohoucího Boha popřít, musí nejdřív pochopit o co jde, musí "být schopni si ho myslet". A pak prohlásit, že neexistuje. V podstatě tak jde o jakési alternativní náboženství, kdy negujete axiom existence Boha, čímž ale zároveň připouštíte, že by to mohlo být obráceně. "Skutečný" ateista by byl takový, kterému kdybyste vykládal o Bohu, tak by na vás zíral jako tele na nová vrata. A vsadím se, že takového tady nenajdete.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pondělí, 23.Prosince 2013, 01:29:8

Já chci jen poznamenat na okraj, že z některých takových, co v mládí navštěvovali hospodu a ne filosofickou čajovnu nebo kostel, někdy bývají nejlepší manželé nebo nejlepší otcové na světě.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Ještě dogma a axiom Pondělí, 23.Prosince 2013, 07:41:25

Spíš než otázka podobnosti mezi axiomem a dogmatem mi přijde na mistě otázka, čím se vlastně podobají. Dogmata (články víry) jsou odvozeny z Písma a církevní tradice, z axiomů se naopak odvozuje.

Články víry mají historické ukotvení. Kdyby se ukázalo, že Eukleides nikdy nežil, tak se tím geometrie založená na jeho axiomech nezhroutí, kdežto, kdyby se ukázalo, že nikdy nežil Ježíš...

Z hlediska geometrie taky jedno, jak na ten pátý postulát Eukleides přišel. Snažil se představit dvě rovnoběžky procházející jedním bodem a nešlo mu to? Ale třeba to převzal z tradice nebo měl nějaké vnuknutí.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Nikoli, pane Kolaříku, Pondělí, 23.Prosince 2013, 09:14:53

to jste mne pochopil zcela špatně. Poučovat vás, abych tak řekl lidově, bech se vesral. Že o alternativní teorii množin (nikoli tedy "bez axiomu" ale s negací axiomu nekonečna) také něco víte, to jsem předpokládal, když jste studoval MFF, a koneckonců se to dá najít na internetu. Já jsem ji pouze použil jako názorný příklad proč nesouhlasím s vaším tvrzením, že "v matematice ... slovo "existuje" ... neznamená nic jiného než "jsme schopni si ji myslet"". Protože to znamená víc. Příkladů je samozřejmě mnohem více, v matematice zcela běžně nejdříve popíšete nějaký objekt a pak dokážete (nebo postulujete), že neexistuje.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Pane Kolaříku, Pondělí, 23.Prosince 2013, 11:31:57

váš záměr více vážit slova, tedy více přemýšlet, než něco napíšete, vítám - to může úrovni diskusí na DR jen prospět :)
Škoda, že jste nezačal už u příspěvku, v němž jste z nějakého důvodu mylně usoudil, že ve mě vzbuzuje uvedení jména pana Vopěnky nelibost. Znám sice lidi, kteří ho nemají rádi, ale já ho neznám ani osobně, ani neznám jeho práce, takže nemám proč ho nemít rád. Tím "problémem" jsem chtěl poukázat na to, že co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. A na nikoho jsem tím neukazoval, neměl jsem k tomu v té chvíli důvod. :-)

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pondělí, 23.Prosince 2013, 14:12:11

Asi to není důležité, ale já jsem mluvila právě o těch "hospodských" typech. Někteří z nich ovšem kdysi neměli daleko ani k těm hipíkům - lidé bývají různí.
A svého syna (ať si říká, co chce) k těm nejlepším manželům a otcům počítám taky; ne že ne.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pane Kolaříku, Pondělí, 23.Prosince 2013, 14:58:57

dogmata jsou ještě méně důležitá :-)

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pane Kolaříku, to srovnání axiomů a dogmat Pondělí, 23.Prosince 2013, 16:21:28

je v rámci diskusi o tomto článku k věci a byl bych rád kdyby na to někdo reagoval. O historicitě křesťanských příběhu pan Vyleťal píše. Abrahámovská náboženství (Judaismus, křesťanství a islám) jsou historická, vztahují se k jedinečným událostem.

Geometrie, ale třeba i budhismus historické nejsou. Budhismus nezávisí na existenci historického Gautamy Budhy, ale judaismus bez Mojžíše, Islám bez Mohameda není možný.

Jeden z důvodů, proč byl upálen Giordano Bruno bylo to, že uvažoval o jiných obydlených světech a tím historickou jedinečnost vtělení Boha zpochybnil. Jak by obyvatelé jiné planety mohli být spaseni skrze Ježíše Krista, když o něm nevědí?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.