Tábor vyčerpal celoroční kvótu zamoření prachem

Vratislav Dostál

Tábor se stal prvním jihočeským městem s vyčerpanou celoroční kvótou počtu dní s překročeným denním limitem pro polétavý prach. I další jihočeská města trápí znečištění prachem a benzo-a-pyrenem.

V Táboře přesáhla míra znečištění ovzduší legální hranici. Tábor se tak stal prvním jihočeským městem, které vstoupilo do „smogové ligy“ měst s vyčerpanou celoroční kvótou počtu dní s překročeným denním limitem pro polétavý prach.

I další místa v regionu ale mají problémy se znečištěním prachem nebo rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. Znečištění ovzduší přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Pro znečištění polétavým prachem (PM10) povoluje zákon i evropská směrnice o ovzduší překročit denní limit (50 µg/m3) maximálně po pětatřicet dnů během kalendářního roku. Monitorovací stanice v Táboře dle údajů ČHMÚ překročila limit šestatřicetkrát 3. prosince. Stanice Vodňany překročila zatím limit po 34 dny,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Připomněl, že celoroční průměrná koncentrace prachu v Táboře za poslední čtyři roky sice zákonný limit neporušila, ale hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro ochranu lidského zdraví překračovala o 50 až 60 %. „Také obyvatelé Českých Budějovic nebo Vodňan v uplynulých letech dýchali vzduch, jehož znečištění výrazně překračovalo hodnoty zdraví nebezpečné,“ dodal Šutra.

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemný prach zahrnuje částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5), které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího ústrojí, a proto jsou pro zdraví lidí nebezpečnější.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky například z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnost vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí,“ zdůraznil Šuta.

„Koncentrace jemného prachu naměřené v Českých Budějovicích v uplynulých letech překračovaly doporučené hodnoty pro ochranu zdraví o sedmdesát až sto procent,“ dodal s tím, že o třicet až sedmdesát procent je v Českých Budějovicích překračován zákonný limit pro rakovinotvorný benzo-a-pyren.

„Jde o polycyklický aromatický uhlovodík, který vzniká při nedokonalém spalování například v automobilových motorech, v průmyslových procesech nebo v lokálních topeništích,“ uzavřel.