Lidé se ve volbách rozhodovali převážně podle programu a šancí jej realizovat

Vratislav Dostál

Dva týdny před volbami byly hlavními důvody volby určité strany pro třicet procent voličů program a politika strany a pro téměř stejně velkou část šance provést potřebné změny, kterou podle nich tato strana má.

Dva týdny před sněmovními volbami provedla agentura STEM šetření, které zkoumalo důvody preferencí voličů jednotlivých stran. Lidé, kteří deklarovali svou účast ve volbách, nejčastěji jako hlavní důvod volby určité strany uváděli program a šance tento program realizovat. Respondenti vybírali jednu ze sedmi možností.

Téměř třetina dotázaných odpověděla, že hlavním důvodem jejich preference je volební program a politika strany. Takřka stejný podíl lidí uvedl, že jimi volená strana má největší šanci prosadit potřebné změny v naší zemi.

Pro přibližně desetinu lidí byla hlavním důvodem politická orientace strany, pro další desetinu vůdce strany anebo jiné její kandidující osobnosti. Pouze dvanáct procent lidí uvedlo, že jsou pravidelnými voliči strany. A jen čtyři procenta respondentů připustila, že je k volbě přesvědčila volební kampaň.

Příznivce ANO vedla k volbě především víra, že toto politické hnutí má největší šanci provést potřebné změny ve státě — téměř každý druhý ze stoupenců to uvádí jako hlavní důvod. Významnou roli sehrál i volební program a osobnosti — zřejmě především osoba předsedy. V porovnání se stranami, které byly ve sněmovně už v minulém období, u příznivců ANO zabrala i volební kampaň. Zcela bezvýznamná byla pro ně naopak politická orientace hnutí.

Šance provést potřebné změny byla i důležitou motivací volby ČSSD — uvedla ji jako hlavní důvod třetina a téměř stejně velký podíl ji volil kvůli konkrétní politice a programu. Méně často byla motivem volby sociální demokracie její levicová orientace nebo tradice volby, stoupence ČSSD nepřivedl k volbám protest ani osobnosti lídrů nebo volební kampaň.

V případě KSČM hrála rozhodující roli její konkrétní politika a také tradiční volba příznivců. V druhé řadě její příznivci akcentovali šanci na změny a politickou orientaci strany. Podobně jako v případě ČSSD, jen minimální vliv na volbu komunistické strany měly motivy protestu proti jiné straně, kampaň nebo osobnosti.

Tradiční volba byla vůbec nejčastějším důvodem hlasu pro ODS — uvedly ji dvě pětiny příznivců. Na dalších místech jsou šance na provedení změn, konkrétní politika a politická orientace, ovšem tyto motivy jsou u ODS slabší než u většiny ostatních stran.

Důvody volby TOP 09 jsou poměrně vyrovnané. Podobně jako v případě ČSSD nebo KSČM, významnou úlohu hrála konkrétní politika a program (uvedla téměř třetina sympatizantů strany), podstatně častěji než u jmenovaných stran však lidé volili TOP 09 kvůli osobnostem, respektive kvůli předsedovi (uvedla skoro čtvrtina). Význam pro potenciální voliče měla i šance provést změny a politická orientace strany. Tradiční volba logicky vzhledem ke krátké historii strany roli příliš nehrála.

Naopak u stoupenců KDU-ČSL byla tradice volby strany jako hlavní důvod poměrně častá (uvedl každý čtvrtý), ve stejné míře byla uváděna i konkrétní politika a program, o něco méně pak šance provést potřebné změny. Další důvody — personální, protestní, obecná orientace nebo kampaň — byly zřetelně slabší.

Okamurův Úsvit dostal hlasy jednoznačně hlavně díky popularitě svého předsedy. Na druhém místě byla šance na provedení změn, na třetím program, na čtvrtém kampaň. Stejně jako u hnutí ANO roli samozřejmě nehrála tradice volby ani pravolevá orientace.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 8.-15. října. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1052 respondentů.