Pane Hašku, teď už vím, o co Vám skutečně jde

Pokud nedojde k rychlé nápravě důsledků násilného mocenského puče v sociální demokracii, potom se příští volební výsledky ČSSD do Poslanecké sněmovny nebudou příliš odlišovat od současného fiaska ODS.

Jsem přesvědčen, že pokus o mocenské převzetí vedení ČSSD by se ze strany Michala Haška a Jeronýma Tejce odehrál v případě jakéhokoliv volebního výsledku sociální demokracie. Nejde totiž o vyvození odpovědnosti za volební výsledek, ta by musela být objektivně vyvozena vůči celému vedení strany,“ napsal Bohuslav Sobotka.

Není větší chybou při řešení jakékoli zapeklité situace, než se bez rozmyslu unáhlit a zapomenout na věčně platící poučku „dvakrát měř a jednou řež.“ Na české politické scéně se událo dosud nevídané a neslýchané. Několik hodin po zveřejnění neradostných výsledků, které v mimořádných volbách získala sociální demokracie, došlo po několikaleté přípravě k vyvrcholení sporů uvnitř strany.

Bezvýhradně oddaní Miloši Zemanovi – Hašek, Škromach a Tejc - tajně navštívili svého ctěného guru v Lánech, aby se s ním vzájemně poradili o možnosti, jak z vedení strany odstranit předsedu Bohumila Sobotku, budoucího možného premiéra.

Cestou zpět i po návratu do sídla ČSSD v Lidovém domě převládala radost z poučení od zkušeného politika a nesporně chytrého učitele, který slíbil podporu. Haškovi se až zatočila hlava z představy, že on by mohl být konečně tím slavným vyvoleným – bude předsedou vlády.

Před novináři návštěvu u prezidenta původně zapřel a vyrukoval jen s krátkou zmínkou, že Bohuslav Sobotka by měl přijmout přímou osobní, politickou odpovědnost za historicky nejhorší výsledek ČSSD ve volbách. 


Haškovo prohlášení svědčí o naprosté ztrátě soudnosti, když řekl: „Kdybych já byl předsedou sociální demokracie a dostal jsem ve volbách 20,5 procenta, oznámil bych rezignaci,“ Myšlenku pak dále rozvinul Roman Onderka, blízký přítel Michala Haška, a přednesl narychlo připravenou výzvu předsedovi strany k odstoupení. 

Jako by právě spadli z měsíce. Nebyli snad všichni, kteří se teď násilným způsobem pokouší převzít mocenské vedení strany v kontaktu se svými stranickými kolegy ve volebním štábu? Co dělali po celou dobu trvání předvolební kampaně?

Neumožnil snad někdo 1. místopředsedovi ČSSD Haškovi případné aktivity k prosazení zlepšení volební kampaně? Jistěže ano, ale pro dlouhodobě chorobnou touhu po moci nevnímá skutečnost, kterou vidí obyčejní lidé, totiž to, že právě on má svůj velký podíl na současném výsledku.

Ve svém projevu před volbou předsedy sociálnědemokratické strany v roce 2011 prohlásil: „Chci sílu, která osloví 40 až 50 procent české veřejnosti. Nemusíme slibovat všechno všem. Nemusíme si kupovat voliče lacinými sliby typu třináctý důchod. Podpořme více malé středové strany, spolupracujme s lidovci, spolupracujme se zelenými.

Slovní přestřelky v přímém přenosu se pak v průběhu několika roků střídaly s ujišťováním o jednotě a přátelské spolupráci ve vedení strany. Častý obsah komentářů v médiích však sděloval pravdu o názorovém nesouladu uvnitř ČSSD mezi „haškovci“ a „sobotkovci.“

Postupný pokles preferencí se musel zákonitě projevit. Podle průběžných výsledků předvolebních průzkumů nejméně osm procent potenciálních voličů sociální demokracie, příznivci i mnozí členové strany ztratili trpělivost a rozhodli se k volbě jiné strany.

V řadě členů předsednictva ČSSD, kteří odhlasovali výzvu Bohuslavu Sobotkovi, aby odstoupil jsou: Vlasta Bohdalová, Petr Dolínek, Jaroslav Drozd, Lenka Fojtíková, Michal Hašek, Petr Hulinský, Milan Chovanec, Lenka Kadlecová, Martin Netolický, Roman Onderka, Irena Ropková, Jiří Rozbořil, Adam Rykala, Zdeněk Seidl, Radek Scherfer, Zdeněk Škromach, Milan Urban, Jana Vaňhová, Markéta Wernerová a Jiří Zimola.

Bylo by nespravedlivé neuvést ty statečné, kteří odolali nátlaku Haška, Škromacha, Onderky, ale i jiných výtečníků, všech, kteří připravili podivný program povolebního večera 26. listopadu 2013.

Po dlouhé bouřlivé debatě před hlasováním si zachovali svůj soudný rozum s nadhledem tito členové předsednictva ČSSD: Karel Březina, Richard Dolejš, Richard Falbr, Alena Gajdůšková,Petr Krčál, Hana Orgoníková, Jiří Petrů, Bohuslav Sobotka, Martin Starec, Milan Štěch, Petr Vícha, Václav Votava a Lubomír Zaorálek.

Tato neobvyklá událost se zapíše do historie sociální demokracie. Velmi pravděpodobně negativně ovlivní názory a důvěru dosavadních sympatizantů k mnohým seriózním politickým představitelům v Poslanecké sněmovně a v Senátu, kteří obětavě pracují pro své voliče ve volebních obvodech.

V jednom z nespočetného množství diskusních příspěvků pod vydanými články na aktuální téma o mocenském převzetí vedení ČSSD jeden čtenář uvedl stručný a výstižný názor: „Děkuji vám pane Hašku, že jste mi otevřel oči, teď už přesně vím, co jste zač.“ Ten vzkaz říká naprosto všechno.

Pokud nedojde k rychlé nápravě důsledků násilného mocenského puče, potom se příští volební výsledky ČSSD do Poslanecké sněmovny nebudou příliš odlišovat od současného fiaska ODS.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.