Senátoři poprvé v historii schválili zákonná opatření navržená vládou v demisi. Horní komora tak nahradila Poslaneckou sněmovnu, ta musí ale po svém zvolení normy potvrdit

Kvůli jednání Senátu zrušil premiér Jiří Rusnok plánovaná jednání. Ke zvýšení plateb za státní pojištěnce před zákonodárci řekl, že ročně oproti současnosti stát zaplatí o zhruba 4,7 miliardy korun více. „Důvodem tohoto opatření je neudržitelná finanční situace celého systému veřejného zdravotního pojištění, která vyžaduje okamžité řešení,“ vysvětlil předseda vlády.

Senát tak schválil navýšení vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává příslušné pojistné na veřejné zdravotní pojištění za státní pojištěnce, ze současných 5 355 korun na 5 829 korun. Oproti současnému stavu bude pojistné na veřejné zdravotní pojištění činit 787 korun na osobu a měsíc, což znamená navýšení platby za státní pojištěnce o čtyřiašedesát korun.

Nutná změna zákona o veřejných zakázkách pak zvyšuje současné limity pro veřejné zakázky na stavební práce na šest milionů korun. Původně plánované snížení na milion by údajně vedlo ke zvýšení administrativní zátěže a finančních nákladů jak na straně zadavatelů, tak na straně dodavatelů.

„Byl by zpomalen investiční proces v oblasti stavebnictví, neboť délka řízení před uzavřením smlouvy by byla nepřiměřeně prodloužena a tím by byl pravděpodobně také negativně ovlivněn trh se stavebními zakázkami obecně,“ uvedl Rusnok.

Ročně je zadáváno přibližně 3 500 nadlimitních veřejných zakázek o celkovém objemu přesahujícím 200 miliard korun. Pokud jde o významné veřejné zakázky, je na příští rok plánováno zadání přibližně osmdesáti významných veřejných zakázek o souhrnné předpokládané hodnotě přesahující dvaaosmdesát miliard.

Senátoři také schválili zákonné opatření, které mění daňové zákony v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku. Na rozdíl od vládní předlohy v něm senátoři upravili zdanění investičních fondů tak, aby se na ně vztahovala i nadále současná právní úprava. Senátoři také z předlohy vypustili možnost mimořádných odpisů firemního majetku.

S touto změnou nesouhlasí první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. V reakci na jednání senátorů uvedl, že zrychlené odpisy pro firmy je jeden z mála prorůstových nástrojů, který opravdu funguje.

„Mohli jsme si to ověřit v první fázi krize v letech 2008 a 2009. Zamítnutí tohoto návrhu v Senátu na popud sociální demokracie bude mít negativní dopad zejména na boj s nezaměstnaností,“ uvedl lídr TOP 09 ve Středočeském kraji a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Již ve středu Senát schválil zákonné opatření, které určuje, že daň z převodu nemovitosti bude nadále platit prodávající. Všechny čtyři úpravy zákonů bude muset posoudit prezident a schválit nová Poslanecká sněmovna, která vzejde z předčasných voleb koncem října.

„K 1. lednu 2014 je nezbytné přizpůsobit stávající daň z převodu nemovitostí rekodifikaci soukromého práva tak, aby bylo zabráněno vzniku řady mezer a neprovázaností, které by způsobily nespravovatelnost této daně, právní nejistotu dotčených subjektů a v konečném důsledku výpadek na příjmové straně státního rozpočtu v řádu miliard korun,“ vysvětlil nutnost změn premiér.