Je česká pravice nepoučitelná?

Letošní zpráva předsedy Evropské komise Barrosa se zabývá nutnými dalšími kroky k prohlubování integrace. Zpráva hodnotí minulý vývoj v krizi a poučení do budoucna, jako podklad zásadní diskuse před volbami do Evropského parlamentu.

Měli jsme mnoho těch, kdo už při zahájení jednání o přijetí ČSR a pak ČR do Evropských společenství prosazovali co největší liberalizaci a nepodvazování soukromých „férových“ podnikatelských aktivit kontrolou státu. Tam, kde nebyly příliš okatě ohroženy principy evropské integrace, se to podařilo.

V historických souvislostech se při všeobecném uznávání prezidenta T. G. Masaryka zapomněl jeho výrok „Kdyby mně bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských“. Bylo to mnoho desetiletí před etapou globalizace, kde jsou integrace a spojené úsilí o rozvoj daleko významnější.

Až na krajní levici prosazovaly po „sametové revoluci“ všechny politické strany co nejrychlejší vstup do Evropských společenství. Česká pravice chtěla maximální liberalizaci v co nejkratším období. Nevyužila se většinou ani možná přechodná ochranná opatření pro sektory, které se mohly přizpůsobit zahraniční konkurenci.

Komise nám pomohla prosazením jednostranné asymetrie: společenství budou snižovat a pak likvidovat dovozní cla a jiné bariéry obchodu v EU 2x rychleji, než přidružené státy.

Řada představitelů evropské levice v EU doporučovala delší období přidružování, aby se řízení ekonomiky a český management adaptovaly na dravou konkurenci. Britští thatcheristé doporučovali českým expertům privatizaci až po restrukturalizaci; pak bude výnos z privatizace státních podniků mnohonásobně vyšší.

Před zasedáním Rady vzájemné hospodářské pomoci v Sofii doporučoval vedoucí představitel Evropské komise československé vládě snažit se zachovat RVHP jako nástroj pomoci Západu Východu, protože ČSR zná problémy centrální příkazové ekonomiky a našim aktivitám v tomto směru lze věřit. Ale naši zástupci prosadili proti úkolu Čalfovy vlády RVHP zrušit a spolupráci s členy omezit.

Česká vláda nevyužila možnosti státní pomoci a dokonce i pomoci EU (fond EGF) k ukončení dnešní krize, když stát před vstupem do EU proti názoru Komise odkoupil pochybné, zřejmě nesplatitelné úvěry, aby se banky daly prodat za zbytkovou cenu za hranice. Do limitů státem povolované pomoci z krize (rezerva 4,6 bilionu eur) se nezapojily jen Bulharsko, Rumunsko a ČR.

Jako poučení z evropských a dvou světových válek o potenciální bohatství, zejména přírodní zdroje, se začal vytvářet dobrovolným přesunem působností, které nemohou zajistit samy státy buď vůbec, nebo méně efektivně, na společenství, zárodek Spojených států evropských.

Poslední základní pilíř - Evropská rada, byla ustavena v roce 1974, dvacet let před přijetím ČR do EU. Spojené státy evropské se neobejdou bez společné hospodářské a postupně sbližované sociální politiky, podpořené společnou měnou. Proto bylo zavedení eura po splnění podmínek podmínkou přijetí do EU a bylo schváleno referendem.

Letošní zpráva předsedy Evropské komise Barrosa se zabývá nutnými dalšími kroky k prohlubování integrace. Zpráva hodnotí minulý vývoj v krizi a poučení do budoucna, jako podklad zásadní diskuse před volbami do Evropského parlamentu. Český výtah krátil hutný obsah na cca 1/10, zato kritika, často demagogická, byla mnohem rozsáhlejší.

Zpráva navrhuje posílit působnost Unie zejména v oblasti ekonomické, sociální a zahraniční politiky ve všech segmentech, ale s tím, že by v působnosti Unie neměly být agendy bez přidané hodnoty pro Evropu; ne to, k čemu mají blíže členské státy.

Vymezení rozhraní je věcí diskuse. Základem ale nemůže být nezdůvodněná negace. A v procesu vytváření Evropy bez hranic jsou podmínkou základní ekonomická a sociální pravidla i měna.

Patří sem restrukturalizace výroby. Nechtěly multinacionály při poklesu výroby a zaměstnanosti převést důsledky na zahraniční pobočky? Nedochází ke konkurenci v daňovém dumpingu?

Mezi závažné problémy veřejných financí, které nemohou efektivně řešit samy státy, patří jak legální, tak ilegální daňové úniky. Vládou prohlubovaná stagnace až recese vedla k tomu, že řada mírných opatření úřednické vlády k nápravě se pro pravici jeví jako ohrožující zdraví veřejných financí.

Nebyla to však pravicová koalice, která každým krokem svých reforem tlumila rozvoj ekonomiky a zaměstnanosti? Komu jsou určeny proklamace, že se nejprve dosáhlo stagnace, recese a prohloubení vládního dluhu, aby se obnovil růst ekonomiky a byly levné vládní úvěry, bez ohledu na prohlubování sociálního napětí i kriminality?

Zásadní jsou investice. Ne všude jsou fyzici a chemici tak dobří, jako paní Thatcherová a Merkelová. Proč by nebyly investice do veřejných služeb veřejného sektoru dokonce efektivnější než soukromého sektoru? V obou případech se dotují služby z veřejných prostředků.

A zdrojem růstu mohou být i daňové úniky. Podle návrhu rozpočtu na letošní rok zajistí ministerstvo financí příjmy z dodanění českých subjektů se sídlem v zahraničí ve výši 900 milionů Kč.

Podle odhadu Evropské komise z doby projednávání zdanění odtoků financí ze států jejich vzniku by ČR získala v roce 2014, kdy zdanění zavádí v rámci posílené spolupráce první skupina členských států EU, 700 milionů eur, v roce 2020 již jednu miliardu eur, tedy 18 až 26 mld. Kč. Přistoupení ČR k posílené spolupráci lze projednat ve velmi krátké době.

Podle jiného odhadu Komise odtéká zejména odsunem sídel podniků z EU do zahraničí ročně jeden bilion eur, tedy cca 26 bilionů Kč. Podíl ČR lze odhadnout na jedno procento - cca 260 mld. Kč. Odhad OECD je jen 250 mld. eur, pro ČR tedy jen 75 mld. Kč. 

Opatření proti únikům z ČR do států EU i skupiny G20 mohou být složitá. Jednodušší mohou být po 15. listopadu 2011 u bývalých kolonií, v nichž se namísto klasické daňové struktury užívají místní poplatky.

Kasační řízení před Velkou porotou Evropského soudního dvora potvrdilo názor Evropské komise, Španělska a Aleut proti Spojenému království a Gibraltaru, že je systém poplatků v rozporu s daňovým právem EU. Pak by stačilo požádat Evropskou komisi, aby projednala s WTO návrh odvetných opatření.

V částkách nejsou daňové úniky a podvody, ztráty z nepoužitelných zakázek a nedostatku kontroly.

Před volbami do Evropského parlamentu hodnotí Komise dosavadní etapy integrace zejména ve vztahu k doznívající krizi a navrhuje další rozvoj, návrhy diskutuje na konferencích v členských státech. Nemohl by Senát v listopadu zorganizovat takovou diskusi s Komisí i v ČR? 


A nenalezl by se u nás časopis, který by přetiskl Barrosovu zprávu, aby bylo k čemu diskutovat?

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.