Panstvo z ODS o tom ví lautr...

Tomáš Steiner

ODS chce posílit roli obcí, aby mohly omezovat sběrny kovů. Spolu s dalšími opatřeními tak vyrábí bič na ty, kteří se živí, jak to jde. Představa, že všichni sběrači kovů jsou zloději, je směšná.

Pro mě jako kutila a amaterského kováře jsou sběrné suroviny jedinečným a vlastně téměř jediným dostupným zdrojem materiálu pro práci. A samozřejmě i pro spousty dalších lidí jako jsem já. Ve sběrnách, jak dnes fungují, se totiž nejen vykupuje, ale i prodává. Takový sortiment tvarů a druhů kovových materiálů nemá žádnej velkoobchod a hlavně je třeba na druhém koneci republiky a nic neprodá v malém. Kdyby se tu zavedl stejně ohavnej systém jako je v takzvaných obecních sběrných dvorech, tak budou lidé odevzdávat i kovy zdarma do těch dvorů a dále s tím budou obchodovat jen firmy. V těchto sběrných dvorech funguje nesmyslný předpis, že i když by se vám něco hodilo, tak to tam dostat, ani koupit nesmíte. Přitom nejlepší způsob recyklace je, když něco vyhozeného někdo jiný potřebuje.

Založil jsem „Muzeum traktorů domácí výroby“. Sbírám je a také sbírám informace o nich a fotky z celého světa. Všechno jsou to vlastně funkční recykláty a i konstrukční lahůdky postavené vesměs z kovošrotu, nejen z dílů starých aut, náklaďáků, ale i všemožných dalších strojů. Některé exponáty jsem pořídil od dědiců jejich stavitelů za cenu šrotu a zachránil před čínskými hutěmi. Ale o tom třeba někdy příště.

Mnoho sběrařů - výkupců je solidních a jistí se, aby nebyli zataženi do vykupování kradeného. Mají systémy několika kamer se záznamem a dá se najít, kdo co přivezl i před dvěma týdny.

Naprostá většina kovového odpadu je legální výkup a sběrny se uživí bezpečně i bez vykupování kradeného. Ono je s tím taky docela dost práce. Věci se musej rozebírat a třídit. Hliníkové součástky zvlášť bez stopy železa, vadí i zalomené šrouby; litina, která se musí nadrtit; silná ocel zvlášť a napálit na maximálně osmdesát centimetrům délky; plechy a tenká ocel do dvou až tří milimetrů nalisovat balíky; nerez zvlášť; několik druhů barevných kovů a několik druhů slitin; veškerej plast odstranit.

Víte kolik dost drsný práce je s rozebráním automatické pračky? A obsahuje až na silnou ocel uplně všechny výše vyjmenované druhy materiálů. Na výrobní lince, kde dělaj jeden typ pračky, to můžou dělat roboti, ale rozebrat hromadu praček, kde je každá jiná, to musí dělat člověk a musí u toho myslet. A na tom rozebírání a třídění se vydělává - to je obživa sběrařů. Většina dnešních automatických praček obsahuje betonové závaží, takže když přivezete komplet nerozebranou pračku, nedostanete buď nic, nebo skoro nic, nebo jednu korunu za kilo. To znamená padesát až sedmdesát korun za pračku. Když z toho před odvozem vyndáte dvacet kilo betonu, je z toho směska s převahou železa a dají vám tři koruny za kilo, což je sto dvacet až sto padesát korun.

Ale po rozebrání je z ní odhadem: nerezovej buben sedm kilo za třicet korun na kilo = 210 korun, litinovej kříž pět kilo za 4,50 = 22,50 korun, sedm kilo elektromotor za patnáct korun = 105 korun, dvě kila hliníkové řemenice a čela motoru za pětadvacet = 50 korun, plechová skříň patnáct kilo za čtyři koruny = 60 kč, extra specielně rámeček od skleněných dvířek většinou z nikelitu - slitina niklu, za tu je taky dost. Tím to ale nekončí. Někde jinde zase rozebíraj ty elektromotory a elektroniku. A sběrař musí vybrat plasty a sklo a dát k likvidaci.

Když tu pračku odevzdáte rozebranou a roztříděnou, dostanete za to tři, nebo čtyři stovky. Ale člověk, který to neumí, to bude dělat půl dne. Ti, co to uměj, dokážou rozebrat za den spoustu praček. To samý sporáky, kola, atd. Živí se tím dost lidí.

A tak to je s každým strojem. A spousta Romů to dělá, uměj ty věci rozebírat. Já jsem třeba jeden čas taky dělal to, že jsem si ze sběren vozil převodovky, dali mi to za tři koruny za kilo, rozebíral je a pak zase vozil zpátky zvlášť hliník za pětadvacet korun za kilo, zvlášť ocel za čtyři koruny za kilo, zvlášť litinu za  4,70 kč/kg. Ceny se sezónně pohybují plus mínus dvě koruny za kilogram.

Ale taky jsem ve šrotu našel vzácnosti, jako převodovku s jeepa Dodge WC z druhý světový, byla v pořádku, stála mě 150 korun a prodal jsem jí za 1200 Eur. Podstatný ale je jí poznat a najít kupce.

Sběraři se tedy živej hlavně tříděním, rozebíráním, dělením a drobněním, lisováníém atd.

Šrot z nejmenší malé sběrničky jde většinou do větší sběrny, kde se zase dál třídí a zpracovává, pak zase do větší, odtud zase něco poodvážej lidem, kteří se na rozebírání dané věci specializují. Jde to přes celý řetězec firem a firmiček, jednotlivých živnostníků i gigantů. Je na tom velká dělba práce, vcelku živelně organizovaná, žádný supermanager to neřídí. Nakonec se tím plněj většinou lodě a jde to skoro všechno do Číny a Indie. Na ten východ se dovážejí i nerozebraný a netříděný věci a pak to tříděj tam.

Argumentuju zkušenostmi, které se v diskuzích příliš neobjevují, protože o sběrnách diskutují samí intelektálové, a lidi, co kutěj a svařujou užitečné věci, nebo artefakty z odpadů, články nepíšou.

A panstvo z ODS o tom ví lautr hovno.

    Diskuse
    September 24, 2013 v 9.33
    Dobrý den pane Steinere,
    díky za velice zajímavou exkurzi do oblasti sběrných surovin.

    Mějte se dobře

    ŠŠ
    September 24, 2013 v 9.33
    Intelektuálský nápad
    Já vím, intelektuálové by do toho neměli co kecat. Jenže: neměli by se lidi, co kutěj a svařujou užitečné věci, v zájmu svých zájmů dát dohromady, aby si je pohlídali? Pomohli by nejen sobě, ale i občanské společnosti.
    Nebo ne?
    ??
    September 24, 2013 v 16.04
    Pro ty , co chtějí vědět víc než panstvo z ODS a p. Steiner.
    Je spousta lidí, kteří se nechtějí tahat s pračkou do sběrny a vydělat na tom. Odstaví ji na sběrném dvoře a systém jim nepřipadá stejně ohavný jako p. Steinerovi. Navíc se automaticky předpokládá, že dotyčnou věc neukradli, protože na ní nechtějí vydělat. Takže existuje možnost dvojího přístupu. Sběrný dvůr zadarmo a sběrna za peníze. Tento systém, bez problémů funguje v Německu. Proč ne v Čechách ? Možná proto, že v Německu pokud chcete na šrotu vydělat, projdete velmi přísnou kontrolou totožnosti, bez pardonu. Kopírování osobních dokladů je samozřejmostí. Co v tom Čechům brání ?
    TS
    September 25, 2013 v 3.06
    Děkuji za reakce a máte v mnohém pravdu.
    Děkuji za reakce a máte v mnohém pravdu. Tento článek se samozřejmě celému problému nevěnuje vyčerpávajícím způsobem. Je to jen kompilát mých dvou komentů narychlo napsaných na Facebooku jako reakce v debatě, kde zaznělo mnohé z toho co i vy zde píšete . To co píšete zaznívá často, už o tom bylo napsáno mnohé, jen jsem přivolil přátelům, že to co píšu by mělo být doplněno i mězi články .

    U nás se ve většině sběren / ve všech které znám/ při výkupu totožnost samozřejmě kontroluje, totožnost a číslo OP se zapisuje a taktéž i registrační značky vozidel, která šrot přivezla, navíc má většina sběrařů kamerové systémy se záznamem, takže i s kradenou občankou nemá zloděj anonymitu. . Sami sběraři nechtějí být do zlodějen zataženi a nechtěj na ní doplácet, protože samozřejmě funguje princip propadnutí věci a když někdo vě sběru objeví svou kradenou věc, tak jí dostaně zpět a výkupní cenu, kterou zloděj dostal sběrařovi nikdo nevrátí a sběraři jí težko z těch zlodějů pak páčí. Mohou se jen se zlodějem soudit, což nebývá snadné. Sběraři také němají náladu jezdit na půldenní policejní výslechy třeba až na kraj, zatímco jim práce stojí.

    Dále k tomu ještě chci ppoznamenat, že ty firmy napojené na obecní sběrné dvory, to jsou na rozdíl od běžných kovošrotáků spíš ti mafiáni a navíc propojení s politickými a byrokratickými kruhy. Ti už mají samozřejmě propracované plány na demontovny a třídírny odpadů provozované bve spolupráci s obcemi za využití otrocké práce lidí donucených dělat jako nezaměstnaní veřejně prospěšné práce. A navíc nemaj nejměnší chuť lidem kterým se něco vě zběrných dvorech hodí jim to prodat, natož dát zdarma. Mají v tom smyslu i propracované byrokratické předpisy. Hájí se nechutnou byrokratickou hatmatilkou a newspeakem norem ISO 9xxx, že i kdybyste chcipaql mrazem, tak tu starou dřevěnou paletu vam na otop nedaj ani neprodaj, protože vše nehledě vůbec na dopravní náklady vozej exkliuzivnímu smluvnímu odběrateli - do 150 km vzrálené výrobny dřevěných briket či teplárny z ranku šefíka Topolánka. I kdybste při tom, že odevzdáváte v obecním městském dvoře provozovaném vítězem výberového řízení , jakousi nadnárodní firmou typu Veolia zdarma svou starou pračku viděl na hromědě historický vzácný model parního stroje, tak vám ty dvě kila kovu nesměj dát ani zadarmo, ani prodat.
    Prostě nelidskej hnus.

    Starý svět sběren je dejme tomu svět starého liberalismu tak nějak bližšího lidu, , zatímco svět obecních sběrných dvorů je svět ukrutného neoliberalismu.
    TS
    September 25, 2013 v 3.24
    Trošku to pro názornost přeženu :-)
    Kdyby se ty pověstné poklopy kanálů nekradly, museli by si mafiánské velkofirmy napojené na politicko byrokratické kruhy a odvádějící daně čert ví kde ty zloděje najmout, aby měly argumenty k zničení současného zavedeného systému výkupu kovů a zavedli ten nelidský systém oběcních sběrných dvorů.
    To je podobné jako s internetem. Kdyby nebylo dětské porno, tak by si ho museli vymyslet a něchat někoho šířit , aby měli argumenty k omezení svobody a k prosazení věšeobecného špehování.
    Nebo s terorismem.

    Starý system výkupu kovů je místní ekonomika, jako místní trhy a vesnické prodejny. Velkofirmy napojené na systémy sběrných dvorů jsou jako supermarketové řetězce, které sice nějaké místní lidi zaměstnají, ale dané místo jen vyssávají.
    TS
    September 25, 2013 v 3.47
    Titulek a závěrečné zvolání možná vyžaduje změnu
    to se možná jen zdá že PANSTVO Z ODS O TOM VÍ LAUTR HO.NO
    ale spíše
    PANSTVO Z ODS JSOU VELMI MÍRNĚ ŘEČENO LIŠKY PODŠITÉ
    jen nevím jak to napsat mírně vulgárně
    věděl bych jen jak to napsat ostře vulgárně a to radši dělat nebudu
    TT
    September 25, 2013 v 10.55
    Sběrné dvory
    Děkuji za objasnění systému sběrných dvorů. Vždy jsem se obával, že to tak je. Jedná se totiž o velmi jednoduchý podnikatelský záměr - stát dá zadarmo prostory, občané dají zadarmo materiál a šikula domluvený s komunálem na tom pěkně vydělá.

    Zajímavé je, že sběrné dvory, které jsou jasným narušením neoliberální konceptu hospodářské soutěže prosazují hlavně pravicové strany :-)

    Klasická Česká cesta...
    TS
    September 25, 2013 v 11.40
    Tomáši- přesně na Vaše články jsem myslel.
    Tomáši- přesně na Vaše články o místní ekonomice jsem myslel.

    Ale ten starý system sběren, to není ten neoliberální systém. Starý systám sběren, to jsou spíš jako ti pekař a paní krerjčová z Vašeho článku. Neoliberální systém jsou ty takzvané obecní sběrné dvory, respektive ten system co na ty bohulibě znející sběrné dvory navazuje. To jsou ty supermarkety.

    Dále to má cosi společného s pověstným případem velkotovárny na zpracování ryb, kterou si otevřela nejvštší rybozpracující firma v jedné africké zemi. Téměř plně automatizovaná linka zpracovávající ryby dala práci jen malé části rybářů, které o práci předtím připravila, finální výrobky ta fabrika ale nedělá, nýbrž polotovary vozí do uplně jiné asijské zěmě k finálnímu zpracování a hlavně ta fabrika vyhazuje spousty zbytků ryb, ty si ale nikdo z hladovějících afrických rybářů vzít nesmí, šlo by o porušení předpisů.