Nová prozatímní vláda, která má Egypt spravovat namísto svrženého kabinetu Muslimského bratrstva, se o víkendu sešla k prvnímu zasedání. Činnost zahájil také výbor, jenž byl pověřen přípravou ústavních změn. Prozatímní prezident Adlí Mansúr vystoupil v závěru týdne poprvé v televizi. A na oficiální návštěvu popřevratového Egypta přijela v sobotu první hlava arabského státu — jordánský král Abdalláh II. Toto vše podle pozorovatelů značí, že se režim nastolený po zásahu armády z 3. července konsoliduje.

Současně ovšem pokračují i protesty Muslimského bratrstva, které požaduje propuštění exprezidenta Mursího a návrat předpřevratové garnitury.

„Velké protesty se konají zpravidla v pátek a v neděli, a to ve většině měst na severu země; každý den ale probíhají nějaké dílčí akce. Navíc v (káhirské čtvrti) Nasr City neustále táboří několik tisíc lidí, kteří prohlašují, že neodejdou, dokud se do úřadu nevrátí Muhammad Mursí,“ hlásí z Egypta zpravodajové BBC.

Prezident Mansúr i generálové soustavně opakují, že by uvítali zapojení Bratrstva do vlády i do ústavodárného procesu. Zdůrazňují také, ctí právo bratrů na protest, jestliže bude nenásilný. Bratři nabídky stále odmítají. Tvrdí, že nová vláda a prezident jsou nelegitimní, neboť na rozdíl od Mursího nevzešly z řádných voleb, a že dokud nebudou Mursí a další zadržovaní bratři propuštěni, nemůže být o smíru ani řeči.

Střety a represe

Armáda, politice a další odpovědné orgány nechaly v minulých týdnech pozatýkat na dvě desítky vůdců Bratrstva a jeho parlamentní odnože Strany svobody a spravedlnosti. Mursí sám je už od převratu zadržován na neznámém místě. Exprezidentova rodina v pondělí oznámila, že vnímá internaci jako únos a hodlá odpovědné osoby žalovat.

Většina současných protestů je z povahy nenásilná, často je ale provázejí násilné incidenty. V Egyptských médiích se občas objevují zprávy o potyčkách či střelbě vojáků nebo policistů do davu. Ze Sinaje je zase hlášena zvýšená frekvence útoků na představitele pořádkových sil.

Od červnových protestů, které předcházely červencovému převratu, bylo v Egyptě zastřeleno či ubyto sto až dvě stě osob z obou táborů. Nejkrvavějším byl dosud incident z pondělí 8. července, kdy bylo před kasárnami Republikánských gard zabito přes padesát stoupenců Bratrstva.

Složení vlády

Vládu nakonec z pověření prozatímního prezidenta Mansúra sestavil Házim Bibláví, druhý z ministrů financí postmubarakovského období.

O rozpočet se v ní stará bývalý vyjednavač s Mezinárodním měnovým fondem Haní Kadrí. Ministrem zahraničí je bývalý velvyslanec Egypta v USA Nabíl Fahmí. Obranu má i nadále na statosti nejvyšší generál Abdul Sísí. Důležitý post ministra zásobování pak převzal Muhammad Adú Šádí, jehož proslavila kritika neefektivity předchozí vlády v dané oblasti.

Celkově převažují v kabinetu technokraté a stoupenci liberálních reforem.

Kabinet chce dle Biblávího slov především stabilizovat bezpečnostní a hospodářskou situaci v zemi. Starat se bude jak o klid v ulicích, tak o plynulost dodávek elektřiny, paliva a potravinových zásob. Vládnout by měl asi půl roku. Pak jej vystřídá řádná vláda, jež vzejde z nových voleb uspořádaných podle nových pravidel.

Ústavní změny

Vytvořit nová pravidla dostal za úkol 10členný panel pro přípravu ústavních změn, resp. dodatků. Jeho členy jmenoval přímo prezident Mansúr s tím, že mají na práci 30 dní. Návrhy poté poputují před další 50členné těleso, které je zváží a do 60 dní rozhodne, která z předloh se stane konečným ústavním dodatkem. O tomto rozhodnutí pak bude vypsáno celostátní referendum.

Referendum by se mělo konat do tří měsíců. Krátce po schválení ústavních změn — tj. na začátku roku 2014 — mají proběhnout parlamentní volby. Po nich vyberou Egypťané i nového prezidenta.

V Egyptě až do převratu platila ústava, jež byla sepsána Ústavodárným shromážděním ovládaným Muslimským bratrstvem. Také ji schválili Egypťané v referendu, a to v prosinci 2012. Stalo se tak však jen díky malé — 33procentní — účasti. V období mezi svržením Husního Mubaraka v zimě 2011 a loňským prosincem platila v zemi jen provizorně změněná Mubarakova ústava.

Současný 10členný panel pověřený přípravou ústavních změn tvoří čtyři univerzitní profesoři a šest soudců. 50členné těleso, jež bude rozhodovat, který z návrhů panelu se stane předmětem referenda, by mělo být složeno z politiků, vojáků, odborářů a náboženských i občanských vůdců. Pětinu míst mají obsadit zástupci sdružení angažované mládeže, které svolávaly první protesty na Tahríru. Nejméně pětinu tělesa mají tvořit ženy.

Další informace:

AFP Death toll mounts in renewed Cairo clashes

BBC News Egypt starts on new constitution

BBC News Egypt's Morsi 'abducted by army'

Al-Džazíra Egypt's cabinet meets amid protests

Al-Džazíra Egypt’s Salafi kingmakers suffer backlash