Brazilci pod dohledem

Informace vynesené Edwardem Snowdenem vyvolaly silnou reakci v řadě zemí. Brazílie nebyla výjimkou. Postupně se navíc odhaluje, že Brazilce nešpehovali jen Američané, ale i jejich vlastní vláda.

Brazilští uživatelé sociálních sítí patří mezi nejsdílnější. Toho využívaly především rozličné marketingové agentury, které nabízejí produkty „na míru“ a jež vám zavolají na mobil klidně i uprostřed noci. Nedávno se Brazilci dozvěděli, že s jejich osobními údaji pracují také Američané z Národní bezpečnostní agentury (NSA). A pokud jsou politicky aktivní, tak i orgány jejich vlády.

Spojené státy v posledních letech nepatří mezi nejpopulárnější země ve světě. A už vůbec ne v Latinské Americe. Ke špatné pověsti jediné globální supervelmoci přispěly v období George W. Bushe dvě války i neobratné vyjadřování. Jedním z ambiciózních cílů Baracka Obamy mělo být napravení této pověsti; zpočátku ostatně působil spíš jako celebrita. Skandály s útoky bezpilotních letadel tuto snahu nejprve pošramotily a poslední špionážní aféra vrátila pohled na USA do staré optiky.

Ameriku zase nenávidí všichni. A ona na oplátku všechny sleduje, pro jistotu.

Jak ukázal rozsáhlý článek deníku O Globo, NSA zaměřila pozornost i na klíčové spojence v regionu: Mexiko, Kolumbii, Chile a především Brazílii. Tam působila skoro stejně aktivně jako doma; zatím se zdá, že celkový počet sledovaných Brazilců jen tak tak nepřerost více než dva miliony lidí sledovaných v samotných Spojených státech. Brazílie se ocitla na prioritním seznamu cílů NSA spolu s Pákistánem, Ruskem, Čínou a Íránem, což jistě není pro demokratickou zemi příliš lichotivá společnost.

Pro špionáž na brazilské půdě využívaly tajné služby zřejmě klasických prostředků – monitoring telefonních hovorů amerických partnerů brazilských firem a dat z dvacítky největších internetových hráčů včetně Facebooku, Microsoftu, Googlu nebo Yahoo, což je podle informací poskytnutých uprchlým analytikem Edwardem Snowdenem příspěvek k celosvětové bezpečnosti až od současného amerického prezidenta.

Reakci brazilských politiků a veřejnosti lze nejlépe popsat jako zděšení. Prezidentka Rousseffová mluví o „narušení suverenity“, ministr zahraničí opakovaně žádá vysvětlení, vláda slíbila vyšetřování. Několik klíčových ministerstev se spojilo, aby vytvořilo skupinu analyzující konkrétní průběh a případnou spolupráci brazilských firem na této špionáži. Federální policie bude vyšetřovat jednotlivá porušení ochrany osobních údajů. V několika městech se již pořádaly demonstrace. Americký velvyslanec Thomas Shannon zažívá bezpochyby nepříjemné chvíle.

V posledních dnech ovšem debatu o americké špionáži poněkud zastiňuje vlna kritiky samotné brazilské vlády a jejích orgánů. Ukazuje se totiž, že Brazílie v posledních letech naprosto podcenila vývoj jakýchkoli vlastních technologických prostředků včetně satelitů a nadále je informačně závislá na svých partnerech, ačkoli například do patnácti různých programů vývoje vlastního satelitního systému a raketových technologií nalila miliardy realů. Rozpočet na kybernetickou ochranu je navíc v Brazílii v posledních letech několikanásobně vyšší než americké výdaje na špionáž. Jak je tedy možné, že Centrum pro kybernetickou obranu za tento úkol zodpovědné nemělo o špionážních aktivitách americké vlády ani ponětí?

Odpověď mohou podat informace unikající z vládních zdrojů. Centrum mělo plné ruce práce s mnohem důležitějším úkolem – vlastním špehováním Brazilců. Již během vrcholu nedávných velkých protestů začaly z různých míst unikat zvěsti, že vojenská policie a federální policie sledují tisíce demonstrantů a informace předávají právě Centru pro kybernetickou obranu. Dělo se tak, podobně jako v případě amerického sběru informací, hlavně prostřednictvím sociálních sítí Facebook a Twitter. Mnozí známí si mi už tehdy stěžovali na podivné chování jejich účtů, mizení příspěvků, neodesílání zpráv obsahujících určitá slovní spojení.

Informace před pár dny potvrdil i ředitel Centra generál José Carlos do Santos. Sledování vlastních občanů označil za otázku národní bezpečnosti a tvrdí, že se vše dělo podle zákona. K tomuto případu zatím, na rozdíl od americké špionáže, politici mlčí. A Santos tvrdí, že veškeré jejich aktivity v souvislosti s protesty, kdy bylo cílem například vytipovat potenciální vůdce nebo směrovat pochody podle potřeb policie, skončily spolu s Konfederačním pohárem FIFA.

Někteří Brazilci mu jistě uvěří. A pokud ne, bylo by asi rozumnější to nesdílet na Facebooku.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.