Egyptské Muslimské bratrstvo vyzvalo k povstání, krize se prohlubuje

Pět dní po svržení prezidenta Mursího došlo k incidentu, který situaci dále vyhrotil. Během poslední vlny razií a násilných střetů zemřelo již více než sto lidí. Přes tisíc dalších bylo zraněno.

(pjed)

08.07.2013 18:24

A1

Stoupenci Mursího se nechtějí vzdát. Podle expertů mohou se opírají o podporu asi čtvrtiny obyvatelstva. Foto archiv Npr.org

Egyptské Muslimské bratrstvo vyzvalo v pondělí všechny Egypťany k povstání proti těm, „kdo chtějí ukrást velkému lidu jeho revoluci“. Učinilo tak prostřednictvím facebookového profilu svojí politické odnože – Strany svobody a spravedlnosti. Výzvě předcházel dosud nevyjasněný ranní incident, při němž začaly pořádkové síly střílet do davu, který před kasárnami Republikánských gard požadoval propuštění sesazeného a v kasárnách drženého exprezidenta Muhammada Mursího. Zabito bylo na místě 42 až 51 lidí. Dalších 300 až 500 utrpělo zranění.

Vyšetřování incidentu má teprve začít – podle demonstrantů spustili ozbrojenci palbu z ničeho nic; podle armádních mluvčích se tak stalo až ve chvíli, kdy vzala „teroristická skupina“ kasárna útokem. Ani urychlené pověření zvláštní vyšetřovací komise prozatímním prezidentem Mansúrem ale nedokázalo ztlumit účinek události, kterou už i část agenturních zdrojů odznašuje za „krvavý masakr“.

„Náznak zmírnění napětí o víkendu, kdy se začalo proslýchat, že Bratrstvo uzná prozatímní vládu, pokud se Mursí vrátí třeba jen formálně do čela státu, je ten tam. Krize se opět prohlubuje,“ píší v pondělí odpoledne zpravodajové Al-Džazíry.

Stoupenci Muslimského bratrstva vycházejí do ulic již více než týden, od středečního převratu se však jejich protesty radikalizují. Podle expertních odhadů má Bratrstvo podporu asi čtvrtiny obyvatelstva. Jak armáda, tak ve světě známí politikové jako Muhammad Amr či Muhammad Baradej opakovaně prohlašují, že sesazení Mursího nebyl puč, že v zemi nevládne žádná junta a že islamisty rádi uvítají v prozatímní vládě. Toto ale jak Bratrstvo, tak salafistická strana Núr po pondělní střelbě razantně odmítají.

Při střetech Mursího stoupenců a odpůrců, resp. stoupenců a ozbrojených složek zemřelo během poslední protestní vlny (tj. od 27. června) přes sto lidí. Asi tisíc Egypťanů bylo zraněno.

Vývoj od převratu
V nejvyšší politice jde vývoj od středečního sesazení Mursího v zásadě podle itineráře, na němž se dohodli generálové s protimursíovskými skupinami a předními zástupci egyptských církví. Mursího náhradníkem byl hned ve čtvrtek jmenován předseda ústavního soudu Adlí Mansúr. Ten pak rozpustil horní komoru parlamentu (dolní nefunguje už od loňského roku) a jmenoval nového šéfa tajných služeb. V pátek a v sobotu se intenzivně jednalo o osobě nového premiéra. Vlastní pověření však dosud nikdo nezískal.

Armáda souběžně zadržela devět příslušníků Mursího ochranky a jeho nejbližších spolupracovníků a šest vedoucích představitelů Bratrstva, resp. Strany svobody a spravedlnosti. Mezi internovanými je dosud i Chajrat Šátir, kterého považují mnozí pozorovatelé za mozek, resp. skutečného vůdce Bratrstva. Do čtvrtí Káhiry, v nichž mají islamisté největší podporu, byly rozmístěny vojenské hlídky.

Vojáci dále zastavili publikaci několika novinových titulů, které podporovaly či byly přímo vydávány Mursího stranou. Odpojena ze sítě byla bratrská televizní stanice Misr 25. Vysílat přestaly i další kanály blízké islamistům. V redakci Misru 25 provedly pořádkové síly razii, při níž přechodně zadržely 22 novinářů.

Proti postupu armády protestuje spolu s Bratrstvem také několik lidskoprávních organizací, mimojiné i americká Human Rights Watch. Prostor v největších médiích nicméně stále vyplňují především násilné střety a pouliční demonstrace.

Kontext zásahu
Středečnímu sesazení Mursího armádou a všem popsaným událostem předcházelo ultimatum z 1. července, kterým generálové reagovali na několikadenní sérii mnohamilionových protestů. Mursí ultimatum odmítl a nabídl pouze, že jmenuje vládu s ministry z více stran.

Zmíněné protimursíovské protesty svolávala široká stranicko-občanská koalice Tamarud, jež vznikla v dubnu z nejrůznějších uskupení, které spojovala především kritika Mursího režimu. Koalice též nasbírala 22 milionů podpisů pod petici za prezidentovo odstoupení.

Souběžně s odpůrci vycházeli do ulic od počátku také stoupenci prezidenta. Podle většiny pozorovatelů byli jejich demonstrace menší než protesty kritiků, v absolutních počtech však stále obrovské.

Muhammad Mursí se stal na jaře 2012 prvním demokraticky zvoleným prezidentem země. Kvůli autoritářským sklonům, nelepšícím se sociálním poměrům a přetrvávající politické nestabilitě však ztratil postupně většinovou podporu.


Další informace:
Al-Džazíra Egypt - LIVE
Al-Džazíra Massacre in Cairo deepens Egypt crisis
Al-Džazíra Muslim Brotherhood calls for Egypt uprising
BBC News Egypt unrest: Tensions soar amid Cairo killings
BBC News Egypt crisis: What next for the Muslim Brotherhood?
HRW Egypt: Halt Arbitrary Action Against Brotherhood, Media
Haarec Muslim Brotherhood calls for uprising after army kills dozens in Cairo


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

London_2013-04-07_122_640x480_

Milan J. Bílek - Polity-českij rukovoditel

Ministerstvo zahraničních věcí Úterý, 9.Července 2013, 07:48:34

vydalo své poslední prohlášení k situaci v Egyptě 4. července, přestože se situace za posledních pět dní výrazně zhoršila.

Momentální bezvládí, kdy jeden minist skončil a druhý ještě nenastoupil toho přeci nemůže být omluvou. Několik tisícovek našich občanů se velmi brzy může stát rukojmí v lepším, nebo obětmi v horším případě. Včerejší neúspěšný pokus o osvobození vůdců Muslimského bratrstva je snad dostatečným důkazem, že bezpečnostní situace v zemi se po vojenském převratu výrazně zhoršila.

Preferovat ekonomické zájmy cestovek místo bezpečnosti našich občanů je za dané situace už neobhajitelné.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Úterý, 9.Července 2013, 08:10:29

Prozatímní prezident Adlí Mansúr vydal ještě v pondělí večer volební dekret, podle něhož má do pěti měsíců proběhnout celostátní referendum o nové ústavě, a vzápětí také parlamentní volby. Prezidentské volby by měly následovat ...

London_2013-04-07_122_640x480_

Milan J. Bílek - Polity-českij rukovoditel

... Úterý, 9.Července 2013, 10:13:30

ano a o víkendu světové tiskové agentury oznamovaly jmenování Muhammada Baradeje premiérem a nic z toho samozřejmě nebylo.

Dovolím si tvrdit, že věci se rozhodně neubírají ke stabilizování situace. Chápu, že byste rád viděl Egypt demokratický, ale ta možnost už prostě reálně neexistuje. Pokud vám v noci několik set lidí se pokusí osvobodit své vůdce a neváhají při tom položit své životy jako mučedníci své víry, tak je nějakými dekrety neuklidníte, nepřimějete zasednout k jednacímu stolu.

Dosazená hlava státu ( není to přesnější termin?) je z jedné strany limitována nemožnosti Mursího and his melody boys popravit, ale zároveň je nemůže ani propustit, aby se nepostavili do čela případného povstání. Sophiina volba, řekl bych.

A zatím to vypadá, že "střední managment" tohoto revolučního hnutí po počátečním ochromení se už vzpamatoval.

Takže, dekrety, které pracují s časovým horizontem pět měsíců situaci rozhodně nevyřeší.

Klidně se s vámi vsadím, že žádné referendum za pět měsíců nebude.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Úterý, 9.Července 2013, 17:24:11

Vsáset se nebudu pane Bílku, samozřejmě, že být nemusí. Nereagoval jsem předchozí Aktualizací na váš koment, jen jsem napsal, že se to a to během noci událo. Dělám to u svých zpráv často, když jde jen o dílčí posun ... že vývoj nesměřuje k rychlé stabilizaci situace, je fakt a ostatně vyplývá i z textu, pod nímž diskutujeme.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.