Policie ve čtvrtek obvinila náměstka Národního parku Šumava. Prý nutil své podřízené používat chemické látky v divoké, státem chráněné přírodě. Měl jim vyhrožovat, že pokud povolení — o kterém tehdejší ředitel Jan Stráský několik týdnů předem veřejně říkal, že jej dostane — nevydají, přijdou o práci.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, upozornil, že by policie měla také prošetřit, jestli a případně kdo to přikázal jemu. „Tehdejší ředitel Jan Stráský už několik týdnů předem veřejně říkal, že povolení bude vydáno. Navíc sesadil svého náměstka, který měl rozhodnutí na starosti, a nahradil jej Václavem Braunem,“ připomněl tehdejší události Bláha.

„Používání pesticidů v národním parku je zákonem zakázáno. Více než kůrovce totiž hubí užitečné druhy hmyzu, kteří jej loví — střevlíky, lumčíky, pestrokrovečníky či chalcidky — nebo mláďata hmyzožravých ptáků a vodní zvířata,“ dodal Bláha.

Chemické látky, které postřik obsahuje, jsou dle jeho slov navíc někdy nebezpečné pro lidské zdraví. „Experti národního parku proto měli dobré důvody k opatrnosti a nesouhlasnému posouzení, i když jim náměstek vyhrožoval,“ vysvětlil Bláha.

„Kdyby experti národního parku měli vydávat odborná posouzení podle toho, jak jim shora přikážou, tak nemusí zaměstnávat vědce s doktoráty, ale stačí sekretářka, která umí psát na stroji,“ uzavřel expert Hnutí DUHA

Ředitel Stráský předloni už několik týdnů před vydáním povolení řekl, že se rozhodl rozmístit v parku stovky otrávených kmenů i bez speciální výjimky, když „si ověřil, že...bude vydána během několika dní“.

Hnutí DUHA tehdy podotklo, že ředitel nemůže předem vědět, jak povolovací řízení dopadne — pokud ovšem úředníkům předem nepřikázal, jak mají o jeho žádosti rozhodnout. Stráský také tehdy sesadil svého náměstka Tomáše Hlavatého, který měl rozhodování o jeho žádosti na starosti, a nahradil jej Václavem Braunem.

Používání pesticidů je v národním parku zakázáno. Vedení národního parku proto usilovalo o speciální povolení, že může porušit zákon a zákaz překročit. Navíc jej chtělo dodatečně, protože s rozmisťováním chemicky postříkaných kmenů už začalo ilegálně, aniž by k tomu mělo svolení.

Česká inspekce životního prostředí za to posléze dala současnému vedení národního parku pokutu. Českobudějovický krajský soud navíc v červnu potvrdil, že loňské povolení chemických postřiků bylo ilegální. Současné vedení národního parku totiž nenechalo prověřit, zda — a jak — poškodí život v šumavské přírodě.

Chemický postřik hubí nejen kůrovce, ale také veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve velkých počtech druhy, jež kůrovce požírají — střevlíci, lumčíci, pestrokrovečníci, chalcidky a mnoho dalších — i mláďata sýkor i jiných užitečných ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají. Proniknou-li pesticidy do vody, zabíjejí všechny vodní zvířata, například žáby nebo čolky.

Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců) i spontánního potratu, dále vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky této vysoce jedovaté látky.

Hnutí DUHA před dvěma lety našlo chemicky nastříkané kmeny například u turistického odpočívadla u Javoří pily nebo rozmístěny podél cest, kudy chodí návštěvníci Šumavy. Přesto nebyli nijak varováni, aby se postříkaných stromů nedotýkali.