Co čekají lidé od komunistů v kraji

Karlovarský krajský radní pro školství Václav Sloup předložil plán, ve kterém se počítá se zrušením několika gymnázií a odborných škol. Lidé ale komunisty volili právě proto, že jim mimo jiné záleží na dostupnosti zdravotnictví a škol.

Přišel mi mail z Aše, že už se na kraji zase uvažuje o zrušení zdejšího gymnázia a střední odborné školy. Cituji z něj: „Pohleďme na takovou zprávu v širších souvislostech! Víme, v jakém stavu se nachází tento zapomenutý kout republiky. I nedopusťme proto další krok k jeho postupné vyprahlosti, pozvolnému zpustnutí, ba zničení – vzdělanostnímu, kulturnímu, hmotnému, prostě všeobecně lidskému! Zmizí poslední střední škola, začnou odcházet lidé, úpadek se bude prohlubovat, zbude jen suchá poušť…“ konec citace.

Úmysl rušit další školy v Karlovarském kraji není žádná fáma, radní pro školství Václav Sloup (KSČM), s jehož jmenováním vzhledem k jeho někdejší funkci politruka Pohraniční stráže byla u veřejnosti nespokojenost, která však, možná vzhledem k charakteru pohraničního regionu nenabyla tak velkých rozměrů jako v jižních Čechách, skutečně takový plán vypracoval pro Radu kraje, aniž by svůj postup předem konzultoval s představiteli škol.

Ke zrušení jsou navržené především menší školy, kromě ašského gymnázia i gymnázium v Chodově a odborné školy v Nejdku a Lokti, například. Přitom zrovna tyto školy mají dobré výsledky v různých ohledech(ašské gymnázium například třetí nejlepší výsledky u maturit v celém kraji), a není divu, v malé škole je vzdělávací proces osobnější, žáci se s kantory lépe znají, cítí vůči sobě navzájem závazek.

Studenti malých škol často reprezentují obor v různých soutěžích a olympiádách (nejdečtí například ve strojírenských oborech). Rozhodně se nedá říci, že by malé školy vyráběly nezaměstnané, naopak, jejich absolventi často právě díky osobnímu přístupu bývají kreativní, drží pohromadě, dovedou podnikat i uplatnit se, vyrůstají z nich regionální osobnosti.

Osobní zkušenost mám s Ašskem, jehož nejcennějším statkem je příroda Smrčin se spoustou čisté vody a lesem a jistý sportovní a alternativní duch, který mám možnost každoročně poznávat na přehlídkách amatérského divadla. Protože se v divadelním prostředí i v Ašském výběžku pohybuji už dlouho, jsem svědkem toho, jak někdejší žáci se stali studenty a pak magistry, vrátili se do Aše a pracují tu dál na tom, aby tu byla radost žít (když to často není žádná velká krása). Annu Trčkovou – Pokornou a Pavlu Buškovou můžu jmenovat za všechny a v jejich souborech znám alespoň od vidění několik studentů, kteří jsou bystří, společensky zainteresovaní, kreativní, sebevědomí a mohli by se, pokud v Aši zůstanou, respektive pokud se tam po skončení studia na univerzitách vrátí, stát onou proslavenou solí této země (a to není taková fráze, jak by se zdálo, německy se Ašsku říká Aschländchen).

Ašský výběžek (i ostatní výběžky, jimiž je členěn obrys České republiky) by potřeboval specielní podporu z veřejných prostředků, lidé by měli být motivováni k tomu, aby tu trvale žili, třeba finančně dostupnějším bydlením než ve vnitrozemí a velkých městech, zajímavou vzdělávací nabídkou včetně uměleckého školství, aktivní kulturní i přeshraniční politikou. Ti, kteří vydělávají na zdejší chudobě a nevzdělanosti, k rozvoji regionu nepřispějí ničím.

Jestliže se například zavře v Aši gymnázium, zůstanou i v základní umělecké škole jen mladší děti a tvůrčí výkony se přestěhují jinam nebo zaniknou. Přitom s nimi ašští studenti objíždějí celostátní přehlídky a vzbuzují mimo jiné i zájem o region, kde – věřte mi – většina obyvatel České republiky nikdy nebyla. A až se, jak je v plánu, krásná opuštěná továrna v údolí v rámci Evropskou unií podporovaného programu revitalizace průmyslových objektů přemění v kulturní zařízení, nebude v Aši publikum, které by tam chodilo.

Volby v Karlovarském kraji vyhrála ČSSD spolu s KSČM. Komunisty, řekla bych, lidé volili proto, že chtějí v kraji zachovat nebo obnovit to, co tu za bývalého režimu bylo a obstojně fungovalo a co se v současnosti ztrácí. Věří, že komunisté si těchto hodnot jsou vědomi a zasadí se o jejich uchování nebo obnovu. Nemyslím, že by to byla zrovna zavřená hranice a rovněž se nedomnívám, že lidé touží po nedostatku řemesel a služeb nebo po další devastaci krajiny hnědouhelnou těžbou. Jde jim o zaměstnanost, bezpečnost, dopravu a dostupnost zdravotnictví a škol.

Možná věří, že komunisté dokážou něco udělat s regionálním zemědělstvím tak, aby v něm lidé znovu našli práci, že se změní hospodaření v lesích k lepšímu prospěchu místních obyvatel, že nepřestanou jezdit regionální vlaky a autobusy a že se snadno dostanou do školy a k lékaři. To všechno se po převratu postupně zhoršilo – nemocnice jsou sice lépe vybaveny, ale jsou daleko, v zemědělství nepracuje skoro nikdo, v lesích zejména Ukrajinci, pro lidi, kteří se necítí na podnikání a chtěli by prostě být zaměstnáni za mzdu, se ztratily příležitosti, které tu za reálného socialismu prostě byly.

Lokální komunity se rozpadají následkem složitého dojíždění, v případě dětí a mládeže se tím komplikuje i mimoškolní zájmová činnost – sportovní, umělecká, oddílová. S tím souvisí i problematika začlenění romských dětí, které, navzdory tomu, co se říká, také nebyly za minulého režimu tak společensky vyloučené jako dnes. Třeba je důvěra ve schopnosti KSČM to zařídit iluzí nebo reliktem totality, víra ve volný trh a individuální výkon však rozhodně iluzí je a lidé v regionu to vidí.

Když se stal krajským náměstkem hejtmana pro školství komunista Václav Sloup, zvedlo to vlnu protestů ještě dříve, než se vůbec dostal k nějaké práci. Teď je ta pravá chvíle zjistit, jak to politik, který problematiku pohraničního regionu Chebsko-ašského dobře zná, se západním pohraničím skutečně myslí. Jestli vezme stejně vážně jeho obranu proti kulturnímu a sociálnímu propadu, jako bral vážně politické školení mužstva pohraniční stráže. Dosavadní školská politika pouhé finanční efektivity už překročila své meze, její další uplatňování nevede k úsporám, ale naopak ke ztrátám.

Jestliže se nenaplní třídy ve stávajících školách, stačilo by snad dočasně zavřít ty třídy a ne hned slučovat a zavírat celé školy. Jednotlivá města v kraji mají různou atmosféru a životní styl, gymnázium v Aši se liší duchem i spektrem činností od toho v Chebu nebo v Sokolově, a právě tím rozdílným duchem se zakládá na budoucí lokální patriotismus, na soudržnost a rozvoj regionu.

Od regionálního politika bych čekala zájem o skutečnou kvalitu v oboru jemu svěřeném, ne jenom o účetní dozor. Komunistický radní Václav Sloup svým jednáním ukazuje, že pro výkon své funkce kompetentní není a jenom potvrzuje obavy opozice z toho, že bude jen tupou „starou strukturou“ přizpůsobenou diktátu nových poměrů.

Na závěr ještě na skok do Aše: zavře-li se v Aši gymnázium (a s ním aktivity, jež jsou na něm závislé), může se za pár let ten zvláštní geografický apendix klidně amputovat, bude to tam stejně beznadějné jako v nejhlubším komunismu za železnou oponou. Izraelská společnost, která si u Aše chtěla vybudovat továrnu a kolem ní jakési vlastní městečko, asi do Aše nepřijde, ale klidně může přijít ruský oligarcha a vybudovat si tu svoji malou říši. Ten si své gymnázium jistě ufinancuje z vlastních prostředků. Jenom nevím, jestli se nám ta úspora ve výsledku vyplatí.

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Miroslav Novák - Praha 9

Pondělí, 1.Července 2013, 23:47:21

A on o existeci školy rozhoduje jeden radní?
Nechci komunistického radního obhajovat, ale skutečnost, že gymnázia dnes absolvuje téměř 100% populace, svědčí o tom, že je gymnazií nadbytek.
A že by nedostatek gymnázií způsobil problém romským dětem - to jsem zřejmě špatně pochopil.
Další problém je v tom, že současná pravicová vláda nechává socialistické (dokonce komunistcké) kraje finančně vykrvácet aby dokázala, jak jsou špatně řízeny. To se bezpochyby týká i školství.
Omlouvám se za laický pohled na věc.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Alarmující situace Úterý, 2.Července 2013, 00:25:30

O zrušení gymnázia rozhoduje rada kraje, ale na návrh radního pro školství. Gymnázia v žádném případě neabsolvuje 100 % populace. Existují průmyslovky, lycea, různé obchodní akademie a řada učňovských oborů. 100 % studentů gymnázií možná bude na prestižních oborech Karlovy či Masarykovy univerzity, ale na všech regionálních univerzitách je situace podstatně jiná, za většinu studentů gymnázií jsme vděční. Rušení a slučování gymnázií s jinými středními školami, někde i učilišti většinou znamená kvalitativní skok dolů. Pokud soc.dem. a komunisté nebudou schopni tento trend zastavit a zvrátit, tak je přestanou lidé volit. Základní kapitál malé země je jeho vzdělanost, to si například ve Finsku jasně uvědomují, u nás jen politici hloupě napodobují současné špatné trendy.

Alena Zemančíková - Brno

Neděle, 7.Července 2013, 08:08:10

Jen připomínka k těm romským dětem. Různé zájmové aktivity venkovských dětí jsou vázané na školu - v tom je situace jiná než ve velkých městech, kde si rodiče vybírají podle nejrůznějších kritérií, u malých dětí zejména podle bydliště. Když děti bydlí v místě, kde je škola, jsou s ní velmi spojeny ( nebo naopak, když mají školu v místě, kde bydlí). Jakmile musejí dojíždět, pouto se trhá, a když i ubývá místní dopravy tak, že je taktak zajištěno, aby se děti dostaly ráno do školy a odpoledne domů, komunita třídy se rozpadá na místní a přespolní.
Romské děti se vášnivě hlásí do různých kroužků, je to jedna z šancí, jak mohou vyniknout, uspět . Malá místní škola tohle umožňuje. ( Ale abych nezavdala příčinu k dalšímu nedorozumění - tohle se netýká gymnázií).
Uplatňovat pouze ekonomické nebo technické hledisko na výchovu a vzdělávání je možná organizačně pokročilé, ale málo civilizované. Není přece možné uvěřit tomu, že Česká republika je na tom tak bídně, že si nemůže dovolit gymnázium ( už před lety sloučené se střední odbornou textilní školou, která se stala zbytečnou, protože tu přestal být textilní průmysl, takže se stala v podstatě takovou ekonomkou ) v nejzápadnějším městě svého území.
Německé firmy, které ve zdejších prázdných továrních budovách provozují své výrobní linky, do města ivestovat nebudou, nic jim po něm není. Je to tedy úkol regionální politiky. Ostatně, ašský starosta se velmi brání.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Obavy opozice Neděle, 7.Července 2013, 12:17:56

Možná jsem špatně pochopil, kdo je míněn opozicí ve větě „Komunistický radní Václav Sloup svým jednáním ukazuje, že pro výkon své funkce kompetentní není a jenom potvrzuje obavy opozice...‟ Jestliže opozici představují ODS a TOP 09, myslím, že jejich obavy komunistický radní zaslepeným ekonomismem nepotvrzuje, nýbrž vyvrací. Těm, kteří proti němu demonstrovali, navrací klidný spánek důkazem, že je stejný jako oni.

Hanba mu za to! Hanba KSČM, že ODS a TOP 09 nemají důvod se jí bát.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 7.Července 2013, 12:28:44

No, já se obávám, že komunisté byli v minulosti schopni zajistit to pozitivní, na co jsme dřív byli zvyklí a co nám teď začíná chybět, pouze s určitou mírou represe. Bez té na tom budou úplně stejně jako všechny ostatní strany :-)

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Rušit GaSOŠ v malém městě je škoda Neděle, 7.Července 2013, 22:27:41

Gymnázia jsou jediné školy, které, v současném stavu bezradnosti jaké obory vyučovat, oddálí rozhodnutí žáků a rodičů kam dál po střední škole. Ale rozrostla se do neuvěřitelných rozměrů a ubírají žáky (osmiletá dokonce vykrádají) středním odborným školám. Dnes, kdy jsou kraje bez financí (souhlasím s M.Novákem) se však nesmyslně šetří na malých školách, bez kterých by skutečně například Ašsko nemohlo být. Je však méně bolestné zavřít malou školu - i z pohledu protestů menší skupiny rodičů -. to politici na kraji vědí.

Dále jen stručně:
Obávám se, že "dočasně zavřít ty třídy jednoho oboru na jeden rok" znamená jeho definitivní neotevření i v dalších letech.

Proč se třeba na SOŠ nesnažili otevřít odborný obor, jehož absolventi by našli zaměstnání v oněch německých továrnách, vždyť jsou třeba nejen pracovníci u pásu, ale i seřizovači, opraváři, programátoři? Vím jak je to těžké (stál jsem u zrodu SOŠ s elektrotechnickým oborem v Rokycanech), ale takové školy s odbornými obory mají větší perspektivu nežli "ekonomky," kterých je podobně jako gymnázií na tucty.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

co o tom vím Pondělí, 8.Července 2013, 08:59:6

1) materiál kraje k optimalizaci škol je produktem úředníků a je předběžný, tedy teprve ho čeká projednání v radě. Obecně reaguje na to že zde chybí kvůli roztříštěnosti škol peníze na provoz a platy učitelů.
2) prohlášení Ašská iniciativa odmítající rušení ašského gymnasia přijali představitelé měst a obcí z Ašska napříč stranami.- jak řešit finační otázky ovšem neříkají.
3) "Ke zrušení ašského Gymnázia a střední odborné školy nedojde" prohlásil pro média Václav Sloup, který tlačí školy k posílení .výuky technického oboru po kterých je mezi zamstnavateli regionu hlad. Zamětsnavatelé jsou samozřejmě ti kteří mohou reálně k rozvoji přispět.

Zdá se že jako vždy jde o konkrétní fakta a konkrétní řešení. kecy nemají moc cenu a rivalita opozice a koalice v krajském zastupitelstvu je věc jiná. Ostatně jakou cestu k optimalizaci školství by zvolili lidé z TOP a ODS ,

Alena Zemančíková - Brno

Pondělí, 8.Července 2013, 09:08:54

Nejdřív o té opozici: měla jsem na mysli opozici v širším slova smyslu, když jsem psala, že má obavy o kompetenci radního Sloupa zrovna k oboru školství, k této opozici patří i moji přátelé v regionu, kteří nikterak neobdivují vládu pravicových stran. I mně připadlo svěření toho oboru člověku, který většinu profesního života prožil ve službě Pohraniční stráži a jako penzista pracuje jako právník v jednom podniku v obci Křižovatka na Chebsku. Na rozdíl od demonstrujících se neobávám jeho ideologického zasahování do procesu výuky, od toho radní ani zástupce hejtmana na kraji skutečně není, ale obavu o to, zda má dostatečné znalosti problematiky oboru a vzhledem k věku i koneckonců dost energie a zájmu se dozvědět a jednat podle zjištěné skutečnosti, tuhle obavu sdílím a zdá se mi, že se potvrzuje. Karlovarský hejtman Novotný ( ČSSD) je sám učitel ( původně z úspěšné sokolovské průmyslovky) a to, že ČSSD obor školství přenechala konkrétně Václavu Sloupovi (KSČM) mi od počátku připadalo cynické.
A nyní k tomu, co by se mohlo a mělo v regionu vyučovat. Zrovna dnes jsem v ranních zprávách v rozhlase slyšela, že německý i rakouský velvyslanec pzaštítili program, podporující výuku němčiny v Česku. Rakouský velvyslanec Trautmannsdorf se do vysílání vyjádřil,. že rakouské firmy, kterých působí v ČR řada, mají zájem, aby se s jejich vedením zaměstnanci domluvili i německy. A také německé a rakouské firmy že mají zájem o české kvalifikované zaměstnance. To je zrovna jedna kompetence, kterou gymnázia, zvlášť, když jsou podpořena různými výměnnými programy, mohou dobře rozvíjet. Ovšem za předpokladu, že budou mít dost učitelů a také dostatek hodin němčiny ( kupodivu hodin cizích jazyků na našich středních školách proti minulému režimu nepřibylo, byť jsme to považovali v 90. letech za samozřejmost, dokonce dělené hodiny se z "ekonomických důvodů" mnohdy zase spojily).
A na konec k té ašské odborné textilce. Charakteristiku její současné podoby kopíruji z internetových stránek školy:
K 1.7.2002 došlo k administrativnímu sloučení Gymnázia se Střední průmyslovou školou textilní. SOŠ se může pochlubit dlouhou, více než stoletou historií. V současné době nabízí nový studijní obor Informatika v ekonomice. Připravuje žáky pro činnost kvalifikovaných odborníků v oblasti řešení ekonomické problematiky s aktivním využitím výpočetní techniky a prací spojených s komunikační technikou. Absolventi najdou uplatnění ve vedení firem malého a středního podnikání a mají také předpoklady pro vysokoškolské studium ekonomických i technických oborů.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Angličtina převažuje Pondělí, 8.Července 2013, 11:25:26

Budete se divit, ale o němčinu zájem mezi žáky klesá, s tím souvisí i propouštění učitelů němčiny (alespoň na průmce v Plzni, kde učím). Je jistě dobré, pokud je to v Aši jinak.
Vůbec - naši žáci s cizími jazyky zápasí, proto se většina z nich hlásí k maturitě z matematiky (ač i s ní mají mnozí z nich problémy - přitom o úrovni nároků státní maturity víme své). Pokud jsme si mysleli, že po převratu bude u mladých převažovat touha po profesním cestování po Evropě, tak jsme se hrubě mýlili.
Angličtina vládne, avšak na gymnáziích se učí žáci dva jazyky a tam by se mohla němčina udržet. Přiznejme si však, že dnes umět jen jazyk je málo.

Alena Zemančíková - Brno

Pondělí, 8.Července 2013, 11:55:32

Vážený pane Hlávko, já se vůbec nedivím, i moji někdejší spolužáci, později vysokoškolští germanisté, mají stejné poznatky o zájmu studentů o němčinu ( i když na lékařské fakultě se to změnilo vzhledem k velké nabídce příležitostí pro mladé lékaře v Německu). Německy mluvící země si toho asi jsou vědomy také, proto nabízejí ty podpůrné programy.
Učit studenty ( ale i učně) němčinu je v západních Čechách důležitý a zajímavý úkol, jde také o to, jakou metodikou ( jistě to v učňovské třídě bude vypadat jinak než na gymnáziu) a kolik na to bude ve školách času. Zde je prostor pro politiku.
Ale zpátky k úvahám o rušení malých středních škol a regionální vzdělávací politice. Čekala bych od krajského radního, že bude s řediteli škol hledat takové učební programy, které mají v regionu smysl, ne že navrhne školy zrušit.
Jenomže tady je možná právě problém s někdejší profesí radního Václava Sloupa a s jeho obsazením do resortu školství. Tuhle politiku měl spíš dělat někdo, kdo je otevřený Evropan a kdo bude region otevírat nejen Rusům, kterým se tam velice líbí, ale také na západ, kde například v bývalé NDR řeší podobné problémy. Václav Sloup je člověkem minulosti , nejen proto, že je členem KSČM, ale zejména proto, jaké podobě Evropy věnoval většinu svého profesního života.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.