Írán změnil názor, uran si chce obohacovat sám

Jan Miessler

Předstíranou snahu Íránu o spolupráci přijaly západní jaderné velmoci chladně. Nepředstíranou snahu vyrobit si vlastní uran příkře odsoudily.

Ani ne dva dny vydržel Írán předstírat záchvat vstřícnosti vůči loni dojednanému a následně pohřbenému plánu, podle kterého měl výměnou za nízce obohacený uran dostávat z Francie a Ruska palivové tyče do reaktorů. Západ chtěl zamezit íránskému nutkání obohacovat si uran ve vlastní režii kvůli obavám, že namísto paliva by mohl Teherán z uranu vyrobit atomovou bombu.

Zatímco ale v pátek a sobotu íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád a jeho ministr zahraničí Manúčehr Mottaki nešetřili ujišťováním, že Írán se chce s určitými výhradami do programu opravdu zapojit, po sérii skeptických reakcí západních politiků teheránský režim otočil o sto osmdesát stupňů a Ahmadínežád dal v nedělním televizním přenosu státní televize najevo, že Írán si uran bude obohacovat sám.

„Doktore Salehi, žádám vás, abyste na centrifugách zahájil obohacování uranu na 20%," obrátil se na ředitele íránské Organizace pro atomovou energii Alí Akbar Salehiho, který v tu dobu seděl v televizním publiku. Uvedl také, že Írán dal světu dost času na to, aby se s ním dohodl. O svém pátečním vstřícném prohlášení se nezmínil.

Pro západní jaderné velmoci je vyhlídka na dalšího potenciálního člena jaderného klubu nepřijatelná. Možnost jaderného Íránu se nelíbí především Izraeli, který má v oblasti nepřiznaný jaderný monopol a který využívá svých zvláštních vztahů s Washingtonem k vyvíjení tlaku na Teherán. Izraelští představitelé také občas zmiňují možnost, že by jejich letectvo za amerického souhlasu mohlo na íránská jaderná zařízení podniknout překvapivý útok.

Další informace:

Independent Ahmadinejad orders higher enrichment of uranium