Boje v Mali už téměř ustaly, rozhodne ale až léto

Bezpečnostní situace se zdá být stabilizovaná, francouzský intervenční sbor se chystá k odchodu. Vláda v Bamaku se dohodla s tuarežskými separatisty, mír však prověří až vývoj po připravovaných červencových volbách.

(pjed)

20.06.2013 23:45

A2

Poslední závažnější střety se odehrály v první polovině května. Oblast kontrolovaná tuarežskými separatisty je vyznačena zeleně. Repro archiv Polgeonow.org

Už jen vzácně dochází v Mali k potyčkám, přestřelkám či bojovým střetům. Uvádějí to agenturní pozorovatelé. Francouzský intervenční sbor sice čas od času oznámí likvidaci tábořišť či malých oddílů ozbrojenců v poušti; útoky bojovníků z islamistických skupin jsou ale od poloviny května ojedinělé a mají podobou spíše teroristických či záškodnických výpadů.

S koncem minulého týdne se navíc podařilo zažehnat konflikt mezi malijskou armádou a tuarežskými separatisty z organizace MNLA. Ti v rámci vlastního boje s islamisty odsadili oblast na východě země se správním střediskem Kidal.

„Domnívám se, že to nejtěžší máme za sebou,“ řekl agentuře AP Tiébilé Dramé, politik a diplomat, který zastupoval malijskou vládu při posledním jednání s Tuaregy v Burkině Faso.

„Al-Káida je rozprášená (...) Základní věci jsou dohodnuty. Jak mezinárodní společenství, tak všechny strany v Mali uznávají, že je nezbytné uchovat integritu státu, národní jednotu a sekulární charakter státu,“ uvedl Dramé dále.

Sliby a pochyby
Tuaregové se krom zmíněných obecností v dohodě zavázali, že umožní vládním zmocněncům volný pohyb po území, které kontrolují, a přípravu červencových voleb. Zástupci vlády jim za to slíbili jednání o kulturním sebeurčení a správní autonomii – požadavcích, jejichž dlouhodobá ignorace přispěla k loňskému povstání na severu země, a potažmo i doznívající válce.

Generální tajemník Pan Ki-mun označil dohodu za symbolický mezník v malijském konfliktu. Podle francouzského prezidenta Hollanda jí padla poslední překážka k návratu poměrů do normálu. Znalci z agentur nicméně připomínají, že Tuaregové se dosud nezavázali k odzbrojení a že slib jednání ze strany vlády je jen obecný. Mnozí z autorů navíc pochybují, že se podařilo zničit kompletní zázemí islamistických bojůvek, a varují, že káidisté mohou po čase znovu zaútočit.

„O odzbrojení i otázkách správního uspořádání země se začne diskutovat naplno až v létě, po 28. červenci, kdy má být zvolen nový prezident (...) Teď to vypadá, že nastal mír. Žádná ze stran však dosud nesložila zbraně,“ konstatuje Thomas Fessey, oblastní dopisovatel BBC.

Od vzpoury k intervenci
Současný konflikt zahájilo v loni na jaře povstání tuarežských kmenů sídlících na severu země. Skupiny kočovníků z etnika, jehož potřeby centrální vláda zanedbávala, využily příchodu příbuzných z Libye, odkud prchali Tuaregové sloužící v Kaddáfího jednotkách, a vyhlásily nezávislý stát Azavad. Vláda vyslala armádu povstání potlačit; separatisté z MNLA se ale spojili s káidistickými a islamistickými bojůvkami v oblasti a ofenzívu odrazili. Jedna z důstojnických frakcí navíc provedla v březnu 2012 puč, kterým akceschopnost armády paradoxně oslabila.

Během jara minulého roku pak káidistické skupiny a islamističtí Tuaregové ze skupiny Ansar Díne vytlačili separatisty z MNLA z vedoucích povstaleckých struktur a hnutí zcela ovládli. Na kontrolovaném území začali vynucovat doslovné dodržování předpisů šaríi, což přimělo značnou část obyvatelstva uprchnout z domovů v oblasti.

Malijská vláda následně požádala o zahraniční pomoc a vláda Francie – bývalého kolonizátora oblasti – začala budovat intervenční koalici. Vlastní intervence začala 11. ledna, krátce po zahájení ofenzívy káidistických jednotek, které pronikly i do jižní části země. Francouzskému prezidentovi Hollandovi se pro akci podařilo získat jak mandát Rady bezpečnosti OSN, tak silnou podporu v regionu.

Počty, ztráty, oběti
Francouzi v Mali nasadili na 2500 vojáků, přes 1000 příslušníků doprovodného personálu a zvláštní jednotky – celkově asi 4000 lidí. Větší část kontingentu se nyní připravuje na návrat. Na 1000 francouzských vojáků má v Mali zůstat až do konce roku.

Kromě nasazení vlastních Francouzů vyjednal Hollande i intervenci dvoutisícového kontingentu z Čadu a 4300 vojáků ze zemí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) – Toga, Senegalu, Beninu, Ghany, Nigeru, Sierry Leone, Pobřeží slonoviny a Burkiny Faso. Do přímých bojových operací se nakonec zapojili pouze Francouzi a Čaďané (s podporou malijské armády); jednotky ECOWAS ovšem plnily strážní a jiné nebojové úkoly.

Značná část jednotek ECOWAS se navíc má zapojit do mírových sborů OSN, jež mají působit v Mali od 25. června v celkové síle 11200 vojáků a 1440 policistů. Čaďané se již z oblasti stáhli.

Od počátku intervence zemřelo v Mali šest Francouzů, osmatřicet Čaďanů a přes sto příslušníků malijské armády. Ansar Díne a káidisté zabili také několik desítek bojovníků z tuarežské MNLA. Ztráty na druhé straně se odhadují na 600 až 800 mužů.

Po ovládnutí severu Mali islamisty uprchlo ze severních oblasti na 85 tisíc lidí. Většina z nich dosud zůstává v táborech za západní – mauretánskou – hranicí.

Francouzská intervence přiměla k útěku dalších 15 tisíc Malijců.


Další informace:
France 24 Mali Breakthrough. Bamako and the MNLA strike a deal
France 24 Will romanticising the Tuareg threaten peace in Mali?
BBC News Mali and Tuareg rebels sign peace deal
Al-Džazíra Mali signs ceasefire deal with Tuareg rebels
Al-Džazíra Al-Qaeda confirms death of leader in Mali
Al-Džazíra Mali to get back stolen manuscripts
Al-Džazíra UN prepares for Mali force deployment
Al-Džazíra Mali military claims victory against rebels
AP Tuareg leaders announce new group in northern Mali


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.