Co drží Nizozemí

Mohutné hráze, které tomu odpírají,

obrovská zdymadla, která to krotí.

Ale nejvíc ten úplně tenounký

pruh uschlého rákosu na břehu,

skrz který to není vidět.

Proud

Jak hadice, kterou protéká proud.

Chvíli ji zvedá, chvíli ji válí,

zauzlovat se?

Pouštět proud jen koutkem úst?

Proud ji vždycky znova popadne

a mlátí hlavou o zem

té hadici,

navlečené na něm.

Láhev

Ale tady jenom pán nese láhev.

A uvnitř pána?

Pán

nese láhev.

Ničím jiným není čas naplněný,

ani zvenčí,

ani zevnitř,

nejsou hodiny, dny, roky —

teď

tady

hodiny, dny, roky

jenom se nese láhev.

Profil:

Výtvarník a básník Viktor Špaček (1976 v Praze). Studoval češtinu a dějepis na Pedagogické fakultě UK, vystudoval sochařství na VŠUP, dnes pracuje jako knihovník. Vystavoval na skupinových výstavách v Praze, Zlíně, Kolíně a Klatovech. V roce 2007 publikoval sbírku básní Zmínky a případky v nakladatelství Literární salon. Publikované básně pocházejí z rukopisu s pracovním názvem Zmínky a případky II.