Lenka Zlámalová v sobotních Lidových novinách z 1. června napsala, že pokud se nic zásadního nezmění, tak koalice ČSSD a TOP 09 je pro obě strany jediná šance, jak vládnout ve většinovém kabinetu. Podle analytičky Lidových novin se Bohuslav Sobotka bude snažit vyhnout menšinovému kabinetu s podporou komunistů. Lenka Zlámalová zdůrazňuje, že Bohuslav Sobotka, Michal Hašek, Jeroným Tejc a Jan Hamáček jsou sice pragmatici, ale nechtějí být uvaděči komunistů k moci. A dodává: „Jsou přesvědčeni, že velkou část svých politických kariér mají před sebou a budou se snažit postupně proměnit ze starých sociálních demokratů v moderní, otevřenou levici s ambicí získat velkou část voličů středních vrstev, pro něž byla ČSSD zatím nepřijatelná.“

Celá úvaha má řadu nedostatků. První je nasnadě. V této chvíli není vůbec jasné, jaké strany a s kolika mandáty se do Poslanecké sněmovny příští rok dostanou. Lenka Zlámalová zmiňuje poslední volební model agentury PPM Factum, podle kterého by ČSSD měla s KSČM jenom 94 mandátů, ale s TOP 09 mandátů 106. Volby jsou ale až příští rok v květnu, do té doby je dost času na to, aby v nich uspěly i strany, které se dnes v průzkumech neobjevují. Připomeňme, že podle zmíněného volebního modelu by se do dolní komory dostaly ještě KDU-ČSL, SPOZ a ODS. Když nahlédneme do průzkumů agentury PPM Factum před posledními volbami, zjistíme, že Věci veřejné se v nich poprvé objevily až v srpnu 2009, kdy získaly 3,4 procenta, a přes hranici pěti procent se přehouply až v únoru 2010. Vzhledem k tomu, že minulé volby byly také v květnu, může nám to sloužit jako zajímavé srovnání.

V současné době je proto více než předčasné pronášet soudy o tom, kdo s kým bude moci sestavit koalici. Pokud ale Lenka Zlámalová píše, že když se nic zásadního nezmění, koalice ČSSD a TOP 09 je pro obě strany jediná možnost, jak vládnout ve většinovém kabinetu, hned bych dodal, že něco takového se samozřejmě s velkou pravděpodobností stane a něco zásadního se změní. Bylo tomu tak před posledními volbami a divil bych se, kdyby tomu tentokrát bylo jinak.

V příští Poslanecké sněmovně se může vyskytnou šest, jak uvádí průzkum agentury PPM Factum, ale třeba i sedm či osm stran. Vzhledem k tomu, kolik hlasů v posledních volbách oproti těm předchozím propadlo, protože občané volili strany, které se nakonec nedostaly přes pětiprocentní práh, můžeme si pohrávat s myšlenkou, že nás stranický systém prochází opačným procesem než v období mezi lety 1992 a 2006. V roce 1998 se sice do dolní sněmovny dostalo už standardních pět stran, ale zároveň propadlo relativně velké množství hlasů. O dva roky dříve mandáty obdrželo šest stran a v roce 1992 ve volbách do České národní rady jich bylo dokonce osm.

Samozřejmě lze namítnout, že v té době jsme měli trochu jiný volební systém a že volby do ČNR se odehrávaly ve zcela jiném kontextu společného státu se Slováky. Přesto je však dobré si připustit fakt, že český stranický systém prochází deinstitucionalizací a že se může vrátit do doby krátce po konci minulého režimu, kdy voličské preference byly rozptýlené a do ČNR se mohlo dostat mnohem více stran než v období, které následovalo. Nemalou vypovídací hodnotu má i to, že dvě nejsilnější strany v roce 1996 získaly dohromady více než 56 procent hlasů. Podle nejnovějšího průzkumu PPM Factum by to bylo jen něco málo přes 41 procent.

Klidně může nastat situace, kdy v Poslanecké sněmovně bude sedm stran, ale žádné dvě nebudou mít 101 mandátů. Pak by ale ani ČSSD a TOP 09 nedaly dohromady většinový kabinet, jak Lenka Zlámalová předpokládá. Navíc její teze, že uvedená čtveřice politiků se bude snažit postupně se proměnit ze starých sociálních demokratů v moderní, otevřenou levici s ambicí získat velkou část voličů středních vrstev, podle mě rovněž stojí na hliněných nohou. Jak si Lenka Zlámalová představuje nové sociální demokraty? Jak staré? A koho považuje za střední vrstvy? Velké množství mladších voličů by asi nevolilo sociální demokracii, kterou by představoval Miloš Zeman. Je ale Miloš Zeman opravdu sociální demokrat? V prezidentských volbách kandidoval za SPOZ a deklaroval, že ji bude i volit. A nakolik jsou mladší voliči skutečně střední vrstvou? Část z nich možná, otázka je jak dlouho. Úvahy analytičky Lidových novin tak asi nejlépe vysvětlí to, že přání je u ní otcem myšlenky.