Co vytěžit z Putnovy aféry?

V souvislosti s aférou Martina Putny bychom si měli položit otázku, jak v ČR fungují hodnotící komise a vědecké rady a jaké jsou záruky, že kvalifikace profesorů je v pořádku. Zejména pak profesorů ekonomie a příbuzných oborů.

Je pozoruhodné, že v celé aféře kolem jmenovacího řízení Martina C. Putny všichni automaticky předpokládájí, že rozhodnutí hodnotící komise a vědecké rady určité univerzity je zárukou odborné kvalifikace novopečených profesorů. Bohužel tomu tak není, i když právě Karlova Univerzita, kde proběhlo jmenovací řízení Martina C. Putny, má pro jmenování profesorů obvykle tvrdší podmínky než jiné univerzity, takže v níže citovaném přehledu nefiguruje mezi velkovýrobnami ekonomických lžiprofesorů.

Pro humanitní obory uvádí UK jako doporučené podmínky profesury mj. čtyřicet odborných publikací, z toho patnáct zahraničních, a pětadvacet citací v zahraniční odborné literatuře. Bohužel nelze jednoduše ověřit, jakým způsobem Martin Putna, nebo kterýkoliv jiný profesor, tyto podmínky splnil, neboť univerzity podklady jmenovacího řízení nezveřejňují a v databázích ISI Web of Knowledge nebo Scopus nejsou evidovány knižní publikace, které hrají v humanitních oborech významnou roli (v uvedených databázích lze dohledat jen dvanáct časopiseckých publikací a dvě citace prof. Putny).

Mnohé univerzity ale kladou na publikace výrazně měkčí požadavky, a při jejich kontrole evidentně zavírají obě oči. Z výzkumu Martina Macháčka a Evy Kolcunové z EF VŠB vyplývá, že 85 % novopečených profesorů ekonomie a příbuzných oborů nemá žádné zahraniční publikace s impaktem, a 49 % nemá vůbec žádné publikace evidované v databázích odborné literatury s impaktem.

Ekonomové se navíc nemohou vymlouvat na knižní publikace, které v jejich oboru nepředstavují primární publikační kanál. Skandálem, o kterém by se mělo mluvit, je tedy nízká úroveň společenskovědních oborů na českých vysokých školách. Je zřejmé, že při rozdávání profesur na základě velice tvůrčí interpretace formálně stanovených „doporučených“ nároků, kdy jsou akademikům uznávány „publikace“ v denním tisku a „zahraniční publikace“ ve vlastních nakladatelstvích, hrají roli jánabráchismus, klientelismus i nepokrytá korupce. Profesor nemusí být morální autoritou. Pro začátek by stačilo, aby si profesuru nemohl „koupit na internetu“.

Doufejme tedy, že z aféry Putna vzejde i něco kloudného:

1.Univerzity by měly mít povinnost zveřejňovat podklady úspěšných habilitačních a jmenovacích řízení na svém webu pro umožnění veřejné kontroly.
2.Přechod pravomoci podepisovat jmenovací dekrety od prezidenta k ministrovi školství má smysl pouze tehdy, pokud ministr školsví vyčlení agendu ke kontrole splnění podmínek deklarovaných jednotlivými univerzitami. Případně lze uvažovat o stanovení minimálních standardů platných pro všechny univerzity, stejně jako pro nostrifikace titulů získaných v zahraničí.
3.Od požadavků na prosté plynutí času je vhodné přejít k požadavkům čistě odborným.
4.Ve světle tristních poměrů při rozdávání akademických hodností se nahrazení či doplnění habilitací a doživotních profesur „funkčními místy“ jeví jako jedno z možných řešení.
5.Ti, kdo by považují podobné zásahy do samosprávy vysokých škol za nepřijatelné, by měli navhnout, jakými mechanismy hodlají zabránit rozdávání docentur a profesur na bázi kamarádšoftu.

Text vychází v rámci projektu Kritická ekonomie, jehož je Deník Referendum partnerským médiem.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

kamarádšoft nebo ulice ? rozhodně ne politici Pondělí, 27.Května 2013, 10:36:59

zamyšlení nad úrovní VŠ ČR vůbec je logické - je akreditováno příliš mnoho škol a ty vykazují příliš mnoho profesorů (což devalvuje VŠ i profesůry).
Každé rozhodování by mělo být kontrolovatelné - otázkou je jak a kým. Nemyslím že Zeman takto udělal něco pro kvalitu profesorů - otázky publikační úrovně se ani nedotkl. Jeho argumenty šli mimo režim rozhodování a byly denuncniační a difamační.
Profesor Klaus, profesor Sokol, profesor Putna - kdo bude přezkouvámat jejich odbornou erudici a editační impakt ? Ulice ? Politici ?
Proto myslím že to samoprávě VŠ patří - ale souhlasím že je třeba podklady o rozhodování zveřejňovat ke kontrole těmi, kteří mají šanci tomu rozumět.
A nebudou do toho tahat intimní či politické věci jako že je někdo "buzna" a nebom že se poškleboval Putinovia volil knížepána.
K takové margumetaci se sluší být netolerantní - a zajímavé že ta netolerance se štípla bez ohledu na politické zařazení.
O Putnu se otřel Zeman, Škromach a nebo arcibiskup Duka,
- zastal se ho Sobotka, Zaorálek a biskup Malý.
Což u některých blouznivců vede zase ke konspiracím na téma intirk pravdoláskařů. Ale o to stnad nejde - jde o rovná práva i pro jinak smýšlející (v tomto případě antikomunisty Putny).
P.S. profesura jako atribut funkčního zařazení na universitě potřebuje myslím ještě dořešit ve vztahu k praxi státních profesorů jejich uznávání na jiných školách.
P.S.S. standardy profesorského řízení se asi budou oborově lišit, mohli by se ale sbližovat aspoň mezinárodně

Marek Franěk - Praha 3

Pondělí, 27.Května 2013, 12:01:54

(1) "je akreditováno příliš mnoho škol a ty vykazují příliš mnoho profesorů"

Jak jste na to přišel, že to psali v novinách a říkal to pan prof. Klaus? Nevím o žádném seriosním výzkumu, jehož závěr by byl, že je u nás příliš mnoho vysokých škol. To kdysi do novin napsal expert Topolánkovi vlády prof. Haňka, bylo to ale jen takové plácnutí - srovnával počet anlgických univerzit a českých na počet obyvatelů Není ovšem jasné, co do toho všechno započítal, zda jen univerzity, či všechny vysoké školy, zda také do toho započítal anglické college nebo ne, zda bral do úvahy také velikost jednotlivých škol. atd. Od té doby se to stalo obecně přijímanou "pravdou"

S tím nadměrným početem profesorů je to zjevný nesmysl - oproti "západnímu" světu je u nás profesorů naopak málo, z různých důvodů, které zde teď nechci rozebírat.

(2) Po zveřejnění spisu z Putnova jmenovacího řízení pořád volám, oni to ale nemají zapotřebí, na jejich straně je ulice.

(3) Veřejná diskuse ukazuje, že se jedná o věc kontroverzní, na které jsou zcela odlišné názory. Proč mají mít "pravdoláskaři" pravdu a ti druzí ne?

(4) Neměli by do toho mluvit lidé, kteří tomu nerozumí, protože mohou nadělat jen škody. O funčních místech profesorů se tady dlouho diskutovalo a akademická obec tuto myšlenku většinově zavrhla. Proti tomu se také prostestovalo v Týdnu neklidu. A teď najednou přicházejí ti, kterých se to VůBEC netýká a téměř nic o tom nevědí a říkají, jak to má být správně.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

kvalita vzdělání se týká všech Pondělí, 27.Května 2013, 12:31:36

především ad 3 - není důvod si myslet že "pravdoláskaři" mají nebo nemají recht - totéž platí pro roztleskávače Klause či Zemana, je především hovadina takhle argumentovat a tímhle retardovaným způsobem recyklovat starý spor Havla a Klause (tím spíš že už jsou oba z vrcholné funkce pryč).
ad 1 - honba za co nejvyšším počtem vysokoškoláků a měkký akreditační proces podle mne opravdu vedl (!) k zbytečnému počtu vysokých škol - snad je aktuální údaj 28 veřejných a 44 soukromých a trh práce je tu nemilosrdný i v té naší montovně.
Takže tohle je vážně extenzivní a devalvující přístup a myslet si že více jako polovina lidí odcházejících na pracovní trh musí mít VŠ diplom může skončit jediným, ztrátou úrovně (jako už takto ztratili poněkud glanc maturity).
Bodům 2 a 4 nerozumím jak byly myšleny. Ale ulice v tomto sporu nebyla na žádné straně - té jsou akademické záležitosti i Putna sám dcoela fuk - bohužel ale slyší na nízké argumenty jako byly ty proti transparentu na občanském protestu.
Americký model profesur je u nás akademiky zamítán, otázkou je proč - já po něm také nevolám a přímo snad ani P. Gočev, jen jsem upozornil na jeden problematický aspekt - tedy rozdíly uznání titulu jako hodnosti či ve vazbě na funkční zařazení a akreditační proces

Marek Franěk - Praha 3

"zbytečný" počet vysokých škol Pondělí, 27.Května 2013, 22:09:15

Nemáte přesné informace. Většina veřejných škol vznikla krátce po roce 1990, když ještě žádná akreditační komise nebyla. Bylo tady povědomí, že vzdělání je důležité, že je třeba se věnovat i doposud opomíjeným oborům a odstranit centralizaci Praha-Brno-(Olomouc).

Ač se vám to zdá absurdní, v blízké budoucnosti bude jistý stupeň vysokoškolského vzdělání potřebný i pro řadu dělnických profesí.

Jinak zdá se, že údaje o tom, kolik procent z populace jde studovat VŠ, které nám předkládá MŠMT, jsou nepřesné. Při dnešní úrovni státní správy se člověk nemůže divit tomu, že nejsou schopni získat skutečně přesné údaje - tedy očistit je od "dálkařů", tedy těch, co si dodělávají školu ve vyšším věku, od těch, co přechází ze školy na školu, opakují, či studují další školu.

A ještě otázka na závěr: kolik by nás mělo být "správně veřejných vysokých škol? 20? 15? 15? 5?

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Úterý, 28.Května 2013, 04:54:37

Nové univerzity vznikly podle mého názoru hlavně proto, že spousta lidí se cítila, že má na to, aby mohla učit na vysoké škole, jenže už nebylo kde, neboť staré univerzity nebyly nafukovací a někdy byly i daleko od míst, kde tito lidé žili. No tak se nějaké přidaly, což určitý počet těchto lidí uspokojilo. A uspokojilo to i určitý počet studentů, kteří se zase dřív nedostali na školy, zejména na obor, který se jim líbil. Tak jsme začali budovat vzdělanostní společnost a teď máme spoustu mladých vzdělanců, co chodí na úřad práce. A bude jich přibývat. Liberální demokracie funguje na principu, že se snaží vyhovět úplně všem (dejte každému, co požaduje a bude klid). Potom budou všichni loajální. Problémem je, že na to potřebuje hodně peněz. Bez nich totiž jednou zákonitě narazí na to, že někomu se nebude moci vyhovět. A bude po loajalitě. A začnou problémy.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

kognitariát a papírová vzdělanost Úterý, 28.Května 2013, 09:07:28

to číslo počtu vysokých škol snad není chybné - pokud jde o akreditaci tradičních vysokých škol, tak zrovna university a techniky v Praze,
Brně, Ostravě či Olomouci bych nepodezíral obecně z nekvality (otázkou je struktura kateder).
Kde je ale myslím zjevný problém, jsou právě ty četné malé privátní školy - chápu že tam jde o něčí byznys s dotacemi i se školným a presižní usilování mít v každém kraji a větším městě také vysokou školu. Výsledkem je extenze a problém s uplatněním absolventů.
Lidé si musí osvojovat nové znalosti, to ale neznamená že stoupá celková vzdělanost populace - vz Nikdo není dokonalý (kromě toho že intelektuální dispozic vykazují určité statistické rozdělení). A mít papír ze školy, který mne neuživí mi jako dobrý zak vzdělanostní společnosti nepřipadá.
P.S. to že práce se stroji dnes vyžaduje vyšší kvalifikaci než učňovský list mi neořijde absudní ale naopak logické (platí i pro střední zdravotní kádry a tp.)- to je prostě vývoj používané tehniky, jenže jde o to jakou.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.