Jak pomáhá živnostem a malým a středním podnikům vládní koalice?

Budoucí vláda bude muset přijít s programem podpory zaměstnanosti a bude to muset učinit lépe než vláda současná; součástí této problematiky je i dobré nastavení zdanění a odvodů u živnostníků.

Začala předvolební kampaň, obsahující dokonce myšlenky na rozvoj, převážně ale od roku 2014, po volbách. Do té doby vyvrcholí propad ekonomiky a spotřeby: křečovitou snahou o škrty výdajů se snižuje koupěschopnost obyvatelstva. V důsledku nepříliš oduševnělého výroku jednoho z představitelů opozice se frázuje, co udělala a udělá vládní koalice pro asi jeden milión osob samostatně výdělečně činných, mikropodniky a malé a středně velké podniky.

Jenže ve srovnání s jinými státy EU chybí to nejdůležitější – nástroje finanční podpory těch nejmenších podnikatelských entit. V současné době probíhá diskuse k návrhům Evropské komise k dlouhodobému financování ekonomiky, zejména investic. Návrh klade důraz na malé a středně velké podniky. O snižování administrativy se nyní na rozdíl od České republiky v EU diskutuje méně – základní cíl snížit rozsah administrativní zátěže a tím náklady do roku 2012 o cca 25 procent byl podle Komise splněn, nadměrná břemena plynou již spíše z požadavků členských států.

Deklarovaná budoucí podpora vládní koalice malým a středním podnikům nenahradí minulé bankroty pro minimální minulou podporu státu, zejména v důsledku prudkého potlačení spotřeby u základních životních potřeb.

Protože fantazie finančních expertů končí zpravidla u otázky čerpání zdrojů a ne u podpory jejich růstu, shrňme cíl a podmínky pro rozvoj malých a středně velkých podniků, včetně těch nejmenších.

Jejich podíl na nové zaměstnanosti v soukromém sektoru, včetně těch jen s pracujícím majitelem, je v EU asi 70 procent. Podíl na HDP je do 50 procent.

Nížší úroveň HDP je dána produktivitou práce. Velké podniky v globální konkurenci budou k zvýšení produktivity automatizovat. Pokud nechtějí propouštět, musí úsporu pracovníků využít k rozvoji. To se ale vždy nedaří – příkladem může být automobilový průmysl v Evropě. Zasáhl jej s výjimkou rozvojových států pokles prodeje automobilů. Předzvěstí problémů v ČR může být omezení účastníků autosalonu v Brně o některé účastníky salonu v Ženevě.

U velkých podniků může tedy dojít k propouštění. Zaměstnání lze získat v rámci malých a středně velkých podniků, ve specifických podmínkách např. v ČR i v zemědělství a na něj navazující domácí výrobě.

Všichni zaměstnaní by měli platit příspěvky na důchodové pojištění tak, aby důchod přesáhl životní minium až minimální mzdu a uhradil normální zdravotní péči, vedle dobrovolného připojištění. Pojištění všech zaměstnaných s výjimkou těch, na něž se bude vztahovat služební zákon, by mělo krýt pojištěni frikční nezaměstnanosti (tedy dočasné a dobrovolné nezaměstnanosti spojené s pohybem na trhu práce, studiem apod.). Plná zaměstnanost v době mimo krize se v USA předpokládá ve výši 94 procent obyvatel v pracovním věku, na úsvitu Pražského jara Ota Šik deklaroval 97 procent.

A pak zbývají dvě položky, které je nutno stanovit:

  • výše zdanění, aby se živnostníkům vyplatilo ještě pracovat;
  • výdaje státu na nezaměstnanost a na sociální dávky.
Z hlediska sociálních podmínek musí být určitá relace mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, mezi něž mohou propuštění zaměstnanci přejít.

Samozřejmě se zkomplikuje kontrola výše tržeb jako podkladu pro zdanění. Pro nejbohatší s aktivitami v ČR a sídlem v zahraničí lze zjistit příjmy ze zdanění výtoku kapitálu ze země, pokud přistoupíme k posílené spolupráci desíti členských států EU od roku 2014. O projednání odvetných opatření proti firmám v daňových rájích lze rozhodnout velmi rychle poté, co Česká republika a Komise projednají návrh příslušného zákona se Světovou obchodní organizací. Nevůle přijmout rychlá opatření plyne patrně z osobních zájmů členů vládní koalice.

A je tu ještě vata v zaměstnanosti ve veřejných službách – ty by mohly část nově nezaměstnaných absorbovat, nesměly by ovšem být pod záminkou krize nepřetržitě osekávány.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.