Ombudsman od ledna připomínkoval třináct zákonů

Ombudsman Pavel Varvařovský připomínkoval od začátku roku třináct projednávaných zákonů, jejichž obsah se dotýká problémů, s nimiž se v rámci své činnosti setkává. Využil tak oprávnění, které mu umožňuje přispívat ke zlepšení právního prostředí.

(vd)

02.04.2013 14:27

366999_mediafax_mikulas_krepelka

Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Během prvních tří měsíců letošního roku ochránce předložil veřejný ochránce práv Pavel Varvařovslý své připomínky ke třinácti projednávaným právním předpisům. Využil tak zvláštního oprávnění, které mu umožňuje uplatnit poznatky získané šetřením konkrétních případů ke zlepšení právního prostředí.

Jednalo se například o připomínky k návrhu zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, zákona o státním zastupitelství, k návrhu novely zákona o matrikách, návrhu změny vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a další. Význam ombudsman přikládá především připomínkám k navrhované novele zákona o Úřadu práce, návrhu zákona o státních úřednících a věcnému záměru novely horního zákona.

Pokud jde o zákon o státních úřednících, Varvařovský považuje návrh celkově za nedostatečně připravený, chaotický a nekoncepční. V navrhované podobě podle něj nenaplní očekávání, která jsou do něj vkládána. Doporučil proto, aby ministerstvo vnitra návrh stáhlo a vypracovalo nový, dostatečně kvalitní návrh, který bude zaručovat fungování profesionální a hlavně stabilní a pokud možno více odpolitizované státní správy, případně předkládaný návrh v uvedeném směru dopracovalo.

S ohledem na zásadní výhrady k návrhu zákona jako takovému ochránce nerozváděl připomínky k jednotlivostem. Uvedl však body, které v právní úpravě chybí, nebo je považuje za nedostatečné. Zejména jde podle Varvařovského o zakotvení většího odpolitizování státní správy na ústřední úrovni, disciplinární odpovědnosti umožňující nad rámec zákoníku práce „represivní motivaci“ a možnost zjednání nápravy nesprávného postupu úředníka tímto způsobem.

Dále v zákoně ochránce postrádá zakotvení povinností úředníků i možností vynucení jejich plnění, zakotvení kariérního postupu umožňujícího motivovat a udržet schopné zaměstnance ve službách státu, platových tarifů, které zaručí, že jejich změna nebude pouze v pravomoci ministerstva, respektive vlády, a další.

Výhrady má Varvařovský také k navrhované úpravě obsazování volných pracovních míst, které dává značnou volnost vedoucímu úřadu, což je – připomíná Varvařovský – politická funkce. To samé podle něj platí i pro ukončení pracovního poměru úředníka výpovědí. U výběrových řízení sice složení komise umožňuje účast osob mimo úřad, ale vedoucího úřadu k tomu nic nenutí. Stejně tak nemusí vedoucí úřadu odůvodňovat, proč například neobsadil místo uchazeči navrženými komisí.

V případě novely zákona o Úřadu práce ochránce konstatoval, že předkládaný návrh nereflektuje převážnou většinu připomínek, které uplatnil už k Návrhu tezí legislativních úprav v oblasti karty sociálních systémů (sKarty). Postrádá především zdůvodnění, zda a jakým způsobem obstojí uložení nové povinnosti převzít a používat sKartu k identifikaci při kontaktu s úřadem práce v testu proporcionality z hlediska možného zásahu do práva na informační sebeurčení příjemce dávky.

Varvařovský také upozornil například na stále chybějící širší veřejnoprávní regulaci. Přestože výplatu dávek zajišťuje držitel bankovní licence, stále jde o plnění na základě veřejnoprávního vztahu mezi oprávněnou osobou a státem, tudíž by trojstranný vztah mezi nimi a držitelem bankovní licence měl být výrazněji regulován veřejným právem.

Podmínky držitele bankovní licence se mohou podle ombudsmana uplatnit ve smluvním vztahu mezi ním a klientem, ale pokud mají být použity ve vztahu mezi oprávněnou osobou a státem, musí k tomu být výslovné zákonné zmocnění. Jde například o rozsah služeb, které nemohou být zpoplatněny, povinnosti oprávněné osoby, atd. Rovněž je třeba vymezit práva a povinnosti držitele bankovní licence, a to zejména povinnost nezrušit účet v době poskytování dávek.

Zákon by měl podle Varvařovského nakonec upravovat i povinnost držitele bankovní licence zpracovávat osobní údaje příjemce dávky výhradně k zajištění platební funkce karty. V této souvislosti je dle jeho mínění potřeba upravit i zánik platebního účtu a následnou likvidaci osobních údajů. S tím souvisí i doporučení ochránce, aby byl do zákona doplněn výčet osobních údajů, které mohou být na kartě zpracovávány.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.