Volební vyhlídky ČSSD po sjezdu

Není vůbec samozřejmé, že ČSSD bude po příštích sněmovních volbách sestavovat vládu – jednoznačný náskok před ostatními stranami, jako má dnes, měla v průzkumech i před minulými volbami, a přesto všechno dopadlo jinak.

Když člověk poslouchá projevy či vyjádření různých sociálně demokratických politiků, ale nejenom jich, zdá se, že všichni s neochvějnou jistotou počítají s tím, že sociální demokracie nejenom jasně vyhraje příští volby, ale navíc bude i vládnout. Leckdo sní o koalici s lidovci či Stranou zelených, mnohem reálněji se ale předpokládá menšinové vládnutí s podporou KSČM. I tato představa se však může rozplynout jako pára nad hrncem.

Pokud se podíváme na poslední volební model společnosti STEM, málokdo asi zůstane na pochybách, že jsou to komunisté, kdo vládnutí sociální demokracie opravdu jistí, a že kdyby nebyla možná jiná varianta, komunisté a sociální demokraté vždycky dají dohromady pohodlnou většinu. Podle tohoto průzkumu by ČSSD a KSČM měly celkem 120 mandátů. Podobně sociální demokracie bodovala i v nejnovějším průzkumu agentury CVVM, ve kterém získala 41 procent. Zajímavé je, že u ppm factum dostala sociální demokracii jen 25,9 procent a s komunisty by měla pouhých 97 křesel. Pro úplnost dodejme, že v posledním průzkumu před volbami v roce 2010 dávala CVVM sociální demokracii 30,5 procent, ppm factum 26,3 procent a výsledek byl 22,1 procent.

Třicet procent – zklamání nebo vysněná meta?
Samozřejmě nad všemi průzkumy je možné mávnout rukou s tím, že se už tolikrát mýlily, že je nikdo nemůže brát vážně; ale vzhledem k tomu, že očekávání vysokých volebních výsledků ČSSD vychází právě z těchto průzkumů, je dobré vzít je v potaz v jejich celku. Resp. brát vážně i ty odhady, které sociální demokracii nakloněné nejsou.

Osobně si myslím, že je velmi nepravděpodobné, že sociální demokracie v příštích volbách získá více než 30 procent. Už poslední volby byly výjimečné tím, že velmi mnoho hlasů propadlo. V roce 2006 byla jen jedna strana, která se do Poslanecké sněmovny nedostala a zároveň měla více než jedno procento hlasů. V posledních volbách těchto stran bylo celkem pět a dohromady získaly skoro 16 procent hlasů. Podobná situace a možná i horší se dá očekávat do budoucna.

Navíc je pravděpodobné, že se do Poslanecké sněmovny dostane více než obvyklých pět stran. Zatím kolem pětiprocentní hranice osciluje KDU-ČSL a SPOZ. Ale i kdyby se nakonec ani jedné z těchto stran nepodařilo do dolní komory parlamentu proniknout, nedivil bych se, kdyby to dokázala některá jiná strana či hnutí, které se do té doby ještě objeví, resp. už dnes je možné sledovat jejich obrysy.

Hnutí se šikují
Jednak zde máme Babišovo ANO 2011, které si v současné době vytváří svoji regionální strukturu. Neúspěch kandidátů, které Andrej Babiš podporoval v senátních volbách, sice může svědčit o tom, že Babišovo hnutí moc velké šance nemá, ale kdoví, ještě je brzo tohoto miliardáře zcela odepsat. Stačí, když na kandidátky svého uskupení sežene některé výraznější osobnosti a v politické bídě České republiky to najednou může přinést nečekaný úspěch anebo alespoň překročení pětiprocentní hranice.

Vedle toho senátor Tomio Okamura spolu s ekonomem Pavlem Kohoutem a dalšími pro změnu objíždí města po České republice a mluví o vzniku hnutí, které by kandidovalo do voleb se snahou zavést prezidentský systém, přímou volbu poslanců (obligátně dodejme, že přímá volba poslanců je nesmysl, protože ji v České republice už máme), starostů, hejtmanů a také jejich odvolatelnost občany. Také se říká, že by mohla vzniknout nová strana složená z úspěšných regionálních uskupení.

Bez ohledu na to, jak tyto pokusy nakonec dopadnou, bych rozhodně na místě sociálních demokratů nepočítal s tím, že jim takové vítězství, které by jim umožnilo vládnout, jen tak zásluhou setrvačnosti a neoblíbené Nečasovy vlády samo spadne do klína. Ve volbách, které nás za rok a něco čekají, nemají nic jistého.

Fata morgána čtyřiceti jedna procent
Nespokojenost občanů s ekonomickou a společenskou situací od posledních voleb sice výrazně stoupla, musí to ale nutně vést ke skokovému skoro až dvacetiprocentnímu nárůstu sociálně demokratických preferencí oproti minulým volbám? Nemůže to pomoci jiné straně než ČSSD? Stačí, aby se tady v pravou chvíli objevila strana, která podobně jako Věci veřejné nasaje nespokojené, a ČSSD nemusí mít zdaleka o moc lepší volební výsledek, než měla v roce 2010. A pokud měl jistý typ voličů problém volit sociální demokracii kvůli Jiřímu Paroubkovi, tak ho bude mít i poté, co tato strana do svého vedení nezvolila Jiřího Dienstbiera.

Zkrátka je otázka, zda existuje dostatek důvodů, proč by ČSSD měla v roce 2014 dosáhnout výrazně lepšího výsledku než v roce 2010. Zoufalá sociální situace a nespokojenost se současnou vládou k tomu nemusí stačit. Část voličů může zůstat doma a část dá svoji nespokojenost najevo volbou jiné strany než je ČSSD. Do května příštího roku se určitě objeví několik stran či hnutí, které budou chtít nespokojenosti a naštvanosti občanů využít. Základní premisa je jasná: pokud nechceme věřit předvolebním průzkumům, pak ani těm, které sociální demokracii přisuzují 41 procent.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.