Unie na Východě prohraje?

I kdyby se vytvoření nové koalice v Moldavsku protáhlo a parafování dohody o přidružení tak nebylo možné v listopadu, tak evropská integrace této země není ohrožena. V případě Ukrajiny vypadá situace výrazně hůře.

Radosław Sikorski tvrdil, že rok 2013 může být rokem „obrovského úspěchu“ unijní východní politiky. Je ale čím dál pravděpodobnější, že bude rokem její porážky.

V listopadu má ve Vilniusu proběhnout summit Východního partnerství, na kterém může Ukrajina s EU podepsat dohodu o přidružení. V médiích se ale objevily informace, že černým koněm tohoto summitu se může stát Moldavsko, které dohodu podepíše ještě před Ukrajinou. [Polský ministr zahraničních věcí] Sikorski tyto zvěsti dementoval: „Ne, to není možné z čistě technických důvodů. Text dohody s Ukrajinou máme uzavřený. Navíc jsou hotové nebo alespoň skoro hotové její překlady. Na podpis dohody s Ukrajinou budeme technicky připravení. S dalšími státy Východního partnerství můžeme vyjednávání technicky ukončit, případně dohodu parafovat.“ Přesto ale byla očekávání od Moldavska a jeho evropského pokroku velká. Už několik dní po optimistických slovech ministra Sikorského se situace v obou zemích, které měly na summitu odehrát hlavní role, výrazně změnila.

Filat místo Filata?
V polovině února se premiér Moldavska Vlad Filat rozhodl rozpustit vedoucí stranu vládní koalice Svaz pro evropskou integraci. Důvodem měl být spor s Vladem Plahotniukem, byznysmenem a politikem koaliční Demokratické strany, kterého obvinil z korupce. Ztráta většiny v parlamentu umožnila už 5. března vyslovení nedůvěry vládě. Návrh podpořili členové Komunistické strany Republiky Moldavsko, bývalí spojenci z Demokratické strany a nezávislí poslanci.

„Nyní jsou nejpravděpodobnější dva scénáře. Podle prvního se předsedou nové vlády znovu stane Vlad Filat. Podle druhého budou kvůli rozporům mezi stranami vyhlášeny předčasné volby,“ říká analytik Centra východních studií Kamil Całus. Samozřejmě je tu i třetí scénář: premiérem se stane někdo jiný. Ten je dnes ale nejméně reálný.

Demise vlády zpochybnila osud dohody o přidružení s EU. Aby byla parafována, musejí se strany už bývalé koalice dohodnout a schválit premiéra i vládu ve lhůtě ústavou předvídaných čtyřiceti pěti dnů. Pokud se to stane, tak postup evropské integrace nezpomalí, říká Kamil Całus. Existuje ale vážné riziko, že prodlužující se politická krize povede k předčasným volbám. V takovém případě dohoda o přidružení v listopadu ve Vilniusu podepsána nebude.

Janukovyč dál válčí s opozicí
Na začátku února navštívil Ukrajinu evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle. Kritizoval tehdy ukrajinské vedení za neexistenci reforem, mezi nimi i těch nejdůležitějších: soudnictví, volebního zákonodárství a boje s tzv. „výběrovým používáním práva“. Oběma stranám je jasné, že za spojením „výběrové používání práva“ se skrývají rozsudky proti představitelům opozice – bývalé premiérce Julii Tymošenkové a bývalému ministru vnitra Juriji Lucenkovi. Prakticky ty samé výtky zazněly, i když už ve výrazně diplomatičtější podobě, na summitu EU-Ukrajina 25. února.

V každém případě Viktor Janukovyč a jeho okolí slibovali provedení všech Evropskou unií požadovaných reforem. Dobrá vůle ale nemusí stačit: podpis dohody o přidružení je čím dál nejistější.

Tři dny před summitem Janukovyč vedl „Dialog se zemí“ – v takto pojmenovaném televizním programu odpovídal na otázky „náhodných“ obyvatel Ukrajiny. V jedné ze svých odpovědní zkritizoval evropské Energetické společenství, které prý Ukrajinu dostatečně nepodporuje při vyjednávání s Ruskem o dodávkách plynu. A případné vystoupení z Energetického společenství znemožní podpis dohody o přidružení.

Dne 6. března Vyšší správní soud zbavil Sergeje Vlasenka, poslance a zároveň obhájce Julie Tymošenkové, poslaneckého mandátu. Důvodem mělo být spojení práce v Nejvyšší radě s prací advokáta. Podle Vlasenka to zákony nezakazují. Ztráta imunity ale znamená, že proti politikovi může být zahájen proces. Při znalosti „nezávislosti“ ukrajinského soudnictví můžeme předpokládat, že Vlasenko bude sdílet osudy své chráněnky.

Už dříve ale z Bruselu a Washingtonu zaznívaly kritické hlasy. Frankfurter Allgemeine Zeitung citoval vyjádření spolkového ministerstva zahraničí, že se Ukrajina nakonec s dohodou o přidružení rozloučí. Podobně se vyjádřil i místopředseda Evropského parlamentu Jacek Protasiewicz.

Zda bude pro co jet do Vilniusu?
I kdyby se vytvoření nové koalice v Moldavsku protáhlo a parafování dohody o přidružení tak nebylo možné v listopadu, tak evropská integrace této země není ohrožena. Proevropské strany se v Moldavsku stále těší velké oblibě. V případě Ukrajiny vypadá situace výrazně hůře.

Janukovyč tahá EU za nos a přijímá další rozhodnutí, která unijní politiky pobuřují. Svou roli tu jistě hraje i nabídka Ruska, které je připraveno za převzetí sítě ukrajinských plynovodů snížit Ukrajině ceny plynu a poskytnout půjčky umožňující naplnění ukrajinského rozpočtu i zaplacení zahraničních dluhů.

Je tak vcelku možné, že nebude proč do Vilniusu jezdit. A že na rok 2013 bude chtít ministr Sikorski co nejrychleji zapomenout.

Článek Unia przegra na Wschodzie? vyšel v pondělí 11. března 2013 na stránkách polské Krytyky Polityczné.

V Deníku Referendum vychází v rámci projektu Evropa a my ve spolupráci se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Přeložil Patrik Eichler.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.