Přímá volba prezidenta je platná, rozhodl Nejvyšší správní soud

Vratislav Dostál

Nejvyšší správní soud potvrdil vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách, když zamítl všech 109 návrhů na zrušení prezidentské volby.

Výsledek lednové přímé volby prezidenta je platný, rozhodl v úterý Nejvyšší správní soud (NSS), ke kterému lidé podali celkem 109 návrhů na neplatnost přímé volby prezidenta. „Z nich čtyřiašedesát odmítl pro opožděnost nebo z jiného důvodu (například neodstranění vad návrhu), čtyřiadvaceti se zabýval meritorně a zamítl je,“ uvedla v úterý mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Navrhovatelé dle jejích slov napadli zejména způsob vedení kampaně ze strany Miloše Zemana, jeho týmu i dalších osob, které s ním nejsou přímo spojeny. Soud vycházel v obecné rovině z toho, že v podmínkách demokratického státního režimu a svobodných voleb bývá obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají možnosti vedení pozitivní i negativní kampaně.

Soudci podle Dostálové připomněli, že jakákoliv přímá volba je svázána nejen s pozitivním zdůrazněním vlastních předností, nýbrž i s prvky negativních sdělení, která mají za cíl voliče odradit od volby protikandidáta.

„Samotné vedení negativní kampaně, které se soustředí na chyby, nevýhody či slabé stránky protivníka, není protizákonné, má ale své normativní hranice. Jedním ze zákonných limitů je povinnost vést kampaň čestně a poctivě a především zákaz zveřejňovat nepravdivé údaje,“ uvedla Dostálová v tiskovém prohlášení.

Zdůraznila přitom, že možnosti volebního soudu jsou v této fázi volebního procesu limitované. „Jeho pravomocí je pouze rozhodnout o neplatnosti voleb, což je natolik závažný zásah do projevené vůle voličů, že k němu lze přistoupit pouze ve výjimečných případech. Soud tedy nemůže ,pískat všechny volební fauly‘, ale pracuje pouze v režimu regulérnost voleb-neplatnost voleb,“ vysvětlila.

Soud podle ní proto nepovažuje za smysluplné pokoušet se analyzovat, zda nezřídka velmi problematické způsoby agitace byly používány spontánně anebo byly pečlivě připravovány předem. „V konečném důsledku ani netvrdí, že nesměly být používány vůbec — samozřejmě s výhradou, že se nejedná přímo o lži,“ uvedla Dostálová. „Pokud by totiž tyto ambice měl, stavěl by se do pozice konečného arbitra slušnosti a etiky, což mu však nepřísluší,“ dodala.

Připomněla také, že volební kampaň není ničím jiným než bojem o hlasy voličů a v jejím rámci jsou proto voličům předkládány často velmi emocionální a vyostřenou formou argumenty, které mají ovlivnit jejich rozhodování.

A podle soudců do rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc vstoupit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly zřejmě způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát.

„V tomto kontextu je však vhodné spolu s L. Fullerem připomenout, že ,většina nespravedlností tohoto světa není páchána pěstmi, ale lokty‘, což přeneseně na volební soudnictví znamená, že k prohlášení voleb za neplatné nemusí docházet jen v případě jedné intenzivní protizákonnosti, nýbrž také u většího množství protizákonností slabších“, píše se v usnesení.

V posuzovaných případech šlo konkrétně především o inzerát otištěný v deníku Blesk v první den druhého kola volby a dále o šíření nepravdivých informací o vystěhování paní Bílé ze zámeckého bytu v Čimelicích, o údajné podpoře Bernda Posselta protikandidátovi Karlu Schwarzenbergovi či o pokusy spojovat jeho rodinu s fašistickým a nacistickým hnutím.

Soud podle Dostálové shledal, že se v těchto případech opravdu jednalo o nepravdivá tvrzení i lži. Dospěl tak k závěru, že v průběhu volební kampaně došlo k nezákonnostem schopným ovlivnit volební výsledek, avšak nikoliv tak intenzivním způsobem, který by mohl konečný výsledek změnit.

V projednávaných věcech byla pro soud velmi podstatná následující okolnost. Na každý, byť i neférový, argument měl oponent v rámci kampaně šanci odpovědět. Jinak řečeno, v případech, kdy je namítána nekorektnost vedení volební kampaně některým z kandidátů, musí soud hodnotit nejen jednotlivé skutky z hlediska jejich závažnosti a intenzity, nýbrž také jejich načasování.

Podle mluvčí NSS si tak lze — v obecné rovině — představit případy, kdy i protiprávní útoky menší intenzity mohou nabýt na významu při hodnocení korektnosti kampaně jako celku, pokud jsou učiněny v době, která protikandidátovi fakticky znemožňuje na ně jakkoliv efektivně zareagovat.

„Naopak zase může dojít k situaci, že i zjevně závažný ,faul‘, k němuž však dojde dlouho před hlasováním voličů, volební výsledek výrazněji neovlivní, neboť dotčený kandidát na něj může přiměřeným způsobem odpovědět a v konečném důsledku z toho třeba nakonec i politicky profitovat,“ dodala Dostálová.

V těchto volbách se s výjimkou zmíněného inzerátu v deníku Blesk jednalo podle NSS vždy o tvrzení a informace, na které mohl Karel Schwarzenberg, případně jeho podporovatelé, přiměřeně zareagovat a je pak věcí voličů, jakým způsobem celou situaci zhodnotí.

Volební senát proto všechny tyto návrhy na neplatnost volby prezidenta zamítl. S návrhem na zrušení historicky první přímé volby prezidenta tak neuspěla například Věra Čáslavská, Olga Sommerová nebo protikorupční organizace Růžový panter.