Novým předsedou Věcí veřejných je Vít Bárta

Vratislav Dostál

Dosavadní neformální lídr Věcí veřejných vystřídal v čele strany Radka Johna, který ohlásil návrat k novinářské práci. Radek John se stal čestným předsedou strany. Do vedení VV míří také Michal Babák, Jiří Lexa a Petra Quittová.

Nástupcem Radka Johna v čele Věcí veřejných je Vít Bárta. Rozhodli o tom delegáti 16. konference strany, která pronikla do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Bárta získal osmdesát z 98 platných hlasů. Radek John se stal překvapivě čestným předsedou VV poté, co odmítl kandidovat na místopředsedu.

Vít Bárta ve svém projevu představil programové desatero Věcí veřejných, jehož součástí je například levnější život ve spravedlivém státě, boj proti korupci či nižší daně. V bloku hostů vystoupili také John Bok, předseda Spolku Šalamoun, ekonom Pavel Kohout či zástupci Hnutí DUHA.

„VV mi připomínají terminátora. Jeden den ho můžete sešrotovat, ale další den ho najdete v útoku.Věřím, že přesvědčíme lidi, že stále jsme příležitostí pro změnu,“ řekl Vít Bárta a pokračoval tím, že představil stranické desatero jako nový program VV. „Jeho cílem je zajistit levnější život pro sebevědomé občany ve spravedlivějším státě,“ uvedl Bárta.

Podle jeho slov bude prioritou VV boj s oligopoly a kartelovými dohodami, které podle něj chrání současná vláda. „V důsledku jejich nadvlády totiž lidé doplácejí na potravinách, na mobilním volání i na exekucích. Nový zákon by měl ochránit malé a střední dodavatele a vést v konečném důsledku i ke svobodnějšímu trhu,“ vysvětlil Bárta.

Mezi dalšími prioritami Věcí veřejných zdůraznil boj proti lichvě a zejména rozšíření přímé demokracie. Odprezentoval návrhy strany na změnu ústavy, které by vedly zavedení prezidentského systému a přímé volbě poslanců.

„Důležitá je pro nás odvolatelnost politiků, zákon o referendu, zapojení veřejnosti do tvorby zákonů i přímá volba starostů, hejtmanů a představitelů významných státních úřadů,“ uvedl mimo jiné z nového stranického desatera Bárta. „Boj proti korupci nevzdáme,“ dodal.

Bárta také zopakoval, že VV nechtějí hledat pravou, levou ani třetí cestu. „Naše cesta nemá ideologické nálepky. Náš boj za levnější potraviny je bojem za zrušení zásahů státu, které je lidem zdražují. Podobně se nám nelíbí, že stát nutí občany, aby se připojovali na centrální a drahé teplárny, i to, že se nemá k tomu, aby pustil na trh dalšího mobilního operátora, který by mohl zlevnit lidem volání,“ uvedl Bárta.

Nový předseda Věcí veřejných nakonec zmínil ambici jeho strany bojovat proti lichvě. Na pozadí zpráv o tom, že dva největší tuzemské pivovary chtějí zvedat ceny piva o tři procenta, pak dokládal negativní roli kartelových dohod, na které ve výsledku doplácejí nejen menší výrobci, ale i lidé. „Proto budeme bojovat za zrušení zákona o významné tržní síle, který toto umožňuje,“ dodal Bárta.

V dalších projevech politici Věcí veřejných včetně dosavadního předsedy Radka Johna především chválili dosavadní působení strany ve vysoké politice a vyjmenovávali programové položky, které prý jejich strana prosadila.

„Díky Věcem veřejným se podařilo chytit několik velkých korupčních ryb. Válku s korupcí, na kterou stát ročně doplácí až sto miliardami korun, nevzdáme,“ zaznělo mimo jiné v projevu nyní již expředsedy Radka Johna.

John se také vymezil proti formám politické korupce v podobě uplácení lukrativními posty. Vyjmenoval nejdůležitější protikorupční opatření, která podle něj bude strana i dále prosazovat - například rozšíření pravomocí NKÚ na polostátní firmy, ale i obce a kraje či zavedení majetkových přiznání k prokázání původu majetku nad dvacet milionů korun.

Dosavadní místopředsedkyně strany a poslankyně Jana Drastichová u řečnického pultíku shrnula úspěchy, kterých VV dosáhly v oblasti školství, a pojmenovala největší problémy v této oblasti — například nedořešenou koncepci regionálního školství, neexistenci vysokoškolského zákona a soustavný propad znalostí žáků a studentů.

„Budeme i nadále předkládat pozměňovací návrhy a tlačit formou interpelací na ministerstvo školství. Chceme, aby finančně podpořilo technické školství, střední odborné školy i profesní rozvoj pedagogů,“ zmínila mimo jiné Drastichová.

Michal Babák za jednoznačný úspěch VV považuje zavedení dobrovolného pilíře v důchodové reformě, přísnějšího zdanění hazardu, snížení poslaneckých náhrad a zdanění příspěvku politickým stranám.

„Nepolevíme ve snaze prosadit například zrušení knihy jízd, snížení spotřební daně na naftu nebo zavedení mezigenerační solidarity. Budeme usilovat také o snížení DPH zpět na čtvrnáct a dvacet procent,“ vyjmenoval Babák některé programové cíle Věcí veřejných do dalšího období.

Poplatek za recept a nikoli za položku, úhrada za amalgámové plomby, zákon pro zdravotnické záchranáře, legalizace konopí pro léčebné účely, to vše pak zařadil poslanec Jiří Štětina mezi úspěchy Věcí veřejných v oblasti zdravotnictví.

„Vytrváme v boji s netransparentností, nehospodárností a korupcí v systému. Budeme vystupovat proti nesystémovému postupu ministerstva i pojišťoven a tlačit na to, aby byla stanovena páteřní síť nemocnic a zdravotnických zařízení. Chceme prosadit, aby pro každou skupinu nemocí byl stanovený jeden plně hrazený lék a pacient o něm dostal informaci,“ konkretizoval plány strany Štětina.

Dosavadní místopředseda strany Jiří Kohout nakonec promluvil o programových vizích VV v oblasti zemědělství a venkova. „Výsledkem práce pana Kalouska je fakt, že místo do kostela, jezdí lidé nakupovat do zahraničí. Zanedbané zemědělství v rukou nadnárodních a oligopolních struktur nepřináší společnosti ani polovinu toho, co by mohlo,“ uvedl Kohout.

Řešení podle něj spočívá v nastavení systému mikroregionální spolupráce. „Ta zajistí dostupnost základní občanské vybavenosti v podobě školek, škol, sportovištˇ nebo kultury,“ dodal.

Věcí veřejné se staly v roce 2010 subjektem s parlamentním zastoupením. V tehdejších sněmovních volbách jim svůj hlas dalo 569 127 (10,88 %) voličů. Všechny následující volby nicméně pro stranu skončily neúspěšně.

V komunálních volbách na podzim roku 2010 získaly VV přes 300 zastupitelsých mandátů. V Senátu svého zástupce doposud nemají a v krajských volbách, které proběhly loni na podzim, stranu volilo pouhých 6837 voličů (0,25 %). Podle lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Věci veřejné podporuje přibližně 0,5 % voličů.