V sobotu se v Praze uskuteční 16. konference Věcí veřejných. Po ohlášeném odchodu Radka Johna z pozice předsedy strany bude hlavním úkolem delegátů volba nového vedení strany. Konference se zúčastní 250 hostů, z toho bude 150 delegátů.

Samotná volba nového vedení bude probíhat tak, že delegáti nejdříve zvolí předsedu, který podle stanov navrhne konferenci kandidáty na prvního místopředsedu a dva místopředsedy. Pokud návrh nového předsedy strany konference schválí, přistoupí k volbě zbylých třech místopředsedů z kandidátů nominovaných krajskými radami.

Kandidáti na předsedu strany Věci veřejné, kteří získali nominace od jednotlivých klubů Věcí veřejných, jsou Vít Bárta, Jan Blažek, Jiří Kohout, Radek Pazderník, Petr Skokan.

Kandidáti na místopředsedy strany získali své nominace od krajských rad Věcí veřejných. Jsou jimi - Michal Babák, Vít Bárta, Pavel Česal, Jana Drastichová, Jan Hrdina, Ivan Hron, Otto Chaloupka, Radek John, David Kádner, Jiří Kohout, Libor Konopáč, Ladislav Račok, Zdeněk Renc, Petr Skokan, Zdeněk Slavík, Josef Suchý, Jiří Vebr.

Média v souvislosti se jménem nového předsedy nejčastěji zmiňují Víta Bártu. Dosavadní neformální lídr strany plánuje před delegáty vystoupit se svou vizí pro Českou republiku a programem, který údajně zcelí Věci veřejné.

V rozhovoru pro ČTK Bárta současně připustil, že prioritou Věcí veřejných budou namísto sněmovních voleb v roce 2014 spíše volby komunální. „Měnit politiku od koruny se bohužel nedá. Ukazuje se, že je zapotřebí měnit ji od kořenů," vysvětlil Bárta pro ČTK návrat strany ke komunální politice.

V profilovém rozhovoru na webu Věcí veřejných pak delegátům strany nabídl místa opozičních zastupitelů v českých, moravských a slezských městech a obcích. „Zároveň slibuji, že přijedu na místní zastupitelstva podpořit každého véčkaře, který mě o to požádá, jako jsem už v minulosti několikrát učinil. Politiku musíme měnit od základu,“ uvedl Bárta.

Na pozici prvního místopředsedy Bárta doporučuje volbu Radka Johna. „Tento člověk přivedl VV do Sněmovny a měl by být určitě i nadále ve vedení strany. Věci veřejné by se nikdy neměly vzdát jeho odkazu a zachovat kontinuitu protikorupčního boje,“ vysvětlil.

Na postech dalších dvou místopředsedů, které může nově zvolený předseda nominovat, by Bárta rád viděl Jiřího Lexu, jihočeského lídra VV, který podle něj udělal pro stranu obrovský kus práce.

„Je to silná regionální osobnost, která po druhém puči VV s účastí Viktora Paggia, jenž podlehl jihočeskému kmotru ODS Pavlu Dlouhému, nejenže krajskou organizaci zachránila, ale rozvinula ji tak, že patří dnes k nejsilnějším,“ uvedl Bárta na adresu Jiřího Lexy.

Za dalšího místopředsedu pak navrhuje Michala Babáka, který se podle Bártových slov velmi aktivně podílí na stranické agendě a tvorbě zákonů. „Bojuje proti restitucím, drahé naftě, vysokému DPH, exekucím, atd.,“ uvedl Bárta.

Také ostatní nominovaní na předsedu Věcí veřejných zmiňují na pozici prvního místopředsedy a dvou řadových místopředsedů nejčastěji jména dosavadních předáků strany. Je proto pravděpodobné, že delegáti do vedení strany zvolí kromě Víta Bárty a Radka Johna také Michala Babáka či Petra Skokana.

Věcí veřejné se staly v roce 2010 subjektem s parlamentním zastoupením. V tehdejších sněmovních volbách jim svůj hlas dalo 569 127 (10,88 %) voličů. Všechny následující volby nicméně pro stranu skončily neúspěšně.

V komunálních volbách na podzim roku 2010 získaly VV přes 300 zastupitelsých mandátů. V Senátu svého zástupce doposud nemají a v krajských volbách, které proběhly loni na podzim, stranu volilo pouhých 6837 voličů (0,25 %). Podle lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Věci veřejné podporuje přibližně 0,5 % voličů.