Na internetu vidím, že většina našich sjezdovek a lyžařských areálů už zahájila provoz. Zpravodajství informuje, že sjezdovky pokrývá přírodní a technický sníh.

O první adventní neděli jsem v Krušných horách pozorovala, jak je to s přípravou sjezdovek — když mají provozovatelé to štěstí, že nějaký sníh napadne, přehazují ho pomocí sněžných děl na sjezdovku, aby mohli vytvořit náležitě sjízdný povrch. Tahle operace je dost energeticky náročná, pořád ještě však je to levnější než zasněžování tzv. technickým sněhem, který se vyrábí z vody, rozprašované do mrazu: to je pochopitelně ještě náročnější.

Nákladům na tyto úpravy odpovídají ceny vleků a dalších služeb lyžařských středisek, která se tím pro lidi z větších vzdáleností stávají tak drahá, že je skoro výhodnější vyjet mimo sezónu takhle před Vánoci do Alp, kde jsou sjezdovky dlouhé, takže člověk nemusí pořád dokola jezdit na vleku nahoru.

Nad obcí Abertamy v Krušných horách vykáceli pásy lesa na vrchu Plešivec, aby tam mohly vzniknout sjezdovky a tím aby se povzbudila ekonomika v městečku, které v posledních letech upadlo do totální nezaměstnanosti. Cituji z ročenky Karlovarského kraje:

Příkladem pro horskou oblast je  obec Abertamy:

Výroba průmyslová:

Provozovna Blex, a.s. umístěna na ploše bývalého hlubinného uranového dolu Jeroným od r.1972. Zabývá se chemickým pokovováním - cínováním - největší cínová vana v republice, pocínování zejména kuchyňského nádobí, v areálu vlastní ČOV, vlastní kotelna na tuhá paliva ( firma Blex už Abertamy opustila).

Další výroba - Rukavičkářské závody - byly zrušeny, areál uzavřen (olejová kotelna, vlastní ČOV). Výroba drobná je zastoupena výrobou dřevité vlny St. Urban s.r.o. (uzavřeno); karosárnou, lakovnou, truhlárnou; soukromými drobnými rukavičkářskými dílnami umístěnými v rodinných domech. Výroba zemědělská se nachází při jihozápadní hranici obce , kde je umístěn areál bývalého statku Nejdek - dnes soukromá farma HORSKÝ STATEK ABERTAMY, s.r.o., která představuje celoroční pastvu dobytka na rozsáhlých loukách k.ú. Pernink a jižního cípu k.ú. Abertamy až ke hřbitovu a prudkému svahu Bystřice.

Hlavním zdrojem obživy je turistický ruch a související služby. Hodně ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí za prací do Jáchymova, Ostrova, Karlových Varů, Nejdku. Registrovaná nezaměstnanost v r. 2010 činila 18% . Nabídka pracovních míst je nízká.

K tomu bych poznamenala, že zdejší lesnické odborné učiliště bylo v rámci optimalizace školství z Abertam přestěhováno kamsi, tuším do Nejdku, kde ale také neprosperuje — kvalifikované lesní dělníky dnes nepotřebujeme, když všechno udělají Ukrajinci. Nejzajímavějším pozůstatkem učiliště zůstala modernistická vila Zenker z roku 1927, patřící kdysi majiteli rukavičkářské továrny.

Z knihy Slavné vily Karlovarského kraje (editor Lubomír Zeman) cituji:

Interiér je řešen velkolepě, za vstupním vestibulem se nachází hala se schodištěm do patra v duchu Raumplanu. Na princip prostorového strukturování půdorysu upomíná i obdélné okno osvětlující schodiště z haly. Hala je obložena hnědým mramorem v kombinaci se světlými mramory u parapetní zídky schodiště. Pod velkým trojkřídlým oknem haly jsou umístěny mramorové květinové truhlíky se skleníkem uprostřed (skleník má důmyslně řešené větrání s odtokovým žlábkem pro kondenzovanou vodu). Vedle schodišťové haly je situována koupelna s posuvnými dveřmi, obložená růžovým mramorem s původním vybavením — vana, vodovodní armatura včetně kohoutků a dokonce i s originálním masážním koutem.

Dále je zde umístěna kuchyně s původním kachlovým sporákem a vestavěnými skříňkami (kredencí). Na kuchyň byla napojena velká jídelna s originální nábytkovou sestavou, kam bylo zabudováno i podávací okénko z kuchyně. V nároží s polygonálním arkýřem se nacházela pracovna, kde se zachovala dekorativně pojednaná svítidla. Na halu se napojují pokoje s vestavěným umyvadlem do skříňové sestavy i vstup na prostornou lodžii.

Prostorové uspořádání i architektonické detaily odkazují zřetelně na školu Adolfa Loose. Vilu měl údajně podle pamětníků stavět švýcarský architekt. Poté, co v roce 1959 vzniklo v Abertamech Lesnické odborné učiliště, bylo do vily umístěno jeho ředitelství. Díky vynikající úpravě vnitřní dispozice a množství unikátně zachovaných architektonických i umělecko-řemeslných prvků je zmiňovaný dům čp. 286 v Abertamech velice hodnotným objektem, nemajícím na území Karlovarského kraje takřka obdoby.

Vila, jejíž interiér se mi podařilo prohlédnout, je velkou - a nevyužitou - atrakcí městečka Abertamy, které vsadilo na budoucnost lyžařských areálů a turistického ruchu, při němž se velké množství elektrické energie, možná větší, než kolik potřebovala rukavičkářská továrna, spotřebuje pro pouhou zábavu a rekreaci lidí, kteří možná brzy zjistí, že krátké sjezdovky na Plešivci přijdou vlastně draho a celá věc nepřinese městečku tolik peněz, kolik by jich potřebovalo.

Vila připomíná, že určitě lepší by bylo vyrábět rukavice. Nebo prostě něco. Člověk tu úplně zřetelně vidí, že tyhle odlehlé horské kraje může držet při důstojném životě jenom nevelká, čistá výroba. Stokrát skloňované služby jsou pro kraj pochybným přínosem, jsou závislé na sezóně a místní komunity spíš rozvracejí.

Mám ale ještě jeden příběh z toho kraje. Přátelé, kteří tam bydlí, mi řekli, že letos zřejmě skončí seriová výroba prošívaných přikrývek v textilní továrně Quilt v Perninku. Ta byla započata 20. června 1949 pod jménem LEKO - LEhká KOnfekce, v dalších letech přejmenováno na Průmysl Prádla, následně jako TRIOLA. Od 1.11.1990 se továrna vyčlenila ze svazku s Triolou a byl založen státní podnik QUILT, který ukončil svou existenci rokem 1994.

Od 1.1. 1995 pokračovala výroba již v soukromé společnosti QUILT spol. s r.o. Slovo quilt, které vyjadřuje prošívání, vatování, prošívanou přikrývku, bylo v našem českém prostředí velmi nezvyklé, neznámé, špatně vyslovované, odběrateli produktů továrny neakceptované. Během dvou až tří let se tento postoj změnil - jméno a registrovaná značka QUILT se stala pro spotřebitele synonymem pro kvalitní prošívanou přikrývku.

A teď v kraji, který zakládá svou ekonomiku na poskytování turistických služeb, kde je jeden penzion vedle druhého a kde není penzion, je hotel, kde jsou v blízkosti dvoje lázně (Karlovy Vary a Jáchymov) se stovkami pokojů a lůžek (a další lázně nejsou dál než sto kilometrů), v tomto kraji v horské obci Pernink zaniká továrna na prošívané přikrývky a polštáře. To by jeden neřekl, že turistický a lázeňský region takovou továrnu neudrží.

A pak jsem to pochopila, když jsem v očekávání vánoční návštěvy šla koupit do Tesca polštář. Nejlevnější, ale úplně dostatečný polštář je ušitý z jakési netkané matérie a vycpaný syntetickou drtí, ale nevadí, alespoň není riskantní pro alergiky. Když ho povleču, návštěvě poslouží. Prodávají ho natlačený do zatavené role z PVC, vypadá to jako nějaký zdravotnický materiál — ale nevadí, alespoň to nezabere moc místa a snadno to dovezu metrem domů.

Teď ovšem pozor — ta věc stojí 39 korun! Jasně, takový polštářek bych i sama ušila z připraveného materiálu asi za půl hodiny (včetně vycpání), ale i materiál něco stojí, v továrně musí přece svítit světlo a šicí stroj je elektrický, pak to nějaký stroj musí nacpat do toho PVC futrálu a ten futrál potisknout, dovézt to do Tesca (kde se taky svítí a topí a prodává) a tam si to koupím. Ta věc, byť jen takto obyčejná, nijak kvalitní a provizorní, pokud jde o kulturu lože, přece nemůže mít ve skutečnosti hodnotu pouhých 39 korun i s DPH, a jestli má, tak někde musí být něco vykonáno v podstatě zadarmo. Když si to tak všechno dám k sobě, už je mi jasné, že se za takovýchto podmínek se továrna Quilt v Perninku nemůže udržet. V takové konkurenci nemůže obstát. A obci Pernink přibudou další nezaměstnaní.

Na závěr ještě jedna citace z ročenky Karlovarského kraje:

Stávající průmyslová výroba v Perninku je převážně drobná: Truhlárna Josef Kašpar, Quilt, spol. s r.o. — Výroba prošívaných přikrývek a polštářů, Dáňa a Löffler v.o.s. — nakládání s odpady (zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu), nákladní doprava, poskytování technických služeb. V zemědělském sektoru nezaznamenáváme větší podnikatelské subjekty nebo ekofarmy, které by byly dobrým východiskem pro rozvoj související agroturistiky a souvisejících služeb (hipoterapie, lázeňské pobyty, ubytování pro pěší a cyklisty).

Souvisí to s vysokou konkurencí Horského statku s.r.o., jenž provozuje svou činnost v sousedním území Abertamy a je nejsilnějším subjektem v širším okolí. Hlavním zdrojem obživy je turistický ruch a související služby. Hodně ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí za prací do Jáchymova, Ostrova, Karlových Varů, Nejdku. Registrovaná nezaměstnanost v r. 2010 činila 8,3 %. Nabídka pracovních míst je nízká.

Když se tak dívám do těch statistik, musím myslet na to, kdo bude jezdit na těch vlecích a bydlet v penzionech, kdo se tam bude přikrývat přikrývkami importovanými bůhvíodkud, když v tomto světě nepochopitelných cen a hodnot budou za chvíli všichni nezaměstnaní.