Po Mostu a Děčínu je Ústí nad Labem třetím městem v kraji, které přesáhlo počet dní, po které smí být legálně překročen limit pro polétavý prach (PM 10).

Město má však dlouhodobé problémy nejen s překračováním limitů pro prach, ale také se znečištěním oxidem dusičitým a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. Česká republika proto dokonce žádala pro Ústecký kraj výjimky z povinnosti dodržování limitů znečištěn í, které stanovuje evropská směrnice o ovzduší.

„Překročit denní limit pro znečištění prachem je povoleno 35 dnů během roku. Podle údajů ČHMÚ monitorovací stanice Ústí n. L. - město překročila limit 36-krát 7. prosince,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Ústečané podle něj dýchají ovzduší zamořené škodlivinami natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší. „Politici proto požádali Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnoty pro znečištění prachem. Platnost výjimky však vypršela již v červnu 2011,“ dodal.

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM 10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

Ústí nad labem má problém také s ročním limitem pro znečištění oxidem dusičitým, jehož hodnota činí 40 μg/m 3, ale dopravně zatížená lokalita Ústí nad labem - Všebořická jej v minulých letech opakovaně překračovala.

„Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který vzniká při spalovacích procesech. Spolupodílí se na zvýšení celkové, srdečně-cévní a respirační úmrtnosti. Pro děti znamená vystavení NO 2 zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkce,“ uvedl Šuta.

Česká republika proto využila ustanovení, podle kterého může lhůtu pro splnění limitu prodloužit maximálně do roku 2015. Musí však prokázat, že limity nebylo možné splnit do 1. ledna 2010, a dále vypracovat plány kvality ovzduší, které zajistí splnění limitů před uplynutím prodloužené lhůty.

„Evropská komise vznesla námitky proti prodloužení lhůty k dosažení ročního limitu oxidu dusičitého v Ústeckém kraji, protože Českou republikou předložené podklady neprokazují dosažení mezních hodno t ani do 1. ledna 2015,“ vysvětlil Šuta.

„Doslova rozhodnutí Komise uvádí, že v plánech kvality ovzduší chybí důkazy o tom, jak bude stanovených hodnot dosaženo,“ dodal Šuta s tím, že Komise upozorňuje také na nekonzistentnost „odhadů plánovaného zlepšení kvality ovzduší a očekávané doby pro dosažení příslušných hodnot“.

Roční limitní hodnota pro benzo-a-pyren činí 1 ng/m 3, ale v letech 2009 až 2011 byly v Ústí n. L. naměřeny hodnoty o šedesát až osmdesát procent vyšší. „Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování,“ uvedl Šuta.

Podle zprávy Státního zdravotního ústavu má znečištění ovzduší prachem v České republice na svědomí za loňský rok přes šest tisíc předčasně zemřelých lidí a dva tisíce nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Silně znečištěné ovzduší v regionu prokazatelně poškozuje zdraví lidí a zkracuje životy místních obyvatel. Oficiální statistiky ukazují, že obyvatelé regionu se stále dožívají o několik let méně než v jiných regionech České republiky,“ uzavřel Šuta.